Článek
Olga se učí kreslit od nejranějšího dětství. Její první učitelkou je právě její matka. Izabela, o dva roky mladší sestra, má hudební nadání. Proto se budou obě, s plnou podporou rodičů, vzdělávat v oborech, jež si vybraly.
Boznańští žili v blahobytu díky otcově práci, protože z rodinného jmění jim zůstaly pouze dobré způsoby. Adam Boznański, schopný inženýr, absolvoval vídeňskou Polytechniku. Matka, Eugenia Mondantová, byla Francouzka. Do Polska zřejmě přijela za prací, protože před svatbou byla guvernantka.
Mnichov
V říjnu 1886 začíná Olga studovat v Mnichově. Je jí 21 let. Jako žena nesmí vstoupit na Akademii výtvarných umění, vzdělává se tedy pod vedením Karola Kricheldorfa.
Mladá adeptka malířského umění plynule hovoří několika jazyky. Dopisy matce píše vždy francouzsky, otci polsky a sestře anglicky.
Olga se osamostatňuje
Otec svoji dceru miluje a rozumí jejím uměleckým ambicím, ale přál by si, aby se provdala. Olga se osamostatňuje. Vznikají její první naprosto vyzrálá díla: obrazy Babiččin svátek a Z procházky. Všichni si uvědomují, že žákyně přerostla své učitele. Začíná vystavovat mimo Mnichov – ve Varšavě, v Berlíně, ve Vídni. Vydává se do Paříže.
Za Portrét malíře Pawla Nauena v r. 1884 obdrží z rukou arciknížete Karla Ludvíka (bratra císaře Franze Josefa) zlatou medaili ve Vídni a za Portrét miss Mary Breme vyznamenání v Londýně.
portrét malíře Pawla Neuena
Je jí nabídnuto místo na Akademii výtvarných umění, kde o deset let dříve nemohla studovat.
Olga nechce opustit Mnichov, kde „jsou lidé veselí, nemyslí na smutek, nic je netrápí, neděsí, o všechno se zajímají – o malířství, hudbu..“ V Krakově podle ní „musí být člověk stále smutný a naplněný starostmi, kdežto v Mnichově jsou všechny ženy energické. Vždycky mám pocit, že mezi nimi působím jako vystrašené děcko. Krakov pomalu připravuje každého člověka o energii a individualitu.“
Olga si uvědomuje svoji přecitlivělost a depresívní sklony.
Zasnoubení zrušeno
Olga má několik ctitelů. Je zasnoubená s malířem Józefem Czajkowským. „Dal bych všechno na světě, abych vám mohl pozlatit a osladit život,“ píše Olze.
Czajkowski zrušil zasnoubení po mnoha letech čekání. Pro Olgu to bylo veliké zklamání. Je jí 35 let a tehdejší doba nebyla ke starým pannám zvlášť příznivá. Olga se trápí. Čas jakoby se pro ni zastavil. Až do konce života, tj. po příštích 40 let, se bude oblékat podle módy r. 1900.
V jejím pařížském ateliéru visel portrét J. Czajkowského. Olga se s jeho portrétem nikdy nerozloučila, brala ho sebou i na všechny své cesty.
Paříž
R. 1898 se stěhuje do Paříže. Spolu s francouzským bratrancem, Danielem Mordantem, připravuje rozsáhlou výstavu v Galerii G. Thomase, kde sama prezentuje 24 obrazů.
Plně se soustřeďuje na práci. Pracuje celý den. Paříž velmi rychle ocení její malířské nadání. Francouzská vláda kupuje v letech 1901 a 1904 do státních sbírek její obrazy Bretonka a Portrét slečny Dygatové.
„Je to mé štěstí a po ničem jiném na světě netoužím. Ve chvíli, kdy už nebudu moci malovat, měla bych přestat žít.“ Olga Boznańska 1896
V r. 1906 umírá otec a u sestry Izy se začíná projevovat psychická porucha. Olga vytrvale pracuje, tím spíše, že konečně začíná být slavná a dostává mnoho zakázek na portréty.
Portrét - oblíbený žánr
Stejně úspěšně se věnuje i jiným žánrům. Olga Boznańska je geniální portrétistka.
Jak sama zdůrazňuje, na portrétech ji zajímá vnitřní pravda modelu. „Typ nebo rasa má uvnitř charakter . A to je ta pravá krása. Tam se nachází myslící, pracující, trpící duše, znuděná či unavená.“
Portrétuje dospělé i děti, slavnostně pózující či ztracené ve svých myšlenkách.
Její autoportréty odhalují různé etapy jejího života.
portrét ženy (cikánka)
Kritici často vytýkali dílům Boznańské atmosféru smutku. V obrazech používá překvapivě málo barev. Chybí tu šťavnaté a čisté odstíny typické pro impresionistická díla. Místo toho studuje malířskou hodnotu popelavé, málo efektivní šedi. Její umění je ovlivněno malířstvím Jamese Mc Neila Whistlera a volně malbou Edouarda Maneta a Wilhelma Leibla, umělci, kteří kombinovali realismus s impresionismem. Whistler zdůrazňoval, že důležitý není námět, nýbrž způsob, jak jej umělec vyjádřil barvami a tvary. Námět je pro umělce pouze příležitostí ke studiu vyváženosti barvy a kresby.
Význam Olgy Boznańské spočívá v železné důslednosti, s níž tato nesmělá a bojácná žena realizovala vlastní vizi umění.
Život v ústraní
Po válce její sláva postupně opadává. Sestra Iza r. 1934 spáchá sebevraždu. Iza měla problémy s nervy, pila a brala drogy. Olga je nemocná. Po sestřině sebevraždě se stále častěji propadá do imaginárního světa plného utrpení. Pracovala do posledních dní života a pouze u malířského stojanu nacházela sílu a duševní klid.
Posledním velkým úspěchem malířky je účast na benátském Bienále, kde prodá pět obrazů, mezi nimi Portrét paní Dygatové. Koupí je italský král.
Olga Boznańska umírá v Paříži 26. října 1940.
Zdroje: E.H.Gomrich Příběh umění, 1995
Největší malíři Olga Boznańska , č. 15 ISSN 1212-8872
https://culture.pl/en/artista/olga-boznanska
