Hlavní obsah
Psychologie a seberozvoj

Psychologové zjistili, že narcistu odhalí jediná otázka. Odpoví na ni zcela upřímně

Foto: Drazen Zigic Magnific

Dlouhá léta se narcismus měřil prostřednictvím rozsáhlého dotazníku. Až jednou psychologové sáhli po jiném přístupu: zeptali se rovnou. A světe div se, ono to funguje.

Článek

Jedna věta, kterou narcista klidně podepíše

Na celý test stačí jediná řádka. Dotyčný jen posoudí, do jaké míry se ztotožňuje s výrokem „Jsem narcista“, a hned k němu dostane i závorku upřesňující, jak to autoři myslí: sobecký, zahleděný do sebe, marnivý.

Míra souhlasu se vyjadřuje na sedmibodové škále, kde jednička znamená „tohle o mně vůbec neplatí“ a sedmička „tohle mě vystihuje dokonale“.

To upřesnění v závorce ovšem v prvních verzích chybělo. Vědci ho přidali teprve po zkušebním kole, když zjistili, že s ním odpovědi mnohem těsněji sedí na výsledky zavedeného dotazníku narcismu. Na první pohled by to člověk zařadil mezi otázky z časopisových testů osobnosti. Omyl.

Škálu má přitom za sebou jedenáct samostatných výzkumů, do nichž se dohromady zapojilo 2 250 účastníků.

Čtyřicet otázek proti jedné

Za zavedený nástroj se v oboru považuje dotazník o čtyřiceti položkách. A propastný je i rozdíl v čase: zatímco jediná otázka zabere zhruba dvacet vteřin, prokousat se celou dlouhou verzí trvá víc než třináct minut. Pro výzkumníky, kteří lidem předkládají celé série dotazníků najednou, jde o citelnou úsporu.

Samostatné ověření na 2 153 dospělých Američanech ukázalo, že jednopoložková varianta vážně souvisí s obsáhlým dotazníkem a přitom se spolehlivě liší od obyčejného sebevědomí.

Právě v tom je jádro věci. Rozsáhlý dotazník totiž narcismus a zdravou sebedůvěru zčásti směšuje, kdežto jediná otázka nemá se sebevědomím společného vůbec nic.

Proč se narcista nestydí přiznat barvu

A tady přichází ta pozoruhodnější rovina. Kdo má narcistické sklony, nebere je jako slabinu, právě naopak: pokládá se za lepšího než ostatní a nedělá mu potíž to dát otevřeně najevo.

Studie znovu a znovu dokládají, že narcisté bez zábran uznají, že se chovají narcisticky, a bez potíží o sobě řeknou, že jsou nafoukaní a vychloubační.

Jedna důkladná studie k tomuto tématu odhalila hned několik překvapení. Narcisté podle ní vědí, že si o nich okolí myslí míň, než co si o sobě myslí oni sami, a jsou si vědomi i toho, že jejich zprvu skvělý dojem časem opadne. Do své vlastní povahy přitom vidí natolik, že se sami bez okolků nazvou arogantními.

Řečeno jinak, zrcadlo nerozbíjejí, naopak se do něj koukají s chutí. Za pozornost stojí i mluvnická stránka otázky. Mluví se v ní o podstatném jménu „jsem narcista“, ne o přídavném „jsem narcistický“, a nabízí se výklad, že takto pojmenovaná nálepka se dá spíš vzít za výraz jisté výlučnosti, ke které by se člověk běžně nehlásil.

Test vám nepřipne diagnózu

V tomhle bodě je namístě přibrzdit. Jediná otázka nedovede určit diagnózu narcistické poruchy osobnosti, tedy stavu, kdy narcismus dotyčnému skutečně ničí život.

Neexistuje ani žádný práh, po jehož překročení se z člověka rázem stává „narcista“, zatímco pod ním ještě ne. Výsledek pouze naznačí, jak si dotyčný stojí v porovnání s druhými. Odborně stanovená diagnóza probíhá docela jinak. Diagnostický manuál duševních poruch uvádí devět měřítek a k diagnóze je nutné naplnit alespoň pět z nich.

