Článek
„Ten člověk se musel buď zbláznit nebo nás všechny překonat; netušil jsem, že pravdivé budou obě tyto hypotézy.“ Tak se mnoho let po smrti Vicenta van Gogha vyjádřil Camille Pissaro. Jedná se zřejmě o nejlepší epitaf geniálního umělce, který k zbláznění a k smrti miloval malířství.
Dětství
Vincent van Gogh se narodil v Holandsku roku 1853 jako syn pastora. Měl čtyři mladší sourozence, ale nejraději měl o čtyři roky mladšího, po otci pojmenovaného Thea. Bratr Theo byl vzácný člověk. Ačkoli byl chudý, vždy ochotně staršího Vincenta podporoval duchovně i finančně. Vincent sděloval v dopisech Theovi všechny své myšlenky a naděje, korespondence bratrů je výjimečná, zachycuje celý život tohoto geniálního malíře. Dochovalo se 650 dopisů, jsou to dopisy pokorného umělce, téměř samouka, který neměl tušení o slávě, jíž dosáhne.
Mládí
Vincent má v úmyslu v raném mládí stát se pastorem.
„Chci poskytovat útěchu chudým…“, píše bratrovi. Po dvou letech studium teologie přeruší. Van Gogh neuznával kompromis a nebyl s to se podřídit autoritám. Proto opustil církev. Usadí se mezi nuzáky v belgické uhelné pánvi Borinage. Vyučuje katechismus, učí děti horníků číst a psát, ve volných chvílích kreslí. Z té doby pocházejí jeho první kresby, jejichž námětem je příroda.
Protestantská obec r. 1879 kazateli Vincentovi smlouvu neprodlouží. Vincent za finanční podpory Thea začíná více kreslit a malovat kopie Miletových obrazů, které velmi obdivoval. Vincent chce malovat výjevy z vesnického života, jaký skutečně je. Opouští víru, otec ho vykazuje z domu, nazývá Vincenta ztroskotancem, neschopným se uživit a vykazuje ho z domu.
První láska
Když uvidí svou ovdovělou sestřenici Kee Vossovou, vzplane k ní láskou, ta však o manželství a život s ním nechce ani slyšet.
Další lásky
Poznává Christine, švadlenu, uklízečku a příležitostnou prostitutku v jedné osobě. Říkal jí Sien, měla několik dětí a byla znovu těhotná. Nikdo z jeho rodiny ani známých vztah nepřijal. Je všemi opuštěn. Sien odmítá se nechat spasit od nedostudovaného kněze a tím vztah končí.
Znovu se zamiloval do Margot Begemanové, sousedovy dcery. Tentokrát je vztah opětován. Rodiče se vztahem nesouhlasí, Margot se pokusí otrávit. Je sice zachráněna, ale vztah zachráněn není.
Rozchod s rodinou
V roce 1885 umírá otec Theodor van Gogh, Vincent se definitivně rozchází s rodinou. Jen Theo je mu stále blízký. Maluje obraz Jedlíky brambor, ponuré plátno, selská atmosféra je zde prosycena neskonalým smutkem, převládá tvrdá, syrová, bezútěšná bída bez špetky radosti.
Paříž
V roce 1886 Vincent přijíždí do Paříže k Theovi, kde se seznamuje se stálým návštěvníkem nočních podniků, mrzákem a začínajícím malířem hrabětem Henri Toulousem – Lautrecem a Gauguinem. Impresionismus ho nadchne jen na krátkou dobu, chce jít vlastní cestou.
Arles
Začátkem roku 1888 odjíždí do Arles. Koncem roku na prosbu Vincenta přijíždí za ním Gauguin. Radost z Gauguina netrvá dlouho, Gauguin vnucuje Vincentovi vlastní vizi malířství. Mají málo zábavy, většinou končí u žen a absintu. V předvečer Štědrého dne, 23. prosince, Gauguin po zuřivé hádce, kdy Gogh po příteli hodí sklenici, odchází do hotelu. Vincent si uřízne ucho a pečlivě umyté a zabalené jej daruje přítelkyni z nevěstince Rachel. Gauguin odjíždí bez rozloučení a Gogh je umístěn do ústavu pro choromyslné.
Léčebna v Saint – Rémy- de- Provence r. 1889
Všichni ho mají za blázna, děti po něm házejí kameny a nadávají mu. Sám žádá o umístění do léčebny. Maluje obilné lány, ale místo rozsévače na nich zaujímá sekáč – „obraz smrti přejatý z velké knihy přírody.“
Upadá do tříměsíčního záchvatu šílenství. Pronásledují ho těžké deprese. Když nakonec, zcela vyčerpán, přichází k sobě, s tragickou jistotu si uvědomuje, že je trvale nemocen.
Znovu Paříž
V Paříži po propuštění z léčebny 6. července 1890 navštíví Thea. Po nevhodné poznámce Vincent vycítí, že je pro bratra přítěží. Smrtelně uražen se ještě téhož dne vrací do Auvers.
Auvers
Z tohoto období pocházejí Havrani na obilným polem, kde jsou nebe a žně spojeny do jednoho celku a vypadají jako propast pokrytá hejnem zlověstných ptáků.
V neděli 27. července 1890 poblíž zámku v Auvers, se Vincent pokusí střelit přímo do srdce. Těžce raněn se z posledních sil vrací domů. Theo okamžitě přijíždí. Vincent 29. července v noci o půl druhé umírá.
„S tím, že nikdo nekupuje moje obrazy, nic nenadělám. Jednou však lidé pochopí, že jejich hodnota je vyšší než cena, kterou jsem zaplatil za barvy.“ Van Gogh
Nikdo tehdy netušil, že jeho Kosatce se prodají v roce 1987 na aukci v New Yorku za
53 milionů amerických dolarů.
Zdroje: E. H. Gombrich Příběh umění 1995
Největší malíři: Vincent van Gogh ISSN: 1212-8872
