Článek
Smajlík jako vizitka vaší emoční výbavy
Když poprvé vědci z Indiana University zveřejnili výsledky svého výzkumu o emotikonech, spustili tím debatu, která dodnes rezonuje v psychologických i technologických kruzích. Jejich tým zkoumal, nakolik spolu souvisí frekvence používání emotikonů a schopnost rozumět vlastním pocitům i pocitům ostatních. Studie zahrnula tři stovky dvacet dospělých respondentů, jejichž průměrný věk činil pětatřicet let.
Výsledky ukázaly zajímavou věc: ti, kdo si v komunikaci s přáteli častěji pomáhali obrázkovými symboly, vykazovali zároveň vyšší míru emoční inteligence.
Co za tím stojí? Emotikony podle výzkumníků plní v digitální konverzaci podobnou roli jako mimika a gesta při osobním hovoru. Pomáhají zmírnit nejistotu, nastavit náladu sdělení nebo zpřesnit to, co chceme druhému předat.
Zajímavé je, že tato souvislost funguje jinak u žen a jinak u mužů. Ženy s rozvinutější emoční inteligencí sahaly po emotikonech hlavně v konverzacích s kamarádkami a kamarády.
Muži se stejně vysokým skóre se naopak projevovali emotivněji především v komunikaci s partnerkou nebo partnerem.
Kdo emotikony šetří, možná udržuje emoční odstup
Stejný výzkum přinesl i druhou stranu mince. Lidé, kteří emotikony posílali jen zřídka, měli podle dat častěji takzvaný vyhýbavý styl citové vazby. Typický pro ně byl důraz na vlastní nezávislost a neochota pouštět druhé příliš blízko.
Psycholog Simon Dubé, hlavní autor studie, to komentoval slovy, že nejde jen o úsměv nebo srdíčko na konci věty. Každý emotikon je podle něj určitou formou sdílení a schopnost takto komunikovat signalizuje připravenost propojit se s druhým člověkem.
Lidé, kteří ve svých zprávách přátelům i partnerům emotikonům dávali prostor, měli tendenci budovat pevnější sociální vazby. Ti s vyhýbavou citovou vazbou si naopak udržovali rezervovanější digitální projev, a to jak v přátelských, tak v romantických vztazích.
Tečka na konci zprávy může působit chladněji, než si myslíte
Emotikony ale nejsou jedinou součástí textovek, kterou psychologové zkoumají. Na univerzitě v Binghamtonu analyzovali, jak příjemce ovlivňuje běžná interpunkce v mobilních zprávách. Studenti zapojení do výzkumu dospěli k poměrně nečekanému závěru: zpráva zakončená tečkou v nich vyvolávala pocit, že odesilatel není upřímný.
Stojí za tím logika digitální konverzace, která svou rychlostí připomíná mluvené slovo. V takovém kontextu je tečka vnímána jako signál emoční strohosti.
Na druhou stranu vykřičník, který by v jiné situaci mohl znít příliš hlasitě, respondenti přijímali pozitivně. Výzkumný tým z Binghamtonu se proto od tečky přesunul k dalšímu zkoumání právě vykřičníku ve virtuální konverzaci.
Vaše slova na obrazovce prozrazují víc, než si připouštíte
Že digitální komunikace skrývá informace o osobnosti pisatele, potvrdil i rozsáhlejší výzkum publikovaný v odborném časopise Scientific Reports. Vědci z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě prokázali, že texty zveřejněné na internetových platformách dokážou předpovědět míru emoční inteligence jejich autorů.
Klíčem je volba slov a celkový jazykový vzorec. Jedinci s vyšší emoční inteligencí používali ve svých příspěvcích prokazatelně více kladně laděných výrazů, méně negativních a zároveň se častěji obraceli k tématům ze společenského života.
Tento poznatek je zásadní, protože emoční inteligence patří k nejspolehlivějším ukazatelům toho, jak dobře si člověk poradí v práci i ve vztazích s okolím.
Klinický psycholog Parker Houston na základě zmíněných zjištění doporučuje lidem, kteří emotikony příliš nepoužívají, aby to zkusili změnit. Větší citová otevřenost v digitální komunikaci podle něj může nejen zabránit zbytečným nedorozuměním, ale zároveň podpořit hlubší propojení ve vztazích.
Proč samotný text na citlivé rozhovory nestačí
Přestože emotikony pomáhají dodat zprávám emoční kontext, některé situace se přes textovky řešit nedají. Párová terapeutka Evon Inyang upozorňuje, že hlasový projev hraje v porozumění nezastupitelnou roli a bez něj si lidé snadno přečtou i běžné sdělení jako něco chladného nebo odmítavého.
Psychoterapeutka Nedra Glover Tawwab, která se specializuje na hranice ve vztazích, popisuje, jak krátká zpráva bez kontextu dokáže spustit lavinu obav. Když chybí informace, lidská mysl si podle ní doplní ty nejhorší možné scénáře.
Britský klinický psycholog Aaron Balick jde ještě dál. Podle jeho zkušeností textovky některým lidem slouží jako způsob, jak se vyhnout přímé konfrontaci s emocemi toho druhého. Člověk si přitom může namlouvat, že má situaci pod kontrolou, ale ve skutečnosti si jen drží emoční odstup.
Co by mohlo být důležitější než samotné rozpoznávání emocí v digitální komunikaci, je naučit se cítit, kdy textová zpráva přestává stačit. Lidé s vyšší emoční inteligencí to často poznají dřív a přirozeně sáhnou po telefonu nebo nabídnou osobní setkání. Ti, kdo se v psaní zpráv spoléhají na strohá fakta bez emotikonů a emoční podbarvenosti, naopak riskují, že je okolí bude vnímat jako odtažité, i když jimi ve skutečnosti nejsou. Stojí za to zamyslet se nad tím, jakým jazykem vlastně vaše zprávy mluví.
Kdo si příště otevře konverzaci a bude zvažovat, jestli na konec věty přidat smajlík, měl by vědět, že to není jen ozdoba. Je to způsob, jak dát najevo, že na druhé straně je někdo, komu záleží na tom, jak jeho slova dopadnou. A právě to je v kostce celá podstata emoční inteligence: rozumět tomu, co cítíte vy, a zároveň vnímat, co prožívá ten, komu píšete.
Zdroje
https://www.psypost.org/emotionally-intelligent-women-use-more-emojis-when-communicating-with-friends/
https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0308880
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC10130158/
https://www.newsweek.com/psychology-emoji-use-emotional-intelligence-attachment-style-1994908
https://magazin.aktualne.cz/kuriozity/vyzkum-varuje-pred-uzivanim-interpunkce-v-sms-zpravach-tecna/r~5e289ac69e6511e594520025900fea04/v~diskuse/?lp=1
https://www.mojepsychologie.cz/relax/spolecnost/jedna-zprava-tisic-domnenek-proc-nektera-temata-do-zprav-zkratka-nepatri-2580
https://leadyoufirst.com/people-who-use-more-emojis-may-have-higher-emotional-intelligence/
