Článek
Pod sbírkou papírků se často skrývá člověk milující řád
Nejdřív k tomu nejméně poplašnému výkladu, který se týká většiny majitelů takových hromádek. S uchováváním lístků jde nezřídka ruku v ruce svědomitost, tedy jeden z pětice klíčových povahových rysů, jenž se pozná podle sebekázně, organizovanosti, pečlivosti a zaměření na cíl. Komu je tato vlastnost vlastní ve vysoké míře, tomu je nejlíp v uspořádaném prostředí a dbá na to, aby pracovní stůl i byt vypadaly upraveně. Obvykle si zapisuje do kalendáře, myslí dopředu a útraty si rozvrhuje s dostatečnou rezervou, takže schovaná účtenka je pro něj prostě další forma jištění. K tomu se u nich méně objevují zbrklé nákupy a častěji si odkládají stranou peníze pro případ horších časů. Badatelé proto svědomitost dávají do souvislosti s promyšlenějším hospodařením, ochotou šetřit a úspěchem v penězích v delším horizontu. Než aby jednali zbrkle, raději si varianty rozmyslí, a tak mají vždy po ruce doklad o tom, kdy a za co utratili. Mimochodem, žádný jiný rys nepředpovídá výkon v zaměstnání spolehlivěji než právě tento, a to bez ohledu na obor. V mozku ji doprovází hustší propojení prefrontální kůry, což je oblast zodpovědná za ovládání impulzů a rozvrhování.
Z padesáti účtenek se poskládá vyprávění, které byste si sami nevybavili
Samostatná účtenka zachycuje jen jednu transakci, kdežto padesátka lístků za jediný měsíc dává dohromady docela věrný profil toho, jak se chováme. Prozradí dobu, místo i předmět našich útrat a leckdy vyplaví na povrch vzorce, jež bychom si dobrovolně nepřiznali. Záleží i na formě úhrady: platba kartou působí psychicky asi z poloviny tak nepříjemně jako vysázení stejné sumy v hotovosti, díky čemuž bezhotovostně utratíme bez problémů více. Jakmile po něčem zatoužíme, odměňovací okruh v mozku naskočí ještě před tím, než se zapojí oblast odpovědná za rozvážné rozhodování, a právě v té skulině se nákup odehraje. Účtenka přichází na řadu, když slast z koupě pomalu opadá, a ten, kdo si ji schová, vlastně v ruce drží drobnou připomínku toho, jak se rozhoduje.
Kdy se opatrnost překlopí v úzkost?
Podržet si doklady několik týdnů kvůli možné reklamaci dává smysl. Něco jiného je, když někdo nesvede vyhodit ani naprosto bezcenné papíry, vyšlé letáky nebo účtenky, ačkoli už nemají žádné využití. Zhusta je příčinou pocit, že se útržek papíru někdy bude hodit, případně obava, že s ním ztratíme nějaký podstatný údaj. Někteří se předmětů drží i kvůli citovému poutu nebo z přesvědčení, že jim jednou v budoucnu padnou vhod. Položíme-li otázku napřímo, jako hlavní motiv pro hromadění zazní nejčastěji obava z plýtvání. Jenže právě tahle obezřetnost se může stát břemenem, neboť schraňování zpravidla provázejí nerozhodnost, perfekcionismus a věčné odkládání. U vyhrocenějších případů navíc platí, že přibližně tři ze čtyř hromadících se zároveň potýkají s nějakou poruchou nálady či úzkostí.
Stav, kdy nejde zahodit jediný útržek
Kam až to může dospět, ukazuje vyprávění o ženě, jež při probírání věcí objevila pět let starou účtenku z obchodu a propukla v pláč. Vnímala, že spolu s tím lístkem mizí jeden den jejího života, a kdyby jí takových dnů ubylo příliš mnoho, neměla by z čeho čerpat. Psychologové dělí náš vztah k předmětům do tří poloh: citové, užitkové a té, při níž ve věci spatřujeme krásu jako takovou. Na tomto místě se sluší zdůraznit, že s cíleným a systematickým sběratelstvím to nemá nic společného. Náchylnost k hromadění navíc nelze přičítat lenosti či nepořádnosti, jde o věc duševní. K rozbuškám se řadí dědičná zátěž v rodině, nerozhodnost, perfekcionismus i kolísavost emocí. Kupodivu se i nadměrná svědomitost dokáže překlopit v nezdravý perfekcionismus, posedlost předpisy a donekonečna se táhnoucí seznamy úkolů. Určité projevy hromadění se přitom objevují až u čtvrtiny populace, ale diagnóze odpovídá zhruba dvě procenta dospělých. S každou dekádou života se navíc závažnost stupňuje a po pětapadesátce se tento problém vyskytuje asi třikrát hojněji než u lidí kolem třiceti.
Jak postupovat, když vás účtenky přerostly
Potěšující je, že situace má řešení. Nejsnazší obranou je přesun papírů do digitálu, tedy přechod na elektronické faktury, výpisy i účtenky a naskenování dokladů. Osvědčí se i prosté pravidlo, totiž o každém papírku rozhodnout okamžitě, zda ho potřebuji, a neodsouvat to na neurčito. Jakmile schraňování naruší každodenní fungování, vztahy nebo bydlení, je namístě obrátit se na odborníka. Náchylnost k hromadění se zpravidla projeví už ve věku patnácti až devatenácti let a dobře ji ovlivňuje kognitivně behaviorální terapie. A pokud jste po dočtení nabyli dojmu, že vaše přecpaná peněženka je jen důkazem pořádkumilovnosti, nejspíš se nemýlíte. Podstatné je, aby účtenky pracovaly pro vás, a ne vy pro ně.
Jde o citlivou oblast. Kdybyste se v líčení hromadění našli a měli pocit, že vám ztěžuje život, rád pomůžu vyhledat vhodnou pomoc a kontakty.
Zdroje
https://www.simplypsychology.org/big-five-personality.html
https://www.psychologistworld.com/influence-personality/conscientiousness-personality-trait
https://factum-info.net/en/psychology/relationships/big-five-ocean-conscientiousness
https://receiptix.io/blog/2024/11/26/the-psychology-of-spending-what-your-receipts-reveal-about-your-habits
https://www.helpguide.org/mental-health/anxiety/hoarding-disorder-help-for-hoarders
https://www.psychdb.com/ocd/hoarding
https://www.psychiatry.org/patients-families/hoarding-disorder/what-is-hoarding-disorder
https://www.additudemag.com/why-do-people-hoard-hoarding-disorder-adhd-comorbidity/
https://www.psychologytoday.com/us/conditions/hoarding-disorder
