Hlavní obsah
Psychologie a seberozvoj

Lidé, kteří rádi chodí sami na procházky, mají podle psychologů specifický typ inteligence

Foto: areksan Unsplash

Sobotní ráno, boty, klíče, zamknout a jít. Bez sluchátek, bez společníka, bez cíle. Kdo si tohle rituálně vybírá, má podle psychologů v mozku něco, co ostatním uniká.

Článek

Mozek, který si volí ticho

Španělský psycholog Jaime Higuera na to upozornil v jednom ze svých videí: lidé, kteří vyhledávají samotu, si jí neužívají proto, že by se ostatních báli, ale kvůli zvláštnímu způsobu, jakým jejich mozek zpracovává podněty.

Tenhle mentální režim má i název — introspektivní kognice. Mozek z ní čerpá stejnou odměnu jako ostatní ze společnosti: místo pohody z rozhovorů dopamin vyplaví při soustředěném přemýšlení a řešení složitých otázek.

Proto bývá plná místnost lidí pro takového člověka vyčerpávající, zatímco náročný problém ho naopak dobíjí. A proto je chůze o samotě, nerušená sprcha nebo rutinní úkol ideální chvíle k přemýšlení. Tělo má práci a mysl prostor.

Intrapersonální inteligence

V roce 1983 vydal profesor Harvardu Howard Gardner knihu Frames of Mind, kde rozbil představu o jediném IQ na kusy a nabídl místo toho několik různých druhů inteligence.

Jedním z nich je intrapersonální inteligence, schopnost rozumět sám sobě, svým touhám, obavám a motivacím, a podle toho si řídit život.

Aktivity typické pro tento typ inteligence nejsou žádné fanfáry. Patří sem introspekce a tiché sebereflexe, díky nimž člověk dokáže předvídat a zvládat své vlastní reakce.

Gardner si jako příklad vybral Aristotela a spisovatelku Mayu Angelouovou, tedy lidi, kteří uměli číst vlastní nálady a záměry jako otevřenou knihu. Jde o kapacitu pro sebepoznání, sebevědomí a vlastní motivaci, tedy vlastnosti, které si samotář na dlouhé procházce brousí skoro samočinně.

Kreativita roste o šedesát procent

Že chůze umí s myšlením dělat divy, prokázali v roce 2014 vědci ze Stanfordu ve čtyřech experimentech věnovaných tomu, jak pohyb ovlivňuje kreativní výkon.

Výsledek překvapil i samotné badatele: kreativní schopnosti se zlepšily u 81 procent účastníků a průměrný nárůst tvořivého výstupu dosáhl zhruba šedesáti procent.

Podobně mluví o osamělé procházce i americká cestovatelská koučka Tracy Smyth. Výzkum podle ní naznačuje, že chůze zesiluje takzvané divergentní myšlení, tedy schopnost generovat nové nápady a hledat neotřelá řešení.

Tichá chůze a nové buňky v mozku

Americký psycholog Mark Travers ve svém textu pro Psychology Today upozornil na studii publikovanou v roce 2013 v časopise Brain Structure and Function, která u myší prokázala, že ticho pobízí mozek k vytváření nových buněk.

Tichá chůze o samotě, kterou popularizoval nedávný wellness trend, podle něj spojuje mentální přínosy chůze s neurologickými benefity ticha, a funguje tak jako komplexní trénink pro mozek.

Osamělý krok jako forma péče o sebe

Samota bývá často zaměňována s osamělostí, ale jde o dva opačné póly. První je vědomá volba radostného spočinutí v sobě, druhá nechtěná absence spojení s druhými.

Neurovědci tvrdí, že rytmický pohyb při chůzi dokáže aktivovat exekutivní řídící funkce mozku, což vede k originálnějším nápadům a řešením.

Psychoterapeuti ze All Points North navíc upozorňují, že vědci zjistili, že lidé častěji zažívají takzvané „aha momenty“, pokud jsou sami a uvolnění. Právě tehdy dokáže mozek překonat obvyklé hranice a propojit zdánlivě nesouvisející věci.

Samota u takových lidí pěstuje i emoční odolnost: přestávají hledat útěchu venku a učí se ji najít sami u sebe, což z nich časem dělá klidnější parťáky i pro druhé.

Zvláštní skupina, ne podivínská

Když někdo volí místo víkendového pivka sólo procházku lesem, neznamená to, že nemá rád lidi. Higuera říká rovnou, že tihle lidé ostatní nevypínají, jen si chrání pozornost. Jejich nervový systém totiž špatně snáší neustálé tříštění podnětů.

Proto mívají méně vazeb, zato hlubších a intelektuálně kompatibilních. Sólo procházka je podle britské autorky Tracy Smyth příležitostí, kdy má člověk dost času na sebereflexi, vytváří si odstup od problému a nachází nový úhel pohledu.

Co si z toho odnést

Pokud patříte k těm, kdo si o víkendu raději obují boty a vyrazí sami, neberte to jako sociální vadu. Je to nejspíš známka toho, že váš mozek umí něco, co se ve školních testech neměří, a přesto se Gardner nebál nazvat to inteligencí. Vyzkoušejte občas vyrazit bez sluchátek a bez telefonu. Podle psychologa Traverse jsou nejefektivnější ty procházky v tichých zelených lokalitách, kde se mozek skutečně regeneruje a zároveň pracuje na plné obrátky.

Zdroje:

https://www.hola.com/us/lifestyle/20251231875665/why-some-people-love-being-alone-psychology/

https://en.wikipedia.org/wiki/Theory_of_multiple_intelligences

https://www.simplypsychology.org/multiple-intelligences.html

https://www.psychologytoday.com/us/blog/social-instincts/202311/2-mental-health-benefits-of-silent-walking

https://www.travelbugtonic.com/travel-blog/why-walk-solo

https://www.wellable.co/blog/walking-increases-creative-output-by-60-percent/

https://apn.com/resources/10-benefits-of-spending-time-alone-for-mental-health/

https://mybrightwheel.com/blog/gardners-theory-of-multiple-intelligences

https://lifestyleintel.com/power-of-solo-walks-for-wellness

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz