Článek
Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25. srpna 2026 představuje významný obrat v insolvenční věci Mikea Oganesjana. Soud formálně vzal na vědomí splnění oddlužení, protože přihlášené pohledávky nezajištěných věřitelů byly nakonec uhrazeny v plné výši. Současně však Oganesjanovi nepřiznal osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž by dosud uspokojeny nebyly. Důvodem nebyla výše konečného procenta plnění, ale způsob, jakým měl dlužník během řízení přistupovat ke svým příjmům, účtům a informačním povinnostem.
Soud v odůvodnění pracuje s mimořádně důraznými formulacemi. Popsal účet u Revolut Bank UAB, na který byly od srpna 2024 do března 2026 připsány platby přesahující tři miliony korun, a dospěl k závěru, že tento účet i příjmy byly vědomě zatajeny. Hovoří rovněž o odklonech příjmů, převádění finančních prostředků do zahraničí, netransparentních finančních tocích a poškozování věřitelů. Takový slovník se významově přibližuje některým znakům trestného činu poškození věřitele podle § 222 trestního zákoníku. Insolvenční usnesení však samo o sobě není rozhodnutím o trestní vině a nemůže nahradit samostatné dokazování policie, státního zástupce a případně trestního soudu.
Co soud skutečně rozhodl
Výrok usnesení je třeba číst ve dvou navzájem souvisejících, avšak právně odlišných rovinách. V první rovině soud vzal na vědomí splnění oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. V druhé rovině nepřiznal osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v dosud neuspokojeném rozsahu. Právě rozdíl mezi splněním oddlužení a přiznáním osvobození je pro pochopení rozhodnutí zásadní.
Oddlužení bylo vzato na vědomí jako splněné, protože nezajištění věřitelé obdrželi 100 % zjištěných pohledávek.
Plné uspokojení nevzešlo pouze z pravidelných srážek a přiznaných příjmů dlužníka; závěrečné doplacení provedla třetí osoba mimo insolvenční řízení.
Soud nepřiznal osvobození, protože podle jeho závěru dlužník řádně a včas neplnil podstatné povinnosti oddlužení, zejména povinnost přiznávat všechny příjmy a poskytovat úplné informace.
Rozhodnutí tedy neříká, že věřitelé zůstali bez úhrady. Naopak konstatuje jejich plné uspokojení. Současně ale zdůrazňuje, že samotný konečný výsledek nevymazává způsob, jakým dlužník v průběhu oddlužení plnil své zákonné povinnosti. Jinými slovy: zaplacení pohledávek třetí osobou podle soudu napravilo stav dluhů, nikoli předchozí procesní a majetkové jednání dlužníka.
Časová osa: od povolení oddlužení k nepřiznání osvobození
18. 7. 2022
Soud zjistil úpadek a povolil jeho řešení oddlužením.
13. 3. 2023
Bylo schváleno oddlužení splátkovým kalendářem se zpeněžením majetkové podstaty.
16. 1. 2026
Krajský soud oddlužení zrušil pro nepoctivý záměr a řízení zastavil.
5. 5. 2026
Vrchní soud v Praze předchozí usnesení zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.
léto 2026
Přihlášené pohledávky byly plně doplaceny třetí osobou; účast věřitelů v řízení postupně skončila.
25. 8. 2026
Krajský soud vzal na vědomí splnění oddlužení, ale nepřiznal osvobození od placení neuhrazených pohledávek.
Zdroj časové osy: usnesení KSPH 68 INS 9228/2022-B-160, body 1, 14-20 a výroková část.
Zlomový důkaz: účet u Revolut Bank UAB
Nejdůležitějším novým důkazem se podle usnesení stal účet vedený u zahraniční banky Revolut Bank UAB. Insolvenční správkyně si dodatečně vyžádala součinnost této banky a získala transakční historii. Soud z výpisu zjistil, že na účet byly od srpna 2024 do března 2026 připsány příjmy přesahující 3 000 000 Kč. Podle odůvodnění šlo o částky mnohonásobně vyšší než příjmy, které dlužník v insolvenčním řízení dokládal.
Význam tohoto zjištění není pouze účetní. Soud zdůraznil, že Oganesjan opakovaně prohlašoval, že jiné bankovní účty než ty, které byly v řízení označeny, nemá. Zjištěný účet měl přitom používat k běžným platbám. Na účet přicházely mimo jiné prostředky od zahraniční společnosti THE DATA AGE, LTD. a od fyzických osob. Výpis měl také ukazovat vlastnictví digitálních kryptoměn. Soud proto nepřijal možnost, že by dlužník o účtu nebo jeho významných obratech nevěděl.
V odůvodnění soud dovodil, že příjmy z tohoto účtu nebyly oznámeny insolvenční správkyni ani soudu a nebyly zahrnuty do pravidelných přehledů příjmů. Tím se podle soudu nejednalo o jednorázovou administrativní chybu, ale o dlouhodobý postup, který znemožnil správně určit rozsah splátek a skutečnou míru uspokojení věřitelů během oddlužení.
„Vytvořil netransparentní systém finančních toků.“
Krajský soud v Praze, KSPH 68 INS 9228/2022-B-160
Síť společností, veřejná tvorba a nízké oficiální příjmy
Usnesení se neomezuje na jediný bankovní účet. Podrobně se zabývá vztahy mezi dlužníkem, společnostmi nesoucími označení PECKY a osobami jemu blízkými. Soud hodnotil bankovní platby, hotovostní vklady, odměny za výkon funkce jednatele, dohody o provedení práce i tvrzení, že některé příchozí částky představovaly půjčky, zálohy nebo platby uskutečněné za jiné osoby.
Důležitou součástí úvahy byl rozpor mezi veřejným vystupováním Oganesjana jako úspěšného tvůrce obsahu a oficiálně dokládanými příjmy. Soud se věnoval platformám YouTube a Herohero, počtu předplatitelů a tvrzení, že výnosy z těchto aktivit náležely právnickým osobám či třetím osobám, zatímco dlužník dostával pouze hodinovou nebo jinak omezenou odměnu. Pro soud nebyl přesvědčivě doložen skutečný příjemce výnosů, smluvní vztahy, finanční toky ani reálné náklady.
Podle soudu byly některé mzdové podklady nesourodé a navzájem si odporovaly. Zároveň v řízení zazněla vysvětlení, že platby na jiných účtech byly půjčkami nebo zálohami na budoucí mzdu. Právě zjištění příjmů na účtu u Revolut Bank UAB však podle soudu tato vysvětlení zásadně znevěrohodnilo.
Další majetkové okolnosti
Soud připomněl také dřívější nedostatky v seznamu majetku. V řízení bylo dodatečně zjištěno penzijní spoření, které nebylo původně uvedeno. Usnesení zmiňuje i obchodní podíl a ochrannou známku, která měla být krátce před rozhodnutím o úpadku převedena na společnost PECKY ONLINE s.r.o. Soud konstatoval, že nebyl prokázán důvod a podmínky tohoto převodu.
Tyto jednotlivosti soud neposuzoval izolovaně. Vytvořil z nich souhrnný obraz přístupu dlužníka k oddlužení: opakované neúplné informace, nedostatečnou součinnost, nejasné finanční toky, nízké formální příjmy a později objevený zahraniční účet s milionovými obraty. Právě souhrn okolností vedl k závěru, že nešlo pouze o nedbalost nebo formální opomenutí.
Jak soud vyložil nepoctivý záměr
Pojem nepoctivý záměr není v insolvenčním zákoně vymezen uzavřeným seznamem skutků. Soud v usnesení odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu a vysvětluje, že postačí okolnosti odůvodňující důvodný předpoklad nepoctivého záměru. Posouzení závisí na konkrétním průběhu řízení a na tom, zda dlužník poskytuje pravdivé a úplné informace, plní zákonné povinnosti a usiluje o co nejvyšší uspokojení věřitelů.
V této věci však Krajský soud podle svého vyjádření nezůstal jen u důvodného předpokladu. V bodu 29 uvedl, že nepoctivý záměr považuje za jednoznačně prokázaný. Za klíčové označil zatajení účtu u Revolut Bank UAB, vědomé neuvedení příjmů přesahujících tři miliony korun a chybějící věrohodné vysvětlení původu plateb.
„Nepoctivý záměr dlužníka jednoznačně prokázán.“
Krajský soud v Praze, KSPH 68 INS 9228/2022-B-160
Soud dále uzavřel, že dlužník neprojevil odpovídající snahu využít své schopnosti a příjmový potenciál k uspokojení věřitelů. Podle rozhodnutí měl své skutečné příjmy zatajit nebo se jich vzdát ve prospěch jiných osob, zatímco sám vytvářel další závazky. Pozdější úhrada dluhů třetí osobou podle soudu nemohla napravit předchozí dlouhodobé, závažné a vědomé porušování povinností.
