Článek
Soudce Šott se poctivě snažil vypořádat s nelehkou kauzou, buď mu čest. Ruce měl ale svázány paragrafy a podklady, které mu zašarochoval někdo jiný. On nade vší pochybnost nemohl prokázat vědomé spáchání pokusu o podvod. Lži, kterých se podle něj při obraně svého zaměstnavatele dopustili Petra Procházková, finanční ředitelka Agrofertu, a František Šlingr, člen představenstva Imoby, jim budou s největší pravděpodobností přičteny k tíži v dalším procesu. Jestli dávali ve škole pozor, zní jim dnes v uších: Nechoď Petro s pánem na led, čerstvý případ známe, že Andrej uklouz a účetní si za něj teď nohu zláme.
O procesu okolo Čapího hnízda měla jasno široká veřejnost, každý ekonom či účetní, OLAF, celá EU i Policie ČR. Dokonce Eduard Bruna, Babišův advokát se po osvobozujícím výroku nechal slyšet: „Upřímně řečeno jsem tento výsledek nečekal.“ Nebyl sám. Nelze pochybovat, že Babiš nebo jeho lidé při spuštění Čapího hnízda museli lhát. Lhali EU o samostatnosti a velikosti hnízda? Nebo lhali bance, aby hnízdo dostalo úvěr, na který by jako samostatná firma nemělo šanci dosáhnout? Lhali o vlastnictví akcií, lhali o podpisu Andreje mladšího?
S největší pravděpodobností lhali nejenom o výše uvedeném, ale soud jim to nemohl prokázat.
Jak může dojít v právním státu k takovému rozdílu mezi spravedlností a právem? V tomto případě stačila iniciativa státního zastupitelství zavánějící ryzí amatérštinou. Proč se dlouholetý profesionál zachová takto zhůvěřile, to ponechme na posouzení laskavého čtenáře. S ohledem na předcházející Šarochův pokus o zahrání celé kauzy do autu se zcela jistě nejedná o vědomé poplivání své profesní cti, to by se přece nikomu nevyplatilo. Nevyplatilo?
Zcela jistě by se nikomu jinému nevyplatilo čerpat neoprávněně dotaci, nesplatit včas závazky vůči státu nebo se pokusit o daňovou optimalizaci podle hesla: Nejsi-li Andrej, ani to nezkoušej!
Andrej Babiš, coby kandidát na prezidenta doposud v těžké defenzívě, může přejít do protiútoku. Přitom ještě v neděli se zcela oprávněně odmítl účastnit předvolební debaty. A v té jej neočekávaně podpořil odstoupivší Josef Středula. Jistě, on sám svůj krok prezentoval jako podporu Danuše Nerudové. Jemu, stejně jako všem okolo, je ale jasné složení jeho voličského elektorátu. Na jeden hlas pro Nerudovou připadne jedno procento hlasů pro Babiše. Snaha pomoci Babišovi do druhého kola je konspirace? Možná. Ale jak Kurt Cobain kdysi pronesl: „To že jsi paranoidní neznamená, že po tobě nejdou“. Co si v této souvislosti můžeme myslet o pěti milionech od Richarda Benýška? Cokoliv. Kdo se ale chce vyhnout TO, neměl by o nich mluvit ani psát, že pane Středulo?
Co to přinese Babišovi do voleb? Nic moc. Kdo nechtěl volit krysového manažera, ten jej nebude volit ani tak. Rozsudek soudce Šotta ale potvrdil, že spravedlnost má i v naší zemi stále zavázané oči. A to přes všechna hysterická Babišova tvrzení o kampani, účelovce, načasování spiknutí a štvanici polistopadového kartelu.
