Článek
Od snu o pomoci k roli vraha
Hermine Braunsteinerová se narodila 17. července 1919 ve Vídni v římskokatolické dělnické rodině, její otec pracoval jako řezník a řidič pro pivovar. Mladá Hermine měla jasno - chtěla být zdravotní sestrou. Peníze na studium ale chyběly a musela do služby. V letech 1937-1938 pracovala jako služebná v domácnosti amerického inženýra ve Velké Británii.
Po připojení Rakouska k Třetí říši získala německé občanství a odešla do Berlína, kde pracovala v továrně na letadla Heinkel. Práce byla špatně placená, peníze na nájem sotva stačily. A pak přišel zlom. V roce 1939 se přihlásila na výcvik dozorkyň v koncentračním táboře Ravensbrück.
Dupající kobyla v akci
V lednu 1943 byla povýšena a nastoupila jako dozorkyně v Majdanku. Právě tady rozvinula svou krutost naplno. Účastnila se selekcí lidí, kteří byli posíláni do plynových komor. V Majdanku jí přezdívali „Kobyla“. Často ženy ukopala k smrti a házela děti, které držela za vlasy na nákladní vozy směřující do plynových komor.
Braunsteinerová se vyžívala ve své moci nad bezbrannými vězni – bičovala ženy až k smrti, vězně věšela nebo po nich šlapala ve speciálních botách s ocelovými háky. Byla známá i svými výbuchy vzteku. Za všechny tyto činy byla v roce 1943 oceněna válečným křížem druhé třídy.
Útěk přes oceán
V lednu 1944 byla převelena zpět do Ravensbrücku kvůli evakuaci Majdanku a postupující frontě. 7. května 1945 uprchla před Rudou armádou a vrátila se do Vídně. Byla zatčena a odsouzena ke třem letům vězení za mučení vězňů v Ravensbrücku.
Po propuštění pracovala na podřadných místech v hotelech. Pak ale potkala Američana Russella Ryana, který byl na dovolené v Rakousku. Vzali se v říjnu 1958 v Kanadě, kam spolu emigrovali. V lednu 1963 se stala občankou USA.
„Věděla jsem, že se to stane“
Vedla poklidný život v Queensu, dokud ji nevystopoval známý lovec nacistů Simon Wiesenthal. V roce 1964 předal podklady deníku New York Times, který na pátrání nasadil reportéra Josepha Lelyvelda. Našel ji u druhého zvonku, na který zazvonil - když mu otevřela a on se představil, řekla: „Můj Bože, věděla jsem, že se to stane“.
V roce 1971 přišla o občanství. V roce 1973 požádala německá vláda o její vydání. Později ji obvinila ze společné odpovědnosti za smrt 200 000 lidí. 7. srpna 1973 se stala prvním nacistickým zločincem vydaným ze Spojených států do Německa.
Trest po letech
Proces Majdanek začal 26. listopadu 1975 a trval 474 sezení. Soud zjistil nedostatečné důkazy v šesti bodech obžaloby, ale odsoudil ji za vraždu 80 lidí, účast na vraždách 102 dětí a spolupráci na vraždě 1000 lidí. 30. června 1981 byla odsouzena trestu doživotí.
Kvůli amputaci dolních končetin, byla v roce 1996 propuštěna z vězení. Hermine Braunsteinerová zemřela ve věku 79 let v německém Bochumi.
Zdroje
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hermine_Braunsteinerov%C3%A1
https://g.cz/pribeh-hermine-braunsteiner-zle-dozorkyni-z-koncentracniho-tabora-rikali-kobyla-z-majdanku/
https://www.ctidoma.cz/clanek/historie/nemecka-kobyla-braunsteiner-pred-dozorkyni-s-hreby-v-botach-nebylo-v-koncentracnim-tabore-uniku-77631
https://www.lifee.cz/trendy/rikali-ji-kobyla-z-majdanku-vezne-v-koncentracnim-tabore-tyrala-specialnimi-botami_79720.html
https://www.youtube.com/watch?v=9h7XO4u2C_I
Obrázek
Neznámý autor, Majdanek - Hermine Braunsteiner, marked as public domain, more details on Wikimedia Commons
