Článek
Devět měsíců sledování, sto dvanáct neznalých studentů
Na Alabamské univerzitě proběhl experiment, při kterém čtyři budoucí psychologové po dobu devíti měsíců hodnotili stisky rukou sto dvanácti vysokoškoláků. Zúčastnění vůbec netušili, že se někdo zabývá tím, jak tisknou ruku.
Každý z nich prošel celkem osmi hodnoceními od vyškolených posuzovatelů, kteří se předtím celý měsíc učili rozpoznávat osm parametrů stisku: úplnost úchopu, teplotu, suchost, sílu, trvání, energičnost, texturu kůže a oční kontakt. Všichni účastníci navíc vyplnili osobnostní dotazníky, takže vědci mohli porovnat to, jak člověk působí při stisku, s tím, jaký opravdu je.
Pevný stisk signalizuje otevřenost, slabý úzkost
Výsledky publikované v Journal of Personality and Social Psychology ukázaly jasnou spojitost mezi razantním podáním ruky a vyšší mírou extraverze i citového projevu; zároveň platilo, že lidé se slabším stiskem skórovali výš v plachost a neuroticismu.
Zajímavé bylo, že způsob, jakým člověk tiskne ruku, se u něj prakticky neměnil: bez ohledu na to, kdo stál naproti, stisk zůstával stabilní a souvisel s reálnými povahovými rysy jedince. Posuzovatelé se nicméně shodli pouze na celkovém dojmu, nikoli na jednotlivých vlastnostech; rozlišovali v zásadě „dobrý“ a „špatný“ stisk.
Ženy s pevným stiskem vědce překvapily
Obecně měli silnější stisk muži. Jenže ženy, které se v testech projevily jako intelektuálně zvídavé a otevřené novým podnětům, podávaly ruku výrazně rozhodněji než ostatní ženy. Vědci předpokládali, že sebevědomý projev u žen bude působit negativně, ale opak se stal pravdou: sebejistý úchop fungoval jako účinná forma sebeprezentace, aniž by okolí vnímal jako agresivní. Výhoda razantního stisku tak byla u žen dokonce citelnější než u mužů.
U pohovoru rozhodne víc než oblek
Tým kolem Grega Stewarta z University of Iowa zkoumal 98 studentů v simulovaných pracovních pohovorech a zjistil, že kvalita stisku ovlivňovala doporučení k přijetí do zaměstnání.
Statistická analýza potvrdila, že stisk fungoval jako prostředník mezi extraverzí uchazeče a výsledným hodnocením, a to i poté, co výzkumníci odfiltrovali rozdíly ve fyzickém vzhledu a oblečení. Rovněž se naznačilo, že u žen je vazba mezi razantním stiskem a kladným hodnocením pohovorů ještě silnější než u mužů.
Mozek to vnímá jako odměnu
Na Beckmanově institutu při University of Illinois provedli Florin Dolcos a Sanda Dolcos studii s osmnácti dobrovolníky, kteří sledovali animované obchodní schůzky, zatímco jim přístroj snímal aktivitu mozku pomocí funkční magnetické rezonance. Výsledek? Oblast zvaná nucleus accumbens, která zpracovává pocit odměny, pracovala znatelně intenzivněji, pokud interakci předcházel stisk ruky.
Sanda Dolcos shrnula, že podání ruky nejenže zesiluje pozitivní vnímání příjemného setkání, ale zároveň tlumí škody, které napáchá nepříznivý první dojem.
Tři sekundy stačí, víc už škodí
Psycholožka Emese Nagy z University of Dundee experimentálně ověřila, že stisk přesahující tři sekundy u protistrany vyvolává úzkost a snižuje kvalitu dalšího kontaktu. Její tým upozornil, že podání ruky patří mezi pozdravy s dalekosáhlým vlivem na to, kam se vztah posune. Přitom právě politici mají tendenci protahovat stisk jako gesto vřelosti i ukázku síly, což podle výzkumu může jejich jednání spíš komplikovat.
Kdo si podá ruku, méně lže
Juliana Schroeder z Berkeley Haas School zjistila v sérii vyjednávacích experimentů, že podání ruky na začátku jednání zlepšuje výsledek pro obě strany. Dvojice, které si na úvod potřásly pravicí, dosahovaly vyššího bodového skóre a pozorovatelé u nich zaznamenali méně lží, delší komunikaci po dohodě i bližší fyzickou vzdálenost při rozhovoru. Účastníci sami přiznávali, že po stisku ruky jim připadalo těžší partnera klamat.
Co si z toho odnést
Razantní a zároveň nekřečovitý stisk funguje jako rychlý vzkaz o tom, kdo jste. Výzkumy potvrzují, že odráží povahu, ovlivňuje výsledek pohovoru i obchodního jednání a mozek ho zpracovává jako příjemný signál.
Přitom si ho lze nacvičit: i posuzovatelé v alabamské studii potřebovali měsíc tréninku, než dokázali stisky spolehlivě rozlišit. Stačí si dát záležet na plném úchopu, krátkém očním kontaktu a délce kolem dvou až tří sekund. Víc než síla totiž rozhoduje celkový dojem jistoty a respektu.
Zdroje
https://abcnews.go.com/Health/story?id=118168&page=1
https://www.everydaypsychology.com/2006/11/does-handshake-matter.html
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/10909881/
https://www.scienceagogo.com/news/20000611025925data_trunc_sys.shtml
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/18808231/
https://beckman.illinois.edu/news/article/2012/10/19/833c5312-07dc-499e-b192-941f95db727b
https://newsroom.haas.berkeley.edu/study-finds-handshaking-promotes-better-deal-making/
https://www.itv.com/news/2019-10-11/prolonged-handshakes-can-trigger-anxiety-and-affect-relationships-study
