Článek
Chladivé chvění, jež vychází ze šíje
Vědci pro tento pocit zavedli francouzské slovo frisson. Rozbíhá se obvykle v zátylku či v horní části páteře a odtamtud se šíří dál na záda, ramena a paže.
Nezůstává ovšem jen u kůže. Do téže kategorie odborníci počítají i stažené hrdlo, zvlhlé oči nebo náhlé napnutí a povolení svalů. Za pozornost stojí, že samotné naježení chloupků se objeví přibližně u poloviny okamžiků, které lidé jako mrazení popisují.
Ten pocit důvěrně zná velká část lidí, jen mu doteď málokdo uměl dát jméno.
Na začátku bývá nesplněné očekávání
Impulzem se obvykle stane chvíle, v níž se hudba vydá jiným směrem, než jaký posluchač předpokládal. Mezi nejúčinnější spouštěče patří překvapivé souzvuky, prudké zesílení či ztišení a příchod sólového nástroje. Učebnicovou ukázkou bývají Janovy pašije Johanna Sebastiana Bacha, v nichž orchestr po dobu osmdesáti vteřin buduje napětí a to se pak rozplyne ve chvíli, kdy nastoupí pěvecký sbor.
Svůj význam má rovněž to, jak dobře skladbu známe. Vůči písni, kterou už máme naposlouchanou, se tělo rozehraje po fyzické stránce snáz než u něčeho nového. Proč se ale objevuje zrovna husí kůže? Jedna z teorií ji vysvětluje jako dědictví po našich osrstěných předcích, jimž se ježením chlupů opět uzavřela pod srstí zahřátá vzduchová vrstva.
Dva ze tří lidí ten pocit znají, ostatní nechápavě krčí rameny
Čísla se liší podle výzkumu, obvykle se však píše, že hudební mrazení zná zhruba dvojice ze tří lidí. Napříč jednotlivými studiemi se hodnota rozprostírá do širokého pásma mezi 55 a 86 procenty. Rozptyl těch čísel sám o sobě napovídá, jak nesnadné je něco tak osobního spolehlivě změřit.
Ani u lidí, kteří frisson běžně prožívají, není intenzita totožná. V jednom velkém dotazování uvedlo slzy 24 procent dotázaných, samotné mrazení desetina a naježené chloupky jen pět procent.
V mozku se rozsvítí týž systém jako při jídle
Když posloucháme hudbu, kterou máme rádi, rozjede se v mozku uvolňování dopaminu, tedy přenašeče navázaného na pocit odměny. Jeho hladina navíc stoupá už ve chvíli, kdy vyvrcholení skladby teprve čekáme. O každou z těch dvou fází se přitom stará odlišná dráha, jedna spjatá s očekáváním, druhá s citovým prožitkem.
V praxi z toho plyne, že se odměna nedostaví teprve s refrénem. Přichází už v době, kdy na něj vyčkáváme, a právě proto dokážeme jednu píseň přehrávat pořád dokola, aniž by nás přestala bavit. Budování napětí a jeho následné uvolnění, o tom hudba byla odjakživa.
Mozek s hustším propojením
Elektronický dotazník na toto téma odeslalo 237 respondentů a badatelé z nich vydělili dvě protikladné skupiny. Deset z nich mělo mrazení z hudby jako pravidelný zážitek, dalších deset ho nepoznalo ani jednou.
Mozky obou skupin následně srovnali pomocí difuzního tenzorového zobrazování, což je technika zachycující, jak jsou jednotlivé oblasti pospojované. A rozdíl se skutečně ukázal. U lidí náchylných k mrazení byl silnější svazek nervových vláken spojující sluchovou kůru s centry, jež mají na starosti emoce. Tyto výrazné spoje mířily zejména do přední insuly, oblasti zapojené do prožívání citů.
Vztah měl navíc plynulý průběh, kdo mrazení zakoušel častěji, ten měl mezi zmíněnými oblastmi mohutnější propojení. Podle autora práce z toho vyplývá, že tito lidé disponují posílenou schopností zakoušet silné emoce.
Jedna metodická poznámka si zaslouží pozornost: obě skupiny byly dopředu vyrovnány z hlediska pohlaví, rozumových schopností, hudebního vzdělání i povahových rysů, takže naměřený rozdíl nešlo přičíst žádné z těchto okolností.
