Článek
Byl jsem na twittru (nyní X) Lukášem Novákem, manažerem mediálního odboru hnutí STAN, osočen z hrubého zkreslení a dezinterpretace jejich komunikační strategie. Chtěl uvést konkrétní příklady. Coby konzervativní introvert nemám ve zvyku ventilovat interní problémy dryáčnicky na veřejnosti, ale provokativně naléhavým a opakovaným výzvám předního zaměstnance našeho koaličního partnera se nedalo odolávat věčně.
Je strategie STANu obratná, obranná nebo ohraná?
V půlce ledna roku 2024 si místopředseda vlády Vít Rakušan, podle jeho vlastních slov, uvědomil „že s vládou a výsledky její práce je spousta lidí nespokojená… řada věcí, které jsme slibovali a chtěli, zůstala napůl cesty nebo jsme s nimi ani nezačali… nebojíme se diskutovat a přijímat kritiku a k tomu se chci jako předseda Starostů vrátit“. Oh wait, takže vláda udělala chyby, které nebude řešit místopředseda vlády ale předseda Starostů?
Pan Rakušan se takto staví vně vlády, za jejíž nedodělky nezodpovídá a neručí. Přestože se mu to nehodí, chyb se dopustil i on a jeho strana jako nedílná součást koalice. Vrh kamenem do okna těm, se kterými dva roky sedím u společného stolu je osvědčený alibismus, který tu osm let vůči svým partnerům předváděl Babiš. Nečekal jsem to v této vládní sestavě, přiznám se, ale jsem asi stále idealista. Když už se chtěl místopředseda vlády zřeknout společné zodpovědnosti tak měl rezignovat, jít do opozice a v zájmu země a jejich občanů tolerovat konstruktivně menšinovou vládu. On si ale vybral jinou, vlastní cestu.
Voliči obou koalic, které vyhrály volby v roce 2021, plným právem vytýkají vládě neakceschopnost při přijetí EUR, nepřijaté manželství pro všechny, neodvolání Stříže (a obecně neprovedenou deagrofertizaci státní správy), neodsouzenou Bečvu, která byla otrávena stejně jako celá justice a orgány činné v trestním řízení. Nezapomínejme na kostlivce neustále vypadávající ze skříně po Mynářovi a jeho Zemanovi, nebo na Nejedlé riziko šířící u nás ruský vliv. Když tedy kvůli dešti zrovna nesedí hodiny v hospodě s ministrem námi zvolené vlády. Největším proviněním pětikoalice je bezesporu tristní rozpočtová odpovědnost, nerovnost před zákonem a ignorování vnitřní bezpečnosti země.
Co se vládě povedlo? Zahraniční politika, předsednictví EU, podpora Ukrajiny a zejména její dosavadní spolupráce bez vzájemných podrazů a veřejných koaličních půtek.
Co dnes naši zemi ohrožuje nejvíce?
Na diplomatickém poli jsme Moskvě zdatným soupeřem. Ministerstvo zahraničních věcí našlo po řadě let v osobě pana Lipavského důstojného nástupce Karla Schwarzenberga. Vnějšímu nepříteli se v případě krajního nebezpečí musí na poli válečném postavit naše armáda. Bude mít čím se bránit, protože ministerstvo obrany se podle finančních možností snaží napravit chyby a nedostatky minulosti, zbrojí seč může a paní Černochová uzavírá smlouvu za smlouvou. Ani zde není mnoho co vytknout. Takže si můžeme blahopřát, že je naše země v bezpečí. Skutečně je tomu tak?
Dezinformace jsou nejsilnější zbraní Kremlu proti nám. Putinův režim nás označil za své nepřátele a už celá desetiletí proti nám vede hybridní válku, jejíž součástí byla i teroristická akce ve Vrběticích. Šíření podvratných a lživých zpráv sloužících propagandě Kremlu, podněcování nepokojů a rozvracení společnosti pomocí vlivových agentur soustředěných okolo obou exprezidentů a politické strany komerčního fašisty přímo ohrožuje společnost, demokratické zřízení i budoucnost ČR.
Kdo bojuje proti dezinformacím?
Nadšenci na sociálních sítích. Odborně a systematicky by je ale mělo řešit ministerstvo vnitra. Vládní zmocněnec pro média a dezinformace Michal Klíma byl odvolán s tím, že vláda bude konat, protože dezinformace jsou její prioritou. Přibližně před rokem byl ministerstvem vnitra připraven návrh zákona o dezinformacích. Po jeho přezkoumání Vít Rakušan zjistil, že je důležitější, aby lidé čelili nepravdivým informacím vzděláním.
Nic proti vzdělávání, ale v době války na Ukrajině není na místě bagatelizace války dezinformační, kterou proti nám vede Rusko. To je přímé ohrožení země v oblasti, které měl a má ve své gesci Vít Rakušan! Jeho nedodělky za něj nově chce řešit Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace, která si už iniciativně připravila opatření. Asi bude dobře, když jí to vláda svěří. Pan ministr vnitra na to nemá čas, musí jezdit po debatách. Jinak by mne zajímalo, na co má na svém ministerstvu (podle výsledků vyšetřování policie na Čapím hnízdě) pan Rakušan vliv a čas? Rozhodně si ho neudělal na kontrolu připravovaného zákona o korespondenční volbě (další priorita vlády!), kterou za něj musela provést média. Původní návrh připravený ministerstvem vnitra byl totiž vykastrovaný paskvil, nehodný označení „návrh zákona“.
Jo, a ještě k tomu vzdělání – to by mělo hnutí STAN asi někomu urychleně předat, mluvím tedy přímo o ministerstvu školství. S ohledem na to, že vzdělávání je další prioritou vlády, tak svěřit jej zrovna STANu nebylo nejšťastnější. Ministři za STAN si tam hrají na figurky z orloje, bojkotují školní rozpočty, spouští nefunkční aplikace na přihlašování. Každý starosta se snaží ve své vsi školu udržet, ale když se dostane jako Starosta do vlády, tak na to nějak zapomene.
Ne, nechci vyvolat dojem že největším nebezpečím pro tuto zemi jsou ministři ze STANu. Největším nebezpečím je nezvládnutí boje s dezinformacemi, šířenými profesionály za ruský peníz stejně jako dobrovolně dezoláty. Někdo by ale měl panu Rakušanovi urychleně vysvětlit, že boj s dezinformacemi není jen pokec a pár piv s dezoláty.
A když už bude ministr vnitra na tom školení, tak by mu měl někdo i prozradit, jaký je rozdíl mezi aktivistou (který si smí pověsit téměř co chce kam chce) a politikem, ministrem a místopředsedou vlády v jedné osobě. Ten by neměl na vládní budovy věšet prezidenta jakékoliv země v pytli. I když musím uznat, že to bylo trefné a vtipné, ale od člena vlády naprosto nevhodné. Skoro stejně nevhodné, jako zneužití zpravodajských informací Olafem Scholzem v jeho vnitropolitickém boji, když prozradil pomoc Francie a Británie bojující Ukrajině. On ale pan Rakušan ve svém vnitropolitickém boji proti koaličním partnerům poslední dobou nedrží úhel a plácá, co mu populistická slina na jazyk přinese. Třeba jeho věta ze Sokolova o stoprocentním ovládnutí ČEZu vládou byla flagrantním nesmyslem.
Přejděme raději od slov k číslům
Starostům došlo, že voliči jsou s vládou nespokojení a proto se najednou jako předseda Starostů Vít Rakušan nebojí diskutovat a přijímat kritiku a začal obrážet české hospody. Nebo ho k tomu vedl nějaký jiný, pádnější důvod? Zkusme si k tomu uvést několik málo cifer.
Hnutí STAN získalo v posledních volbách 33 poslanců. Nikdo nepochybuje (až na mluvčí STANu), že to bylo na úkor Pirátů, kterým po vykroužkování zbyly oči pro pláč a 4 poslanci.
Podle průzkumů je k mání zhruba půl milionů hlasů voličů, kteří jsou nespokojení s vládou. S vládou jako celkem – od pirátů přes topku, lidovce, starosty až po ods (u které se nespokojenost kumuluje). O tyto hlasy nyní usiluje STAN, což je naprosto legitimní. Je ale rozumné s tím začít v polovině vládního mandátu a nikoliv až v předvolebním finiši? Nechce-li Rakušan po volbách vládnout s Babišem, chová se krajně nerozumně, protože jeho stávající koaliční partneři jej po dvou letech narůstajících mediálních přestřelek jen s krajním sebezapřením budou brát jako důvěryhodného a vhodného člena společné vlády. Navíc takto nabourává jeden z mála pozitivních bodů stávající vlády – její soudržnost a stabilitu.
Pan Rakušan ale není nerozumný natož hloupý, on se pilně věnoval studiu číselných řad. Co vám řeknou řady čísel 2010-2013-2017-2021 a 9-3-6-33? Ano, jsou to volby a počty poslanců STANu. Podle průzkumů se ovšem voličská podpora pro STAN vrátila k maximálně 7%, což znamená s bídou 15 poslaneckých mandátů. Co bude jako předseda politické strany dělat s 18 nespokojenými poslanci, jejich asistenty, se všemi náměstky a podobnou politickou všehochutí, kteří jsou nyní dobře živeni státním rozpočtem? Zůstal by potom on předsedou? A může STAN vůbec počítat s takto vysokým výsledkem při neschopnosti některých svých ministrů?
Další předvolební koalici už s nikým nesestaví, protože svou bolavou zkušenost s tímto hnutím už prodělala většina politické scény. Proto Rakušan rozumně investoval na pirátech vykroužkované miliony, najal osvědčené marketéry a debatami s dezoláty loví voliče koaličních partnerů.
Tým okolo Repy rozjíždí svou taktiku, se kterou vyhrál už dvakrát prezidentské volby. Nejprve malými, takřka nepostřehnutelnými podrazy vydráždit koaliční partnery, aby se začali slovně ohánět po STANu. A pak se postavit do pozice toho napadaného, nevinného, o změnu k lepšímu se snažícího a vyvolat emotivní sepětí fanoušků, budoucích voličů s hnutím STAN. Ti už pak povedou ze všech svých sil svatou válku za velikého Rakušana, kterému všichni ubližují. Musí se vybudovat jakási paralela slepého sportovního klubismu – jeden fanoušek vidí zákeřně zmrzačeného útočníka, jeho protějšek pak hnusného simulanta spásajícího trávník jen aby získal penaltu. A dotyčný hráč si přitom jen sám sobě přišlápnul tkaničku a možná si tím přivodil skutečné zranění… V boji o prezidentská křesla šlo o boj demokracie s jejím opakem, tam je jakákoliv taktika povolená. Ale tady? Tady je to bratrovražedný boj, došlo na dýku v zádech koaličních partnerů.
Že nejsem jako člen TOP 09 objektivní? Kdo má odvahu si to pomyslet, ten mne nezná a nesleduje má vyjádření např.na twitru. A komu se zdá, že STANu křivdím – zkusili jste objektivně promyslet video ze sportovní šatny (řekl to vůbec Fialovi?) nebo jmenování koordinátora/zmocněnce pro euro? Ano, je to jen politická hra, je to hra se slovy a s vzájemnou důvěrou. Jinak řečeno je to Rakušanova hra na nervy koaličních partnerů. Tato hra je marketéry pilně přiživována dnes a denně, a bude hůř, to mi věřte. Své by o tom mohla říct paní Nerudová, která kumulaci takto cílené kampaně zažila na své kůži. Tímto se Vám omlouvám, i já jsem se tehdy nechal zmanipulovat.
Ocení voliči fakta nebo promyšlenou mediální kampaň? To je otázka. Rozhodně nelze čekávat, že ostatní strany koalice na sobě nechají dva roky štípat dříví. A jestli se od STANu něčemu přiučí? No, tak v tom případě nás opravdu čeká slovenská cesta a pád vlády.
Nečekejte, že vám teď budu radit koho volit a koho ne. Klidně si do Bruselu zvolte pana Farského. Jen se pak prosím nedivte jeho povolební absenci, až si po volbách zase někam vyjede zvýšit kvalifikaci.
