Článek
Extroverti si hlasitost ani neuvědomují
Hlasitý projev a povaha spolu úzce souvisí. Již ve 30. letech 20. století si badatelé Allport a Cantril všimli, že výrazně společenští jedinci mívají energičtější a zvučnější hlas. Podle psychologické teorie osobnosti je extroverze spojena s komunikativností, živostí a vyšší mírou energie.
Britský psycholog Hans Eysenck to vysvětloval tím, že mozek extrovertů pracuje s nižší základní hladinou vzrušení, a proto aktivněji vyhledává podněty zvenčí. Jednoduše řečeno: kdo potřebuje víc stimulace, mluví nahlas, protože mu to přijde přirozené. Lidé s dominantním nebo extrovertním založením tak projikují hlasitost, aniž by to záměrně plánovali.
Úzkost zapíná režim přežití
Na opačném pólu stojí lidé, kteří mluví nahlas kvůli nervozitě. Podle odborníků bývá nadměrné mluvení důsledkem sociální úzkosti, která vytváří bludný kruh: čím víc člověk mluví, tím větší stres prožívá.
Tělo v úzkostném stavu zaplavuje adrenalin, což zrychluje řeč a zvyšuje její hlasitost. Zvýšený objem hlasu funguje u těchto lidí jako neuvědomělá obrana, jakýsi sociální štít, který překrývá vnitřní napětí.
Kdo doma musel křičet, křičí i v dospělosti
Návyky z dětství ovlivňují hlasitost i o desítky let později. Rodinné prostředí plné hluku naučí dítě, že jedině silný hlas zajistí pozornost. Naopak v domácnostech, kde se mluvilo potichu, děti přirozeně přejímají tišší způsob komunikace. Psychologové upozorňují, že i utlačující výchova hraje roli.
Děti, které nesměly vyjadřovat vlastní názory, si v dospělosti kompenzují toto mlčení výrazně zvučnějším projevem. Řada odborníků proto připomíná pojem „slepota k vlastní hlasitosti“, který popisuje situaci, kdy člověk vůbec netuší, že mluví příliš nahlas, protože mu to přijde normální.
Ztráta sluchu mění vnímání vlastního hlasu
Za hlasitým projevem se někdy neskrývá osobnost, ale zdravotní problém. Pokud člověk nedokáže jasně slyšet sám sebe, ztrácí schopnost správně odhadnout sílu svého hlasu. Odborníci na sluch tento mechanismus řadí k tzv. Lombardovu efektu, tedy mimovolnému zvyšování hlasového úsilí v hlučném prostředí.
Objev tohoto reflexu sahá až k roku 1909, kdy si jej poprvé popsal francouzský otorinolaryngolog Étienne Lombard. U lidí se zhoršujícím se sluchem funguje podobný princip i v tichých místnostech, protože zpětná sluchová vazba je narušená. Mozek to řeší tak, že automaticky přidá na síle hlasu.
Hlasitost jako nástroj kontroly
Občas nejde o osobnostní rys ani o zdraví, ale o vědomou strategii. Někteří lidé prostřednictvím síly hlasu ovládají rozhovor, což bývá typické pro narcistické komunikační vzorce. Okolí pak snadno získá zkreslený dojem a vyhodnotí hlasitého člověka jako agresivního nebo nevychovaného, přestože skutečná motivace může být zcela odlišná.
Ovládání konverzace skrze hlasitost je v podstatě způsob, jak si zajistit pozornost a pocit důležitosti. Zajímavé je, že až čtyřicet procent veškerého mluvení se týká nás samotných, protože vyprávění o sobě aktivuje v mozku centra odměny. To částečně vysvětluje, proč někdo mluví nahlas a dlouze o vlastních zážitcích.
Co s tím v praxi
Pokud víte, že patříte k hlasitějším typům, nemusíte se za to stydět. Pomůže ale jednoduchá kontrola: zeptejte se blízké osoby, zda je vaše hlasitost v daném prostředí přiměřená. Když naopak hlasitý projev pozorujete u někoho jiného, zkuste si uvědomit, že za zvýšeným hlasem může stát úzkost, ztráta sluchu nebo prostě rodinný zvyk z dětství. Trocha empatie dokáže proměnit podráždění v porozumění.
Zdroje
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0092656621000295
https://www.aconsciousrethink.com/12014/loud-talkers/
https://www.psychologytoday.com/us/blog/defining-memories/202209/why-some-people-talk-too-much
https://www.entspecialistsofct.com/is-talking-loud-a-sign-of-hearing-loss/
https://en.wikipedia.org/wiki/Lombard_effect
https://www.1mg.com/articles/web-stories/loud-talkers-annoying-habit-or-a-deeper-psychological-reason/
https://psychcentral.com/pro/exhausted-woman/2015/06/how-a-narcissist-verbally-abuses
https://voiceandspeech.com/portfolio-item/how-to-stop-talking-too-loudly/
https://en.wikipedia.org/wiki/Extraversion_and_introversion
https://www.hearingaid.org.uk/hearing-loss-awareness/i-think-i-might-have-hearing-loss-because-i-speak-loudly
