Hlavní obsah
Psychologie a seberozvoj

Způsob, jakým člověk čeká ve frontě, podle psychologů prozrazuje jeho emoce

Foto: Gustavo Fring Pexels

Stojíte v supermarketu, nakupujete pár drobností, ale zrovna ta vaše řada se nehýbá z místa. Někdo přepočítává drobné, jiný řeší reklamaci. A vy?

Článek

Fronta jako zrcadlo osobnosti

Na první pohled je čekání ve frontě nuda. Z pohledu psychologů jde ale o malou laboratoř, ve které člověk odhaluje své vnitřní nastavení. Výzkum vedený sociální psycholožkou Kate Sweeny z Kalifornské univerzity v Riverside prošel tři studie a téměř jeden a půl tisíce účastníků, aby zjistil, co přesně způsobuje, že někdo začne ve frontě skřípat zuby a jiný klidně přemýšlí o večeři. Ukázalo se, že délka čekání zdaleka není tím hlavním. Mnohem víc rozhoduje, jak nepříjemné prostředí je, jak moc nám na cíli záleží a jestli máme pocit, že za zdržení může někdo konkrétní.

To, jak se ve frontě chováme, navíc podle stejné studie těsně souvisí s tím, jaký jsme typ člověka. Jedinci s vysokou mírou neuroticismu a potřeby uzavírat věci rychle jsou ve frontě jako na trní. Naopak lidé, kteří mají rozvinutou flexibilitu, vstřícnost, všímavost a dobrou exekutivní funkci, čekají s daleko větším klidem.

Když nás každá vteřina pálí

Je tu ještě jedna rovina. Trpělivost není jen pasivní vyčkávání, ale aktivní dovednost regulovat vlastní emoce a impulzy. Sebeovládání se v psychologii definuje jako schopnost ukočírovat své pocity, myšlenky a chování tváří v tvář pokušení. A přesně to fronta testuje. Když vás napadne, že byste se mohli protlačit, nebo si zkusit přesednout do vedlejší řady, prefrontální kůra v mozku rozhoduje, jestli se ovládnete, nebo ne.

Sebeovládání úzce navazuje na to, čemu se říká odložené uspokojení. Slavný marshmallowský experiment Waltera Mischela ze Stanfordu nabízel dětem volbu mezi jednou sladkostí hned a dvěma o čtvrt hodiny později. Ty, které dokázaly počkat, si v dospělosti vedly v řadě životních ukazatelů lépe než ty netrpělivé. Důležitější než pouhá schopnost vydržet ale bylo, jakou strategii dítě zvolilo. Někdo si zakrýval oči, jiný zpíval, další si v hlavě hrál hry. Stejný princip funguje i u dospělých čekajících v řadě.

Telefon, kniha, nebo upřený pohled na pokladnu

Co tedy dělají trpěliví lidé jinak? Hlavně si umějí čas zaměstnat. Když je mysl zaneprázdněná, čas plyne rychleji. Někdo si v klidu odbude pracovní e-maily, jiný se zabaví podcastem nebo si všímá lidí kolem. Aktivní zapojení mysli, ať už scrollováním v telefonu, nebo povídáním si se sousedem v řadě, výrazně zkracuje subjektivní vnímání čekání. Napětí naopak čekání natahuje. Když si někdo v duchu opakuje, že si zase vybral tu nejhorší řadu, čas se táhne jako žvýkačka.

Roli hraje i temperament. Lidé s úzkostným stylem vztahování se ve frontách trápí víc než ostatní, protože v nich čekání spouští pocit, že jsou opomenutí nebo přehlížení. Průzkum mezi čtenáři osobnostního testu zase ukázal, že introverti uvádějí napětí ve frontách o 18 procent častěji než extroverti, a tzv. turbulentní typy dokonce o 27 procent častěji než ti asertivnější. Praktičtěji založení lidé si zase ve frontě dokážou najít nějaké drobné rozptýlení nebo si situaci alespoň vnitřně přerámují tak, aby je nepálila.

Sám versus ve dvou

Zajímavá je i pozorovaná drobnost: čekání ve skupině subjektivně utíká rychleji než čekání o samotě. Pokud se s někým bavíte, mozek má vstup, který ho zabaví, a frustrace se nestačí nahromadit. Trpělivější bývají také lidé s vyšší emocionální stabilitou, svědomitostí a dispozičním optimismem. Tyto vlastnosti se přitom dají s trochou snahy postupně budovat.

Když netrpělivost zatne tělu nůž do zad

To, jak člověk reaguje ve frontě, není jen otázka stylu nebo dobré nálady. Chronická netrpělivost si vybírá daň i na zdraví. Patnáctiletá studie tří tisíc dospělých Američanů ukázala, že lidé s nejvyšším skóre časové naléhavosti a netrpělivosti měli o 84 procent vyšší riziko, že u nich během sledovaného období propukne vysoký krevní tlak, než ti nejklidnější. Lidé, kteří jsou neustále podráždění a v napětí, mívají častěji potíže s vysokým tlakem a srdcem.

Co si z fronty odnést

Příště, až se ocitnete v dlouhé řadě, zkuste si pohlídat dvě věci. Zaprvé, čím si čas zaplníte. Místo zaťatých čelistí radši kniha, podcast, plánování večera nebo krátký rozhovor. Zadruhé, jak mluvíte sami se sebou. Věty typu „zase mě někdo zdržuje“ napětí jen krmí, zatímco klidné přijetí toho, že čekání prostě patří k životu, vám ušetří nervy i tlak. Trpělivost není rys, se kterým se někdo rodí a jiný ne. Je to dovednost, kterou trénujeme pokaždé, když se z fronty rozhodneme nedělat malou bitvu.

Zdroje

https://www.psychologytoday.com/us/blog/questions-of-character/202512/what-makes-us-impatient

https://psychcentral.com/blog/the-psychology-of-waiting-in-lines-8-reasons-that-the-wait-seems-long

https://www.hoganassessments.com/blog/psychology-patience-personality/

https://embolden.world/the-neuropsychology-of-patience/

https://www.16personalities.com/articles/the-tyranny-of-the-line-which-types-cant-stand-the-wait

https://en.wikipedia.org/wiki/Stanford_marshmallow_experiment

https://en.wikipedia.org/wiki/Self-control

https://neurolaunch.com/psychology-of-waiting-in-line/

https://www.sciencedaily.com/releases/2003/10/031022061811.htm

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz