Článek
Jak ve svém komentáři napsal pan Mitrofanov, teprve teď skončil listopad 1989. Můžeme souhlasit, můžeme polemizovat, můžeme nesouhlasit. Faktem zůstává, že těmito prezidentskými volbami nastává i konec Klausů, Zemanů, Babišů. Tedy politiků, kteří chtěli vládnout, nikoliv sloužit. Demokratický politik má sloužit voličům, kteří mu svěřili své hlasy. My žijeme v zemi uprostřed Evropy, ale svým smýšlením míříme na západ. Ne do Ruska, kam nás svými způsoby toužili a touží zatáhnout nejen tři výše jmenovaní.
Vítěz slaví
Bible je plná písmenek. Mezi nimi jsou i tato: „Dosyta jsme zakusili pohrdání. Naše duše už dosyta zakusila posměchu sebejistých a pohrdání pyšných.“
Řadoví vojáci, kteří po dvaceti letech osvobozeneckého boje proti sebejistým a pyšným vyhráli rozhodující bitvu, vedenou proti nezměrné finanční a mediální přesile mají plné právo svou odvahu oslavit nekorektním vítězným chorálem.
Připojit se k nim může generál, který je do bitvy vede. Nemůže to ale udělat jako prezident, a toho si je Petr Pavel plně vědom. Na rozdíl od něj si Miloš Zeman cítil potřebu kopnout do voličů protikandidáta, kteří podle něj nic nedokázali a po volbě musí zavřít ústa a pět let jeho mandátu promlčet.
V prvním velkém rozhovoru, který s Petrem Pavlem vedl Michal Kubal bezprostředně po volbách, nově zvolený prezident plně ovládal své emoce. Nijak nešpinil, neponižoval a neurážel protikandidáta ani jeho voliče. Jako první český prezident se okamžitě pokusil navázat kontakt s těmi, kteří jej nevolili. Nesnažil se prohlubovat zákopy, které tak pilně hloubili Zeman a Babiš. Petr Pavel podle svých slov nevidí voliče vítězné a poražené. Jak se této šance chopíme, to je jen na nás, na občanech této země.
Nový prezident ale není nijaký idealista. Ví, že Hrad po deseti letech Miloš Zeman se svými lidmi proměnil v minové pole. Proto Petr Pavel chce požádat Nejvyšší kontrolní úřad o provedení hloubkového auditu. Podle některých informací odmítl prezidentskou ochranku a nechal ji nahradit lidmi z policejních složek.
Možná ale, že Petr Pavel takto pouze prokazuje svou ohleduplnost a dává chlapcům čas k znovuzískání kondice. Udržet tempo s Pavlem nebo postrkovat vozík je přece jenom rozdíl.
A co na to poražený?
Přiznal porážku, pogratuloval vítězi a o počtu získaných hlasů (2.400.046) prohlásil, že dosáhl famózního výsledku. Porovnejme porovnatelné, tedy přímé prezidentské volby. Jaká je skutečnost? Petr Pavel dosáhl rekordního počtu hlasů, 3.359.151. Následuje jej Miloš Zeman s 2.853.390 a 2.717.405 hlasy (volby 2018 a 2013), poté Jiří Drahoš s 2.701.206 hlasy a poslední je Karel Schwarzenberg s 2.241.171 hlasy. Andrej Babiš je famózně předposlední.
Volby si prohrál sám svou agresivně vedenou komunikací a kampaní. Mohlo prý být ještě hůř. To mu ale nevadí, a bezprostředně po volbách vyjádřil naději, že se Petr Pavel bude chovat k táboru jeho příznivců přívětivě. Co čekal – rozpoutání genocidy ANOlidu, náměstí plná naražených hlav babišek na kopích? Podle sebe soudí jiné, takže nemá cenu se nad ním pozastavovat.
Lež je mu vlastní. Třeba i v tvrzení, že všechna média jsou proti němu. Zapomíná se zmínit o takové nevýznamné drobnosti, že třetina mediálního trhu se nachází v jeho vlastnictví a pilně mu pomáhá.
Andrej Babiš se určitě nevzdá a bude své příznivce burcovat do dalšího boje. Bude pokračovat v kopání příkopů napříč společností, jinak to neumí. Snad mu Petr Pavel dokáže krumpáč z rukou vyrazit. Sám to ale nezvládne, potřebuje naši pomoc.
Už od dnešního dne, od pondělního rána.