Proč soud nepřiznal osvobození, i když byli věřitelé zaplaceni
Na první pohled může působit rozporně, že soud vzal na vědomí splnění oddlužení, ale současně nepřiznal osvobození. Rozpor je pouze zdánlivý. Splnění oddlužení bylo založeno na tom, že nezajištěné pohledávky byly uhrazeny ve stoprocentní výši. Osvobození je však další právní výhodou, kterou soud spojuje s řádným a včasným plněním všech podstatných povinností dlužníka.
Soud odkázal zejména na povinnost vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost, nezatajovat příjmy, předkládat jejich úplné přehledy, odevzdávat zabavitelnou část příjmů a vynaložit veškeré spravedlivě požadované úsilí k uspokojení věřitelů. Podle soudu zatajení příjmů a odklon finančních prostředků znamenaly, že tyto podmínky splněny nebyly. Proto nemělo stačit, že pohledávky nakonec doplatila jiná osoba.
Rozhodnutí má současně procesní hranice. Proti výroku o nepřiznání osvobození lze podat odvolání do 15 dnů od doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Praze. V době zveřejnění usnesení proto nemusí být tento výrok pravomocný.
Soudní formulace a § 222 trestního zákoníku
Trestný čin poškození věřitele podle § 222 trestního zákoníku chrání možnost věřitele dosáhnout uspokojení své pohledávky. Základní skutková podstata míří mimo jiné na situace, kdy dlužník alespoň částečně zmaří uspokojení svého věřitele tím, že zničí, poškodí, zatají, zcizí nebo odstraní část svého majetku, případně svůj majetek jinak zdánlivě zmenšuje, a způsobí tím škodu nikoli malou.
Jazyk insolvenčního soudu s tímto zákonným popisem na několika místech nápadně koresponduje. Soud používá pojmy zatajený účet, zatajené příjmy, odklon finančních prostředků, převádění do zahraničí, nemožnost zjistit skutečné majetkové poměry a poškozování věřitelů. Zároveň uvádí, že dlužník měl možnost a povinnost použít příjmy k vyššímu uspokojení věřitelů, avšak podle soudu tak neučinil.
Co z usnesení plyne
Z usnesení plyne, že Krajský soud v Praze považuje zatajení účtu a milionových příjmů za prokázané a že je hodnotí jako vědomé, účelové a nepoctivé porušování povinností v oddlužení. Soud výslovně spojil odklony příjmů s poškozováním věřitelů a dospěl k závěru, že pozdější plná úhrada pohledávek třetí osobou předchozí jednání nezhojila. Na tomto základě nepřiznal osvobození.
Usnesení ze dne 25. srpna 2026 je mimořádně důležité především tím, že vychází z nově zjištěného zahraničního účtu a z konkrétních bankovních transakcí, nikoli pouze z odhadů výdělků na sociálních sítích. Soud již nestaví jen na rozporu mezi mediálním obrazem úspěšného influencera a nízkými oficiálními příjmy. Opírá se o bankovní výpis, podle něhož příjmy na zatajeném účtu přesáhly tři miliony korun.
Právě tím se současné rozhodnutí liší od dřívějších úvah založených na nepřímých indiciích. Soud popsal vědomé zatajování, odklon příjmů, finanční prostředky převáděné do zahraničí, netransparentní systém mezi účty, společnostmi a blízkými osobami a dopad na věřitele. Tento popis se obsahově přibližuje otázkám, které jsou významné i pro § 222 trestního zákoníku. Zda však stejné skutečnosti naplní trestněprávní skutkovou podstatu, musí být rozhodnuto v samostatném řízení s vlastními důkazními pravidly.
Pro veřejnou debatu je proto nejpřesnější formulace následující: insolvenční soud učinil závažná skutková zjištění, která mohou být významná pro trestní prověřování, ale sám nerozhodl o trestní odpovědnosti. Právní síla usnesení spočívá v tom, že nejde pouze o tvrzení věřitelů či komentátorů. Jde o podrobně odůvodněné rozhodnutí soudu, proti jehož klíčovému výroku je však stále přípustné odvolání.
Prameny
1. Krajský soud v Praze, usnesení č. j. KSPH 68 INS 9228/2022-B-160 ze dne 25. srpna 2026. Otevřít usnesení v ISIR
2. Zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, zejména § 412, § 412a, § 413 a § 414. Otevřít insolvenční zákon
3. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, zejména § 222 - poškození věřitele. Otevřít trestní zákoník