Podle odhadů se porucha týká přibližně půl procenta až pěti procent obyvatel Spojených států. Pod maskou nezměrné sebejistoty se navíc nezřídka ukrývá pravý opak: pochybnosti o vlastní ceně a přecitlivělost i na tu nejmenší výtku.

Lidé s touto poruchou navíc obvykle o pomoc nestojí, protože si nepřipustí, že by s nimi mohlo být něco v nepořádku.

Co jedna otázka nezachytí

I ta nejúspornější zkratka má svá slabá místa. Ověřovací výzkum ukázal, že jednopoložková škála zařadí mezi narcisty citelně méně lidí než rozsáhlý dotazník, přesně řečeno třicet procent proti osmatřiceti.

A nemapuje tak docela to, co bychom čekali. Nejtěsněji se váže na tvrzení o využívání druhých a o nároku na zvláštní zacházení, kdežto s velikášstvím jako takovým souvisí slaběji. Obsáhlejší dotazník dokáže narcismus rozebrat na jednotlivé složky, u jediné položky to zkrátka není možné.

Jedna věta prostě neudělá práci, ke které je jich potřeba čtyřicet, a nikdo to o ní ani netvrdí. K tomu se přidává fakt, že podstatná část narcistických postojů a jednání zůstává skrytá, což se neoficiálně označuje jako skrytý narcismus.

Proč by vás to mělo zajímat, i když žádného narcistu neznáte

Narcismus zdaleka není jen osobní povahový nedostatek. Kdo na škále dosahuje vysokých hodnot, bývá méně empatický, přitom právě empatie patří mezi hlavní pohnutky, proč vůbec někdo věnuje druhým svůj čas nebo peníze. Člověk přesvědčený o vlastní skvělosti nemá důvod na sobě cokoli měnit.

Výzkum zároveň potvrdil dřívější poznatky, že vyšší skóre provází riskantnější sexuální chování i obtíže s udržením trvalejšího vztahu. Ne, nová kuchyně od sousedů tímhle testem nepropadne.

Nějakou dávku narcistických rysů v sobě přitom nosí každý z nás. Zásadní je rozdíl mezi tím „mít narcistické rysy“ a „být narcista“, protože narcismus tvoří spektrum, na němž se ocitá celá populace.

Samotná porucha osobnosti se navíc objevuje spíš u mužů a zpravidla propuká v pubertě nebo v rané dospělosti.

Co si z toho odnést

Jestli vás během čtení napadlo, že byste u téhle otázky mohli pohořet, mám pro vás dobrou zprávu. Ten, kdo se strachuje, že je narcista, jím s největší pravděpodobností není.

A funguje tu jedno mile překvapivé pravidlo: nejspolehlivějším pramenem informace o tom, jestli je někdo narcista, je kupodivu on samotný.

Poznatek, který se dá uplatnit u kávy stejně jako při pohovoru na personálním.

Praktické vyústění je prosté. Máte-li podezření na kolegu, partnera nebo nadřízeného, nemá cenu si stavět spletité teorie ani pátrat po skrytých signálech. Zeptejte se přímo, jestli se sám pokládá za narcistu, a sledujte, jak zareaguje. Odpověď vám sice neurčí diagnózu a v žádném případě nezastoupí odborníka, ale poměrně spolehlivě prozradí, s kým máte co do činění.

Zdroje:

https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371%2Fjournal.pone.0103469

https://news.osu.edu/just-one-simple-question-can-identify-narcissistic-people/

https://www.livescience.com/47197-narcissists-admit-to-it.html

https://www.medicalnewstoday.com/articles/280718

https://www.psychologytoday.com/us/blog/socially-relevant/201601/how-profile-narcissist-one-simple-question

https://therapistuncensored.com/wp-content/uploads/2019/11/Measuring_narcissism_with_a_single_question_A_repl.pdf

https://my.clevelandclinic.org/health/diseases/9742-narcissistic-personality-disorder

https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/narcissistic-personality-disorder/symptoms-causes/syc-20366662

https://blogs.lse.ac.uk/psychologylse/2024/05/23/do-narcissists-know-they-are-narcissists/

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/21604895/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz