Článek
Ruce mluví dřív než ústa
Kdo se někdy pozastavil nad člověkem, který při hovoru neustále mává rukama, možná si pomyslel, že dotyčný nedokáže jasně formulovat myšlenky. Jenže pravda bývá přesně opačná. Moderní psycholingvistika zjišťuje, že pohyby rukou jsou těsně provázány s řečovými centry v mozku a svědčí o intenzivní duševní aktivitě. Lingvistka Eva Lehečková z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v rozhovoru pro magazín UK Forum vysvětlila, že neurologická bádání potvrdila současné zapojení řečových oblastí a motorických center při každé promluvě.
Toto propojení má hluboké biologické kořeny. Lehečková upozorňuje, že bez této společné aktivace by koordinace slov a pohybů vyžadovala neúměrné množství mentální energie, a gestikulace by tak vůbec nemohla plnit svou funkci. Právě proto gestikulujeme i v situacích, kdy nás protějšek vůbec nevidí, třeba při telefonování. Susan Goldin-Meadow, profesorka psychologie na Chicagské univerzitě, ve svém výzkumu dokonce popsala, že lidé nevidomí od narození při rozhovoru pohybují rukama, přestože gesta nikdy u nikoho neviděli.
Chytřejší lidé si myšlenky „kreslí“ do vzduchu
Na berlínské Humboldtově univerzitě vědci zkoumali padesát jedna středoškoláků nadaných v přírodních vědách a matematice. Účastníky rozdělili do dvou skupin podle výsledků v testech fluidní inteligence a nechali je řešit analogické úlohy s geometrickými tvary. Výsledky ukázaly, že studenti s vyššími kognitivními schopnostmi při vysvětlování postupu mnohem častěji znázorňovali řešení pohyby paží a dlaní, zatímco slovní popis byl u obou skupin srovnatelný.
Ještě zajímavější bylo, co odhalily snímky mozku. Magnetická rezonance prokázala, že jedinci s vysokou fluidní inteligencí a výraznou gestikulací měli silnější kůru v Brocově oblasti a dalších levohemisférických regionech. Řeč a gestikulace tedy stojí na společném neuronálním základě, kde se pohyby stávají viditelným odrazem myšlení.
Gesta jako zrcadlo skrytých myšlenek
Goldin-Meadow, která tématu gestikulace zasvětila několik desetiletí výzkumu, opakovaně ukazuje, že ruce nesou informace, které řeč nedokáže vyjádřit. Při pokusech s dětmi řešícími matematické příklady zaznamenala, že některé z nich slovy popisovaly jeden postup, zatímco jejich dlaně současně naznačovaly pokročilejší strategii. Takový nesoulad mezi slovy a gesty podle ní naznačuje, že mozek pracuje na přechodu k vyššímu stupni porozumění.
Na praktický přínos gestikulace pro učení upozornily experimenty z University of Rochester, v nichž studenti gestikulující během hodin algebry třikrát lépe pochopili novou látku oproti spolužákům, kteří ruce nepoužívali. Právě schopnost efektivně pracovat s jazykem, rozumět složitým sdělením a pohotově reagovat na verbální podněty tvoří jádro toho, co odborníci nazývají verbální inteligencí.
Kdo gestikuluje, ten líp komunikuje i přemýšlí
Z českého pohledu nabízí cenný kontext výzkumná skupina lingvistky Lehečkové. Ta poukazuje na to, že rukami přidáváme k promluvě obrovské množství věcných detailů, aniž bychom si to uvědomovali. Recenzní studie publikovaná v časopise Frontiers in Psychology shrnuje, že individuální rozdíly ve frekvenci gest souvisejí mimo jiné s kapacitou pracovní paměti, prostorovou představivostí i úrovní fluidní inteligence.
Vliv gest na srozumitelnost projevu potvrdila i analýza přednášek na platformě TED Talks. Nejúspěšnější řečníci používali v průměru zhruba 465 pohybů rukou, což představovalo téměř dvojnásobek oproti těm nejméně sledovaným. Podle výzkumu Cornellovy univerzity sdílejí řeč a motorika rukou společné řídící centrum v mozku, takže gestikulace v podstatě zrychluje předávání informací.
Přenos poznatků do běžného života je přímočarý. Goldin-Meadow ve svém výzkumu ukázala, že děti, jejichž gestikulace v osmnácti měsících věku připomínala úroveň zdravě se vyvíjejících vrstevníků, později dosáhly srovnatelných jazykových dovedností, a to i v případech, kdy měly poškozený mozek. Rodiče a učitelé by proto měli pohybům dětských rukou věnovat stejnou pozornost jako jejich slovům.
Teorie označovaná odborníky jako Gesture as Simulated Action vysvětluje, že mozek spouští pohyby rukou pokaždé, když si člověk mentálně představuje nějakou činnost. Stačí si v duchu představit otevírání dveří a stejné mozkové oblasti se aktivují, jako kdyby ruka skutečně stiskla kliku. Pokud v ten moment o dveřích vyprávíte, vaše prsty pohyb napodobí, aniž byste to plánovali. Navíc výzkumy potvrzují, že ruce začínají reagovat zhruba o patnáctinu sekundy dříve, než se rozezní hlas.
Zajímavý pohled přináší i srovnání různých kognitivních profilů. Recenzní studie ukazuje, že lidé s nižšími prostorovými schopnostmi gestikulují častěji jako způsob kompenzace, zatímco jedinci s vysokou fluidní inteligencí zase volí propracovanější gesta znázorňující pohyb. Kvalita gest tak může sloužit jako ukazatel myšlenkové hloubky, ne jen jejich počet. V akademickém prostředí je verbální zdatnost měřena mimo jiné šířkou slovní zásoby, porozuměním textu a rychlostí, s jakou člověk dokáže zareagovat na složitý jazykový podnět.
Odborníci rovněž zjistili, že pohyby rukou pomáhají v přechodu dětí od předjazykové fáze k osvojování prvních slov. Podle Goldin-Meadow batole, které ukazuje na hrnek a současně řekne „máma“, vlastně tvoří primitivní dvouslovnou větu ještě dříve, než takovou kombinaci zvládne výhradně slovy. Terapeutka Courtney Morgan doporučuje rozvíjet jazykovou inteligenci návratem ke čtení rozmanitých textů, luštění křížovek i hraní slovních her.
Existuje i praktický důvod, proč zmíněné poznatky získávají na naléhavosti: éra videohovorů. Na většině obrazovek Zoomu ruce chybí, a tím se vytrácí celá vrstva informací, které by jinak mluvčí i posluchač přirozeně zpracovávali. Studie opakovaně ukazují, že gestikulace usnadňuje soustředění, podporuje paměť a pomáhá formulovat složité myšlenky.
Pokud tedy patříte mezi lidi, kteří při hovoru nemohou nechat ruce v klidu, máte důvod k radosti. Výzkumy naznačují, že aktivní gestikulace není projevem chaosu ani nervozity. Naopak odráží intenzivní spolupráci mezi jazykovými a motorickými oblastmi mozku, pomáhá uchovávat informace v paměti a přispívá k plynulejšímu, přesnějšímu vyjadřování. Příště, když vás někdo požádá, abyste přestali mávat rukama, mu klidně řekněte, že vaše ruce právě přemýšlejí.
Zdroje
https://www.vlasta.cz/inspirace/gesta-nonverbalni-komunikace-jak-poznat-zleho-cloveka/
https://www.ukforum.cz/rubriky/veda/8126-zkouma-tajemstvi-gest-ted-ji-ceka-zivotni-vyzva
https://sites.bu.edu/ombs/2011/10/24/put-your-hands-up-for-intelligence/
https://news.uchicago.edu/what-our-hands-reveal-about-our-thoughts
https://littlethings.com/lifestyle/why-you-talk-with-your-hands
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC7674851/
https://www.tcconline.cz/pojem/verbalni-intelekt-testy-verbalnich-schopnosti/
https://www.dotyk.cz/magazin/kviz-verbalni-inteligence/
