Hlavní obsah
Psychologie a seberozvoj

Psychologové tvrdí, že lidé, kteří často ztrácejí klíče, sdílejí rysy inteligence

Foto: Filip Szalbot Unsplash

Scéna, kterou většina z nás zná až moc dobře: bota na jedné noze, kabát napůl oblečený a klíče jsou znovu neznámo kde. Jenže podle vědců může být tahle drobná každodenní pohroma překvapivým vzkazem o tom, jak mozek funguje.

Článek

Jsou lidé, kteří ztrácejí klíče, chytřejší?

Podle profesorů Paula Franklanda a Blakea Richardse z University of Toronto je zapomínání projevem inteligence a chytřejšího rozhodování, nikoli známkou nějakého nedostatku. A právě to je u tak běžné situace, jako je hledání klíčů, poměrně osvobozující zjištění. Jejich výzkum stojí na myšlence, že si mozek raději pamatuje méně detailů o velkém množství věcí než úzkou hrstku podrobností o jednotlivých drobnostech, protože tenhle způsob je zdravější.

Takový přístup k paměti vysvětluje, proč někdo dokáže svižně provést složitý projekt a přitom mu unikne, kde nechal svazek od domovních dveří. Přehledová studie obou vědců se nedostala do jakéhokoli časopisu, ale přímo do odborného žurnálu Neuron. Podle Richardse je skutečným cílem paměti optimalizovat rozhodování, což je formulace, která s obvyklou představou o „dobré paměti jako zásobárně“ překvapivě neladí.

Mozek se aktivně snaží zapomínat

Oba autoři mluví poměrně smělou tezí, podle které lidské mozky aktivně pracují na zapomínání. Řečeno jinak, není to jen selhání systému, ale funkce, kterou mozek záměrně provozuje, aby si udržel pořádek ve skladu. Výzkum ukázal, že v mozku existují mechanismy podporující ztrátu paměti a ty jsou odlišné od mechanismů, které zajišťují ukládání informací. Jedním z nich je oslabování nebo rozpouštění synaptických spojení mezi neurony, ve kterých jsou paměťové stopy zakódované.

Právě v těch synapsích, které se tiše rozpojují, se skrývá telefonní číslo k bývalému kadeřníkovi i trasa do restaurace, ve které jste byli kdysi dávno. Dalším mechanismem je tvorba nových neuronů z kmenových buněk v hipokampu, které přepisují dříve uložené vzpomínky. Představa, že si mozek úmyslně přestavuje vlastní obvody na úkor detailů, vysvětluje spoustu drobných prohřešků, ze kterých si běžně dáváme horečku.

Proč mozek odkládá nepodstatné detaily stranou

Richards zdůrazňuje, že je důležité, aby mozek zapomněl nepodstatné detaily a soustředil se na to, co člověku pomáhá rozhodovat v reálném světě. A právě poloha klíčů, kterou si pokládáme každý den trochu jinam, do kategorie zásadních informací přirozeně nepatří. Pokud se v mozku při běžné navigaci světem neustále objevují protichůdné vzpomínky, je pro člověka obtížnější učinit informované rozhodnutí.

V takové situaci, kdy každé rozhodnutí souboj konkurenčních stop v hlavě, je schopnost některé z nich utlumit doslova zachráncem času. Druhý způsob, jak zapomínání usnadňuje rozhodování, spočívá v možnosti zobecnit minulé události na nové. V umělé inteligenci se tento princip nazývá regularizace a mozek ho používá dávno předtím, než si ho všimli programátoři neuronových sítí.

Deset rysů, které tito lidé často sdílejí

Autorka Marielisa Reyes v článku pro YourTango shrnuje, že lidé, kteří téměř okamžitě zapomínají, kam si položili klíče, obvykle sdílejí deset znaků vyšší inteligence. Prvním z nich je schopnost filtrovat nepodstatné informace, tedy dovednost, kterou mozek v případě klíčů uplatňuje až příliš svědomitě. Podle odborníků z NeuroHealth Associates dokáže nadprůměrně inteligentní člověk pustit data, která jeho mozek už nepotřebuje, a snáze se pak rozhodne o věcech důležitějších.

Další vlastností z Reyesina seznamu je sklon k takzvanému řízenému chaosu, který podle autorky může naznačovat vysokou inteligenci. V článku NeuroHealth Associates se navíc uvádí, že lidé s nejlepší dlouhodobou pamětí obvykle zapomínají detaily, jakmile už nejsou potřeba. Právě v tom paradoxu se ukrývá odpověď na otázku, proč někteří géniové pamatují citace z knih, ale neví, do které kapsy si ráno zastrčili peněženku. Pokud si pamatujete všechno, může být obtížné se soustředit a rozhodovat, a to kvůli množství konkurenčních dat.

Denní snílci, nekonvenční myslitelé a kreativní mozky

Podle studie publikované v časopise Neuropsychologia mají lidé, kteří častěji denně sní, vyšší tvůrčí schopnosti a intelekt. Ti samí snílci, co mají v hlavě fantazii plnou nových nápadů, tedy mívají v kapse kalhot úplně jiný problém. Kreativní lidé navíc vykazují vyšší aktivitu v takzvané default mode network, což je mozkový okruh pro denní snění. Takový okruh, který se rozjíždí ve chvíli, kdy si člověk zdánlivě nedělá nic, pracuje v pozadí i během ranního shonu u dveří.

Studie z roku 2012 v časopise Psychological Science pak zjistila, že období rozptýlení občas dokáže posílit kreativní řešení problémů. Psychologové zkoumající mind-wandering navíc zjistili, že lidé, kteří ztrácejí přehled o drobnostech, mívají mozek, ve kterém paralelně běží více kreativních simulací najednou.

Kniha Psychologie paměti ukazuje, co je normální

Dr. Megan Sumeracki a Dr. Althea Need Kaminske v knize The Psychology of Memory píší, že určitá míra zapomínání je přirozená a dovoluje mozku pamatovat si obecnější informace. Je to přesný protipól představy, kterou si většina z nás nese od dětství, že paměť má být perfektní videokamera zaznamenávající každou minutu. Paměť podle autorek nepracuje jako záznamové zařízení, ale spíše jako stránka na Wiki, kde se dají podrobnosti upravovat.

Obraz Wiki stránky dobře vystihuje to, co každý pocítil při vybavování dávné dovolené: detaily se s každým vyprávěním mění. A aby bylo jasné, že ani odbornice nejsou proti téhle drobné lidské slabosti imunní, Dr. Kaminske přiznává, že tráví trapně velkou dobu hledáním svého telefonu, láhve s vodou a klíčů.

Zapomínání není důvod k panice

Richards upozorňuje, že pokud někdo zapomene občas nějaký detail, pravděpodobně jde o znak zcela zdravého paměťového systému, který dělá přesně to, co má. Jak ale doplňuje, pokud někdo zapomíná výrazně víc než obvykle, může to být důvod k obavám, takže i u této úlevné zprávy platí zdravá míra.

Podle Iris Reading je špatná paměť znakem vyšší inteligence a dobrou indicií toho, že mozek se soustředí na věci podstatné. Paměť je podle téhož zdroje navržena tak, aby optimalizovala rozhodování, a mozek potřebuje zapomínat nepodstatné detaily, aby vytvořil místo pro to, na čem záleží. Inteligence je totiž víc než pouhé memorování faktů. Rozhodující je kvalita vzpomínek, nikoli jejich množství.

Zdroje

https://local12.com/news/nation-world/study-people-who-are-more-forgetful-make-smarter-decisions

https://neurosciencenews.com/forgetting-smarter-6947/

https://www.utoronto.ca/news/why-forgetting-really-important-memory-u-t-research

https://www.sciencedaily.com/releases/2017/06/170621132910.htm

https://curiousmindmagazine.com/scientists-say-that-being-forgetful-is-actually-a-sign-of-higher-intelligence/

https://www.yourtango.com/self/people-almost-immediately-forget-where-put-their-keys-usually-have-these-highly-intelligent-traits

https://nhahealth.com/the-results-are-in-forgetfulness-could-mean-you-are-more-intelligent/

https://www.michelegargiulo.com/blog/forgetful-creative-minds

https://www.sciencedaily.com/releases/2024/05/240501111615.htm

https://irisreading.com/is-memory-a-sign-of-intelligence-quick-facts/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz