Článek
Kvůli žvýkačce v učebně přišli studenti o body v testu
Skupina dvaasedmdesáti vysokoškoláků měla šest minut, během nichž si z textu měli osvojit poznatky o migréně; jedna část přitom seděla v místnosti, kde vedle nich nastrčený člověk okázale přežvykoval žvýkačku, druhá se učila v naprostém tichu. Zpočátku se zdálo, že žádný rozdíl mezi oběma skupinami nevznikl. Když se ale data rozdělila podle toho, kdo o sobě uvedl, že mu takové zvuky vadí, situace se proměnila: kdo byl citlivější, zapamatoval si v přítomnosti žvýkání méně, zatímco v tichu se mu dařilo lépe. Za tím rozdílem přitom nestála ani chytrost, ani menší úsilí, nýbrž to, co se odehrávalo o kus dál.
Mozek spustí poplach dřív, než na to vůbec stihnete zareagovat
Zobrazovací metody odhalily, že postiženým misofonií nefunguje správně systém, jenž má krotit citovou reakci na zvuk, takže při spouštěči mozek pracuje na plné obrátky. Okamžitě se připojí i tělo, s nepříjemnými zvuky se zrychluje puls a dostavuje se pocení. Rozhodně tu tedy nejde o slabou vůli nebo o nevychovanost. Člověk, který to sám nepoznal, obvykle jen mávne rukou s radou, ať to postižený nechá být. Zvýšenou aktivitu přitom vykazují zrovna ty části mozku, jež mají na starosti slyšení, cítění a paměť.
Problémem je pohyb, zvuk slouží jen jako jeho nosič
Přesto se tu vynořuje pochybnost, zda za celým jevem opravdu stojí pouze zvuk jako takový. Podle novějšího vysvětlení mozek u těchto jedinců příliš silně napodobuje pohyby úst a čelisti někoho jiného, a zvuk je pouze kanálem, jímž se cizí pohyb dostane do hlavy toho, kdo poslouchá. Z toho vyplývá i dobře známá zvláštnost, kdy vlastní přežvykování téměř nikomu z nich nevadí a obtíže působí jen to, co dělají druzí. Objasňuje to zároveň, proč prvním spouštěčem často bývá někdo z nejužší rodiny: opakování pohybů při jídle je mezi lidmi, kteří stolují společně, úplně obvyklé. Právě z toho důvodu se první výbuchy odehrávají u nedělního oběda, a ne někde v kinosále.
Pozornost se zatoulá jinam, i když se tomu člověk brání
Znáte to sami: přečtete si stejnou větu potřetí a pořád vám uniká, o čem byla. Ze všech podnětů vedou zvuky spojené s jídlem, hlásí je přibližně 81 procent těch, kdo tímto trpí. Při testu, v němž měli lidé určovat barvu písma, jímž bylo slovo vyvedeno, se citlivějším jedincům právě za přítomnosti spouštěčů výrazně zhoršila schopnost odfiltrovat rušivý vjem. K tomu se jim prodloužila reakční doba, ovšem pouze u zvuků příznačných pro misofonii, nikoli u nahrávek, které jsou protivné komukoli. Není tedy pravda, že by je vyvedl z míry každý hlasitý zvuk. Obdobně vyzněl i pokus, v němž do každého ucha zněla současně jiná věta a účastníci je měli rozlišit; poměřovaly se tři skupiny, mezi nimi deset osob s misofonií a deset s ušním šelestem. Pokud v pozadí znělo žvýkání, zvládli lidé s misofonií správně méně vět než obě porovnávané skupiny. Ve chvíli, kdy stejné zadání proběhlo s bílým šumem, veškeré rozdíly mezi skupinami zmizely.
Nejde o žádný rozmar, prožívá to spousta lidí
Působí to jako drobnost, jenže jen do doby, než osm hodin denně trávíte ve velkokapacitní kanceláři. Podle reprezentativního šetření z Británie vykazuje nápadné projevy zhruba 18 procent dospělé populace. Slovo misofonie přitom znalo pouhých 13,6 procenta oslovených. Nejrozšířenější odezvou mezi lidmi je prosté podráždění. Odhady se nicméně velmi rozcházejí a v různých pracích kolísají mezi 3 a 25 procenty. Spolehlivý údaj tedy zatím nikdo k dispozici nemá. Dopady jsou přesto hmatatelné, postižení se straní společného stolování nebo raději opustí místnost. Rozsah běžných životních situací, v nichž se cítí omezeni, přitom vyšel dvakrát větší než u srovnávací skupiny.
Když spouštěč chybí, paměť funguje bez potíží
Ono to totiž zdaleka neplatí za každé situace a napořád. Vůbec nejdetailnější neuropsychologické šetření svého druhu zjistilo u lidí s misofonií horší vybavování slov, tento rozdíl však nedosáhl hranice opravdové poruchy. Po nedlouhé pauze si vybavili méně výrazů ze seznamu, jejž se předtím měli naučit. Naproti tomu studie s klinickým vzorkem, při níž se během měření záměrně nepřehrával žádný rušivý zvuk, žádné zhoršení slovní paměti neodhalila. Podstatné je tu tedy slovo přítomnost. Jakým konkrétním způsobem tahle přecitlivělost zasahuje do základních psychických procesů, se zatím prozkoumalo jen okrajově. Přesně tím se teď zabývá výzkum, jenž srovnává výkon pozornosti a paměti pracovní i epizodické ve chvílích, kdy spouštěč zní, s okamžiky ticha. Předběžná čísla stejného týmu ukazují, že mírnou či silnou citlivost přiznává 40 až 45 procent lidí.
Jak si poradit u kuchyňského stolu i v práci
Potěšující je, že řešení má poměrně praktickou podobu. Obtíže naskakují zpravidla v pozdním dětství, kolem jedenácti až dvanácti let, a bez zásahu dokážou pořádně rozhodit i naprosto všední den. Oficiální lékařská diagnóza sice dosud chybí, to ale neznamená, že by se s tím nedalo nic podniknout. Nejběžněji přichází na řadu kognitivně behaviorální terapie a nápomocný bývá i audiolog se zvukovými generátory, jež spouštěče ztlumí. V domácím prostředí se vyplácí bílý šum, který protivné zvuky prostě zamaskuje. Se špunty do uší a se sluchátky je ovšem lepší nakládat střídmě, protože jejich přemírou citlivost naopak sílí. Rozumné je hodit si je do batohu na cesty a všude tam, kde se člověk jídlu druhých neubrání. A úplně poslední doporučení je vlastně ze všech nejprostší. Když se máte něco naučit nebo si to udržet v hlavě, jděte tam, kde nikdo nechroustá, nesvačí ani neťuká propiskou, protože zrovna učení je na rušivé zvuky nejzranitelnější.
Zdroje
https://time.com/5135231/misophonia-chewing-sounds/
https://www.ncl.ac.uk/press/articles/archive/2017/02/misophonia/
https://kidshealth.org/en/parents/misophonia.html
https://www.jneurosci.org/content/41/26/5762
https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0227118
https://www.scielo.br/j/bjorl/a/6RKFwHF77swHDZm5ZcxZWDv/abstract/?lang=en
https://www.eurekalert.org/news-releases/982869
https://www.neuropsychiatricinvestigation.org/index.php/pub/article/download/1154/1157/12
https://www.neuropsychopathology.com/uploads/4/6/0/4/46045287/abramovitch_et_al_2023_neuropsychology_of_misophonia.pdf
https://www.wdam.com/2024/07/18/hate-sound-chewing-sign-up-usms-misophonia-study/
https://www.dukehealth.org/treatments/psychiatry/misophonia
