Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Lidé, kteří vlastní psa, se podle vědců dožívají vyššího věku

Foto: Eric Ward Unsplash

Čtyřnohý parťák u nohou umí mnohem víc než jen hlídat vrata a aportovat klacík. Část velkých studií opakovaně naznačuje, že jeho lidé odcházejí ze světa později než ti, kdo doma žádného chlupáče nemají. Kde se ta výhoda vlastně bere?

Článek

Švédská data ukázala náskok majitelů psů

Rozsáhlou oporu téhle myšlence dala velká studie ze Švédska. Badatelé v ní dvanáct let sledovali záznamy 3,4 milionu obyvatel a u držitelů psů napočítali během té doby zhruba pětinový pokles pravděpodobnosti úmrtí. Riziko, že jejich život ukončí choroba srdce a cév, se přitom snížilo asi o 23 procent.

Pro čtenáře z toho plyne milé zjištění: chundelatý společník se do bilance let neotiskuje jen přes lepší náladu, ale i skrze samotnou délku života. Nabízí se ovšem námitka, že psa si spíš pořídí ten, kdo je zámožnější a při síle. Tvůrci studie na to mysleli, a přesto náskok majitelům zůstal i poté, co do rovnice připočetli majetek a věk. Jiné, přísněji vedené analýzy ovšem efekt psa dokážou setřít úplně, jak uvidíme v závěru.

Nejvýrazněji se ten vztah rýsoval u lidí, kteří bydleli sami. Právě u nich doprovázel psa výrazně menší hrozbu předčasného konce.

Nejvíc získává ten, kdo bydlí sám

U lidí žijících samostatně je efekt nejsilnější. Člověk bez partnera, který má doma psa, na tom vydělá nejvíc ze všech: proti lidem bez zvířete mu během sledování hrozila smrt zhruba o třetinu méně a infarkt asi o 11 procent řidčeji.

Ve vícečlenné domácnosti se přínos zmírnil, pořád ale nebyl k zahození. U těch, kdo sdíleli bydlení s dalšími členy rodiny a měli psa, spadlo riziko úmrtí o 11 procent.

Drobnost, která potěší každého, kdo zvažuje, jaké plemeno vybrat: silnější efekt doprovázel pány aktivnějších plemen vyžadujících hodně pohybu, jako jsou retrívři a teriéři. Logika za tím není nijak spletitá: takový pes svého člověka vytáhne ven častěji a na delší okruhy.

Po infarktu i mrtvici je pes spojen s delším přežitím

Obzvlášť silně mluví čísla od lidí, kteří už jednu vážnou příhodu přežili. Kdo prodělal infarkt, žil sám a měl psa, čelil po celou dobu sledování zhruba o třetinu nižší hrozbě úmrtí než člověk bez zvířete. Tam, kde doma čekal partner nebo dítě, se rozdíl smrskl na 15 procent.

Po cévní mozkové příhodě to vypadalo obdobně. Osamělým páníčkům po návratu z nemocnice hrozila smrt o 27 procent méně, těm ve dvou o 12 procent.

Nešlo přitom o závěr postavený na hrstce případů. Pes patřil 5,7 procenta ze 181 696 lidí, které rozbor po infarktu zahrnul. Vedle toho běžela souhrnná analýza, do níž se z deseti samostatných studií slilo přes 3,8 milionu lidí, a u majitelů psů dopočítala celkovou úmrtnost nižší o 24 procent a úmrtnost po infarktu o 65 procent. To druhé číslo je ovšem třeba brát s rezervou: jde o hrubý souhrnný odhad slitý z různorodých studií, který skutečný přínos spíš nadhodnocuje.

Čím se ta souvislost dá vysvětlit?

Velká část odpovědi visí na vodítku. Průměrný pejskař nachodí týdně zhruba o čtvrt až půl hodiny víc než člověk bez psa a celkově má za týden asi o padesát minut pohybu navíc. Zhruba hodinový rozdíl vychází teprve tehdy, když srovnáte majitele, kteří psa opravdu venčí, s těmi, kteří ho nevenčí. Pes vás pošle za dveře v dešti i v mrazu, a právě tenhle pravidelný pohyb bývá jako vysvětlení uváděn nejčastěji. Kolik z celé výhody ale skutečně vysvětluje, zůstává otevřené. Novější měření z Austrálie stopu k pohybu podpořila, byť opatrně: pohyb v něm vycházel jako doložitelný, ale jen dílčí článek řetězce.

Druhým střípkem mozaiky je konec samoty. Tělo nese odloučení od druhých zhruba tak těžce, jako by si člověk denně zapálil patnáct cigaret, jenže pes takovou izolaci nenápadně boří. Vyžene vás mezi ostatní, rozproudí řeč se sousedy a vnese do dne pevný rytmus.

Objetí psa spouští v těle chemii štěstí

Za tím příjemným pocitem stojí i chemie. Ve chvíli, kdy člověk psa hladí a je s ním v blízkém kontaktu, vyplaví se do těla oxytocin, kterému se přezdívá hormon mazlení. Kontakt se psem přitom rozehraje celý koktejl takzvaných „hormonů štěstí“: naskočí dopamin, serotonin i oxytocin, a stresový kortizol jde naopak dolů. Menší studie k tomu naznačují, že chvíle strávená se psem umí nakrátko zklidnit tep i srdeční rozpoložení. Je to ale spíš okamžitý efekt hlazení než zaručený příslib toho, že si tím člověk dlouhodobě podrží nižší tlak.

Než si pořídíte psa kvůli statistice, čtěte dál

Tady je namístě ubrat plyn. Čísla popisují souvislost, nikoli důkaz, že za delší život může pes sám o sobě. Rozsáhlé porovnání majitelů zvířat s lidmi bez nich odhalilo, že páníčci bývají vzdělanější, zámožnější a zpravidla i mladší. Stačí tyhle rozdíly ve výpočtech poctivě podchytit a zdánlivá výhoda psa v části analýz úplně zmizí. Není to přitom ojedinělá výhrada: hned několik dalších velkých studií žádnou spojitost mezi psem a delším životem nenašlo, a nezopakovala ji na dvojčatech ani sama švédská studie, u nichž se rozdíl mezi majiteli a lidmi bez psa setřel.

Řečeno jinak, klidně to může fungovat i opačně: psa si totiž zpravidla pořizují lidé, kteří jsou už tak čipernější a zdravější. I obezřetní odborníci nicméně uznávají, že i kdyby byl skutečný přínos citelně nižší, než slibují nejsmělejší odhady, jde o krok s nízkým rizikem, který stojí za zvážení, pokud má člověk na psa čas i síly.

Závěr proto vyznívá smířlivě, ale se zdravou střízlivostí. Pes vám může přihodit pohyb, klid i společnost a to všechno zdraví jedině prospívá. Pořizovat si ho čistě jako pilulku na srdce ovšem odborníci nedoporučují. Berte ho jako druha na řadu let a delší věk ať je milým bonusem, ne důvodem. A pokud jste ve vyšším věku nebo v rekonvalescenci, nezapomínejte, že venčení má svá pravidla: klidnější a přiměřeně velký pes se vede snáz než temperamentní silák, na procházku patří pevná obuv, vodítko si nikdy nevažte kolem zápěstí a leckdy pomůže postroj, který lépe tlumí trhnutí. Zvlášť po infarktu nebo mrtvici je namístě probrat vhodnou míru zátěže s lékařem, aby z radosti nevzešel zbytečný pád nebo zlomenina. A v silném mrazu se vyplatí dvojnásobná opatrnost: teple se oblékněte, nevyrážejte zprudka a náročnější chůzi v chladu si kardiaci raději nechte odsouhlasit lékařem, protože chlad zatěžuje oběh. A jestli už psa doma máte, nejlepší recept zní úplně jednoduše: popadněte vodítko a vyrážejte s ním ven, jak jen vám síly dovolí.

Zdroje

https://www.sciencedaily.com/releases/2019/10/191008083121.htm

https://www.psychologytoday.com/us/blog/animals-and-us/202402/will-getting-a-pet-make-you-live-longer

https://habri.org/blog/the-relationship-between-pet-ownership-and-longevity/

https://www.heart.org/en/news/2019/10/08/heres-more-evidence-your-dog-might-lengthen-your-life

https://www.health.harvard.edu/blog/dogs-and-health-a-lower-risk-for-heart-disease-related-death-2018061114020

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC11324118/

https://www.nature.com/articles/s41598-017-16118-6

https://www.timeline.com/blog/the-science-behind-why-pet-owners-tend-to-live-longer

https://www.npr.org/sections/health-shots/2019/10/26/773531999/dog-people-live-longer-but-why

https://www.health.harvard.edu/heart-health/dog-owners-less-heart-disease-and-longer-life

https://www.heart.org/en/healthy-living/healthy-bond-for-life-pets/do-dog-owners-live-longer

https://www.nbcnews.com/health/heart-health/owning-dog-linked-lower-risk-death-after-heart-attack-study-n1063526

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz