Článek
Podlehl jsem svému vrozenému masochismu a sledoval jsem Otázky Václava Moravce. Nasazení Šlachty a Peciny proti ministru Rakušanovi snad mohl být zajímavý režijní záměr. Snad. Jako pokus o polední grotesku by se to, při troše dobré vůle, pochopit dalo.
Nebyl to ale pokus o humorný pořad, i když to jistým způsobem připomínalo vulgární burlesku. Podívejme se blíže na hvězdy pořadu, které nám předváděly mentální striptýz. Popravdě, bylo to nevábné odhalení.
Báňský strojař, specialista antisemitských diskusí
Martin Pecina je politický turista (ODS, opakovaně ČSSD, SPOZ, nyní odborník ve službách SPD), který byl coby náměstek ministra průmyslu jmenován Ropákem roku 2004. Kdyby to někdo nepochopil – Ropák opravdu není ocenění, je to anticena.
V letech 2005-2009 byl předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a jak si páně Pecina představuje ochranu hospodářské soutěže? Andrej Babiš, nechvalně známý agrochemický oligarcha požádal o další bobtnání slepence jeho firem. A ředitel úřadu se s ním koncem května 2008 ochotně sešel. Čirou náhodou nikoliv oficiálně, ale inkognito v autocentru na pražském Chodově. Ochrana hospodářské soutěže dostala následně na frak – zvýšená monopolizace v beztak téměř bezkonkurenčním prostředí Agrofertu prošla.
Od roku 2009 se Pecina stal ministrem vnitra v úřednické vládě Jana Fischera. Ano, Martin Pecina je odborník na slovo vzatý. Veletoč s trojným výkrutem jej z průmyslu vynesl až na vnitro.
Je na něj spoleh, dokáže se vyjádřit ke všemu. Proč se vyjadřuje a co chce vlastně sdělit, na to ještě nikdo nepřišel. Tak proč se jej na něco ptát? To je správná otázka, kterou si v české televizi zatím nikdo nepoložil.
Vyučený traktorista, špatný policista
Jako kdysi mafián Sollozo měl v policii svého Marka McCluskeyho, měl Albin Arifovič zdá se Roberta Šlachtu. Sám Arifovič se veřejně hlásil k tomu, jak „Robertovi albánské peníze voněly“. Je určitě jen shoda náhod, že téměř všichni Šlachtou odhalení zločinci patřili mezi konkurenty drogového podnikatele Arifoviče.
Z tisíců hodin odposlechů se už nějaký zločin dá vydedukovat. Třeba kabelkový puč se zajištěnými metráky zlata a stamilióny v hotovosti! V praxi si metodou odposlechů alá Šlachta vytvoříme zločinecké centrum vhodnou fabulací jakéhokoliv textu. Schválně si to sami zkuste, třeba u Máchova Máje. Stačí vhodně zvolit: slunce-kmotr, hrdlička-korupčník, háj-úplatek (čím víc borový, tím tučnější). Ještě že už je Šlachta mimo službu, jinak bych se teď obával jeho pokusu o poetovu exhumaci – někde už ty zlaté cihly přece najít musí!
Razií na Úřadu vlády se namlsal, a tak přepadl Šlachta šlachta tygří. Výsledek byl stejný, ale to je u něj zbytečné zdůrazňovat.
Na druhou stranu jej nijak nezaujalo, když Stanislav Švábenský od informátora Jana Švédíka získal podklady o pančování alkoholu. Proč by taky měl policista včas zabránit metanolové kauze a úmrtí 48 lidí? Po pravdě řečeno věřím více zpochybňované dokumentaci Švábenského než slovu Šlachty.
A jde-li podle něj u filozofické fakulty o selhání systému, kvůli kterému by měl Rakušan odevzdat klíče – zajímalo by mne, co odevzdal po vystřílení restaurace Družba v Uherském Brodě dne 24. únoru 2015 Robert Šlachta.
Že se ke svým selháním zatím nevyjádřil? Ano, je v tom na něj spoleh. To je dnes kvalifikační předpoklad pro experta do diskusního pořadu?
Napadá mne v této souvislosti citát, jak se zdá vystihující generálního ředitele ČT, Jana Součka Lidská povaha je příliš slabá na to, aby dokázala opovrhovat mocí. ANO, Marcus Tullius Cicero zevrubně prozkoumal povahu člověka. Pan Souček je bezesporu člověk.