Nerozhodují jen emoce, ale hlavně fantazie
Jiného experimentu se v laboratoři zúčastnilo 113 studentů vysoké školy. Nejprve prošli osobnostním dotazníkem a poté jim badatelé pustili předem vybrané nahrávky. Nejvíc mrazení hlásili právě ti, kdo dosahovali vysokých hodnot v otevřenosti vůči zkušenosti. Pro osoby s touto vlastností bývá typická mimořádně bohatá představivost, obdiv ke kráse a přírodě a chuť po nových zážitcích.
Rozhodující se ovšem ukázala být jedna dílčí součást tohoto rysu, totiž vnímavost k vnitřnímu prostoru vlastní fantazie. Řečeno jinak, nezáleží pouze na míře vaší citlivosti. Podstatné je i to, nakolik hudbu skutečně sledujete, předjímáte, kam se bude ubírat, a necháváte si u ní v hlavě promítat vlastní obrazy.
Anebo za tím stojí spíš schopnost vcítit se?
Čerstvější studie ale celý obrázek zamlžují. Jakmile se do výpočtu zahrne také ukazatel empatie, ztratí otevřenost vůči zkušenosti postavení výrazného předpovědního znaku intenzivních hudebních zážitků.
Navíc se u posmutnělých skladeb opětovně potvrzuje, že největší potěšení z nich mají lidé se silně vyvinutým soucitným zájmem o druhé. Druhým podstatným činitelem je pak schopnost pohroužit se do příběhu a splynout s jeho postavami.
Na některé lidi hudba zkrátka nepůsobí
Pro pět až deset procent lidí zůstává hudba citově prázdná. Pokud u nich v laboratoři sledují srdeční tep, pocení a dýchání, nezřídka se nepohne vůbec žádná hodnota. Nejedná se ovšem o závadu v systému odměny jako takovém. Ten jim pracuje normálně, jen se nespustí právě na hudební podnět.
Vžít se do toho není těžké, každý má nějakou skladbu, po níž v něm nic nezrezonuje. U těchto lidí funguje takhle netečně celý svět tónů. Na druhé straně spektra se nachází zhruba čtvrtina lidí, pro něž se hudba blíží až vášnivé posedlosti.
Naprostá většina z nás se přitom pohybuje někde mezi těmito dvěma krajnostmi.
Jak si frisson dopřát doma
Náchylnost k frissonu se dá do určité míry trénovat. Namísto toho, aby hudba jen tiše hrála v pozadí, si nasaďte sluchátka a zavřete oči. Pouštějte si opakovaně alba, která máte dobře zažitá, protože na známý materiál tělo odpovídá ochotněji, a vyhýbat se nemusíte ani melancholickým skladbám, mrazení totiž potěší i ve chvíli, kdy ho spustí nepříjemný impulz.
A jestliže vám husí kůže nenaskočí nikdy, nejde o povahový nedostatek ani o citovou chudobu. Je to prostě odlišné zapojení nervových drah, s nímž se žije úplně stejně dobře.
Zdroje
https://www.psypost.org/2016/06/getting-chills-great-music-connected-new-cognitive-dimension-personality-43577
https://slate.com/technology/2016/05/getting-chills-when-listening-to-music-might-mean-youre-a-more-emotional-person.html
https://today.usc.edu/audio-get-the-chills-from-music-you-may-have-a-unique-brain/
https://www.smithsonianmag.com/smart-news/researchers-look-what-happens-brain-when-music-causes-chills-180959481/
https://www.mcgill.ca/newsroom/channels/news/musical-chills-why-they-give-us-thrills-170538
https://neurosciencenews.com/frisson-chills-music-9933/
https://www.rte.ie/brainstorm/2025/0818/1528975-music-anhedonia-no-enjoyment-from-music-psychology/
https://www.psychologytoday.com/us/blog/the-sensory-revolution/202002/have-you-ever-had-skin-orgasm
https://www.frontiersin.org/journals/psychology/articles/10.3389/fpsyg.2020.01060/full
https://mindlab.research.wesleyan.edu/files/2014/01/102028_Loui_Manuscript.pdf
https://www.vice.com/en/article/no-enjoyment-dislike-music-what-is-anhedonia/
https://academic.oup.com/scan/article/11/6/884/2223400
