Článek
Mozek si uvolní ruce, když přestane sledovat okolí
Velká část mozkové kapacity je neustále vytížená tím, že zpracovává vizuální informace z okolního světa. Jakmile zavřete oči, tahle obrovská záplava dat se zastaví a uvolněné prostředky se přesměrují jinam. Výzkum Annelies Vredeveldt a jejích kolegů popsal tento jev jako snížení kognitivní zátěže, díky němuž se paměť i další procesy zlepšují. V jednom experimentu odpovídali lidé se zavřenýma očima nebo před prázdnou obrazovkou na složité otázky podstatně přesněji než účastníci vystavení vizuálním či zvukovým rušivým podnětům.
Se zavřenýma očima vzniká 1,6krát víc originálních nápadů
Konkrétní čísla přinesla studie z japonské Univerzity Kjúšú. Když účastníci vymýšleli nové názvy pro produkty se zavřenýma očima, přicházeli s 1,6krát větším množstvím neotřelých a flexibilních řešení oproti těm, kteří měli oči otevřené. Autoři výzkumu to vysvětlují prostě: čím víc volných kognitivních kapacit mozek má, tím tvořivěji dokáže pracovat. Podobný efekt zachytil i tým z Radboud University v Nizozemsku, kde zavření očí zlepšilo výkon při standardních testech divergentního i konvergentního tvůrčího myšlení.
Alfa vlny potlačí to, co je na první pohled zřejmé
Při zavření očí se v mozku posilují takzvané alfa vlny s frekvencí 8 až 12 Hz. Aktivita těchto vln roste právě ve chvílích, kdy se člověk uvolní a sklopí víčka. Tým z Queen Mary University v Londýně zjistil, že oscilace tohoto typu v pravé spánkové oblasti mozku pomáhají při tvůrčích úkolech tlumit automatické a příliš zřejmé asociace. Čím silnější alfa aktivita, tím snáze se mysl dostane k neobvyklým a vzdálenějším myšlenkovým spojením, která bychom s otevřenýma očima snadno přehlédli.
Kdo myslí v obrazech, těží ze tmy nejvíc
Psycholog Howard Gardner popsal prostorovou inteligenci jako mentální dovednost, která umožňuje řešit úlohy spojené s navigací, orientací v prostoru a rozpoznáváním objektů z různých úhlů. Lidé s tímto typem myšlení pracují s vnitřními vizuálními modely, a proto jim zavírání očí přináší mimořádný přínos. Studie z University of Leicester prokázala, že vizuálně-prostorová představivost funguje výrazně lépe se zavřenýma očima než při pohledu na obličej jiné osoby. Nejhorší výsledky v úlohách na prostorovou orientaci zaznamenali účastníci, kteří udržovali přímý oční kontakt.
Chvilka ticha s víčky dolů prospěje i paměti
Odpočinek se zavřenýma očima pomáhá i tam, kde byste to nečekali. Výzkum z Furman University ukázal, že pouhých patnáct minut klidového odpočinku po učení dokáže posílit ukládání informací do paměti, a efekt přetrvává dokonce celý týden.
Až se příště přistihnete, že při náročné otázce automaticky zavíráte oči, klidně tomu dejte prostor. Mozek v tu chvíli dělá přesně to, co potřebuje: vypíná vizuální šum, zapojuje hlubší vrstvy myšlení a otevírá cestu k nápadům, ke kterým byste se s pohledem upřeným na obrazovku dostávali mnohem pomaleji. Pro lidi, kteří přemýšlejí v obrazech a prostorových modelech, to platí dvojnásob.
Zdroje
https://www.psychologytoday.com/us/blog/ulterior-motives/201110/why-do-you-close-your-eyes-remember
https://link.springer.com/article/10.3758/s13421-011-0098-8
https://www.nature.com/articles/s41599-018-0138-0
https://www.frontiersin.org/journals/psychology/articles/10.3389/fpsyg.2018.01315/full
https://www.medicalnewstoday.com/articles/323956
https://www.sciencedaily.com/releases/2018/12/181210150622.htm
https://en.wikipedia.org/wiki/Spatial_intelligence_(psychology)
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC4082314/
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6281812/
