Článek
Lidi si mohli vybírat mezi respektováním lidských práv, otevřenou společností a demokracií na jedné straně a na straně druhé mezi gangsterským řízením státu, kde je výkonná moc provázaná se zločinem a instituce státu jsou unesené mafiány.
Evropa nebo Rusko? Vybrali si to druhé.
Jak se to tak stane, že lidé uvěří, že je pro ně lepší vláda silného muže, toho muže, který zavedl na Slovensku vládu gangsterů? Že ze slova liberální je nadávka? Že lidská práva menšin musí ustoupit většině vedené hlasitým populistou chtivým moci? Že vlk je nejlepší přítel ovce?
Fico zvítězil i proto, že sebral hlasy slovenským fašistům. Slovensko se tak vydalo na cestu fašizace společnosti a začala tak slovenská cesta k nesvobodě. Timothy Snyder to popsal přesně. Bohužel.
Jak se taková věc může stát?
První odpověď je historie. Slovensko (Horní Uhry) bylo téměř tisíc let součástí Maďarska a epizoda s Československem nebyla ani příliš dlouhá ani se nepociťovala na Slovensku jako příliš úspěšná. A že skončila fašistickým Slovenským štátem si z hodin dějepisu pamatuje každý.
Pak jsme po válce sdíleli vládu komunistů a společně jsme byli ruskou kolonií. Výsledkem bylo, že ti nejlepší lidé, co na našem území zbyli po jatkách druhé války, odešli buď do vězení, nebo do exilu. Druhým výsledkem bylo, že jsme se naučili akceptovat to, že za nás rozhodují jiní, že bližší košile než kabát, že kdo nekrade, okrádá rodinu, že kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti. Ta naše „sovětizace“, rusifikace spočívala v akceptování gangsterského vedení státu většinou společnosti výměnou za to, že budeme vědět, co nás zítra čeká a možná si budeme moct koupit škodovku.
Po roce 1989 Čechům s překvapením došlo, že se Slováci fakt považují za samostatný národ a chtějí si o sobě rozhodovat sami. Byli jsme tím skutečně překvapeni a někteří Češi měli dokonce pocit i ukřivděnosti ze strany nevděčných Slováků, bez reflexe toho, že právě tento povýšenecký pocit nadřazenosti je důvodem odchodu Slovenska ze společného státu.
Od té doby se Slovensko střídá vlády gangsterů (Mečiar) a demokratických stran (a taky vlád pošuků typu Matovič).
K těmto slovenským genetickým dispozicím náklonnosti k nedemokracii, totalitě a vládě mafie přibyly s příchodem sociálních sítí velmi úspěšné ruské dezinformační kampaně. Nezaznamenal jsem, že by se poslední vlády proti nim nějak pokoušely zakročit, nechaly vše plynout a nechaly své občany infikovat virem lží.
Fico pak ruská témata zvedl, dodal lžím punc oficiálnosti a tohle je výsledek. Slovensko kráčí k nesvobodě.
Měl by to být budíček pro českou vládu. Ignorovat ruskou hybridní válku se nevyplácí.
Jsme obklopeni zeměmi, jejichž vlády čím dál tím víc kastrují demokracii a vedou své národy k nesvobodě. Maďarsko, Polsko a teď již téměř oficiálně i Slovensko. Česko je posledním ostrůvkem demokracie ve Visegrádu.
Pokud vláda nezačne konečně s dezinformačními kampaněmi nepřátelského státu něco dělat, půjdeme brzy ke dnu taky.
