Článek
Noční ptáci s bystřejší hlavou
Psycholog Satoshi Kanazawa zkoumal data více než dvaceti tisíc amerických adolescentů a sledoval, jak dětské IQ ovlivňuje pozdější spánkové zvyklosti. Účastníci s IQ nad 125 uléhali v průměru kolem půl jedné v noci, zatímco ti s IQ pod 75 mířili do postele zhruba ve tři čtvrtě na dvanáct.
K obdobnému závěru dospěl i výzkum publikovaný v BMJ Public Health, podle nějž dospělí s přirozenou tendencí k večerní aktivitě skórovali v kognitivních testech lépe než ranní ptáčata.
Nezávislá studie zkoumající 420 amerických vojenských rekrutů potvrdila totéž: ti, kdo preferovali pozdní hodiny, dosahovali vyššího skóre v testech inteligence.
Kniha místo telefonu
Jedním z opakujících se rituálů kognitivně zdatných jedinců je večerní čtení. Online experiment Dr. Elaine Finucaneové z irské University of Galway pracoval s téměř tisícovkou dospělých a ukázal, že zlepšení spánku hlásilo 42 % čtenářů oproti pouhým 28 % těch, kteří před spaním nečetli.
Čtení ale pomáhá i jinak než lepším spánkem. Výzkum z University of Sussex ukázal, že pouhých šest minut ponořených do textu dokáže snížit hladinu stresu o 68 procent, tedy víc než poslech hudby nebo procházka.
Mozek navíc pokračuje v práci i po zhasnutí. Skenování prokázalo, že u lidí čtoucích před spaním román se propojení mezi mozkovými oblastmi zesílilo a tento efekt přetrvával ještě následující ráno.
Hlava plná myšlenek i po půlnoci
Kdo má vysoké IQ, ten si často před usnutím v hlavě pouští celé scénáře, rozebírá proběhlé rozhovory nebo řeší problémy odložené přes den. Psychologové to spojují s metakognicí, tedy schopností reflektovat vlastní myšlenkové pochody.
Večerní klid a nepřítomnost vnějších podnětů fungují pro tyto lidi jako spouštěč, protože právě po setmění se jejich pozornost přirozeně směřuje ke stimulujícím činnostem: ke čtení, psaní nebo učení se nových věcí.
Pět minut s tužkou a papírem
Dalším společným zvykem přemýšlivých lidí je zapisování myšlenek před spaním. Experiment z Baylorovy univerzity sledoval 57 mladých dospělých, kteří pět minut před usnutím buď sepisovali úkoly na následující dny, nebo rekapitulovali dokončené činnosti.
Skupina se seznamem plánů na zítřek usnula výrazně rychleji než ti, kdo psali o tom, co už mají za sebou.
Biologické hodiny nejsou celý příběh
Ne všichni vědci ale souhlasí, že za pozdním usínáním inteligentních lidí stojí biologie. Tým z univerzity v Mnichově porovnal členy organizace Mensa, kde je vstupní podmínkou IQ minimálně 130, s běžnou populací.
Chronotyp obou skupin se prakticky nelišil a pozdější usínání členů Mensy v pracovní dny plně vysvětloval fakt, že začínali pracovat později než kontrolní skupina.
Inteligentní lidé si tak zjevně dokáží přizpůsobit denní rozvrh vlastním potřebám, místo aby se nutili do konvenčního režimu. Italští psychologové Marina Giampietro a Gian Mauro Cavallera z milánské Katolické univerzity navíc zjistili, že „sovy“ zvládaly lépe úlohy vyžadující divergentní myšlení, tedy hledání více řešení jednoho problému najednou.
Co si z toho odnést
Pokud vám večer v hlavě běží myšlenky a usínáte s knihou v ruce, nemusíte v tom hledat problém. Zkuste si několik minut před spaním zapsat, co vás čeká druhý den, a nechte mozek odložit nedořešené úkoly na papír. Nahraďte displej telefonu tištěnou stránkou. A hlavně netlačte na sebe, když vám nejde usnout přesně o desáté. Vaše vnitřní hodiny možná potřebují jen trochu jiný rytmus, než jaký nabízí většinový svět.
Zdroje
https://www.zmescience.com/medicine/mind-and-brain/night-owls-versus-early-birds-whos-smarter/
https://www.yourtango.com/self/high-iq-people-have-odd-habits-make-them-stand-out
https://www.apartmenttherapy.com/night-owl-intelligence-study-267170
https://www.earth.com/news/scientists-confirm-this-read-night-bedtime-routine-greatly-improves-sleep/
https://geediting.com/gen-psychology-says-people-who-read-before-bed-every-night-have-a-fundamentally-different-brain-than-people-who-watch-tv/
https://experteditor.com.au/blog/gen-7-quirky-habits-that-indicate-an-unusually-high-level-of-intelligence/
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC5758411/
https://www.nature.com/articles/s41598-020-62917-9
