Článek
Ministerstvo průmyslu a obchodu oznámilo prodloužení projektu Česko platí kartou do března 2028. Cílem je podpora bezhotovostních plateb, digitalizace podnikání a zvýšení komfortu zákazníků. Podnikatelé a veřejné instituce mohou i nadále bezplatně využívat platební terminál, mobilní terminál nebo platební bránu po dobu až jednoho roku. Po skončení bezplatného období mohou zařízení vrátit bez sankcí, nebo je dále využívat za běžných tržních podmínek.
Od roku 2020 bylo v rámci projektu distribuováno téměř 52 tisíc platebních terminálů a 13 tisíc platebních bran. Podle ministerstva se průměrný počet terminálů na 1000 obyvatel zvýšil z 26 na 32. Projekt inspiroval i Německo, které spustilo obdobnou iniciativu Deutschland zahlt digital.
Na první pohled jde o úspěšnou strategii
Podle údajů vydavatelů platebních karet si 85 % podnikatelů ponechá terminál i po skončení bezplatného období. Ministerstvo projekt podporuje formou osvěty, propagace digitalizace a zjednodušení podpůrných procesů, například elektronických účtenek. Nově se nabízí i softwarové řešení platebního terminálu přímo v mobilním telefonu, které má snížit náklady na akceptaci plateb.
Frustrace některých Čechů je velká, podniky, které nepřijímají bezhotovostní platby, nechtějí podporovat.
Jenže realita v terénu ukazuje jiný trend
Zákazníci stále častěji narážejí na provozovny, kde se bezhotovostně platit nedá. A nejde jen o stánky nebo sezónní podniky. Platby v hotovosti se objevují i v nově otevřených kavárnách, službách nebo obchodech ve velkých městech. Diskuze na sociálních sítích jsou plné frustrace. Lidé upozorňují, že podniky mají terminál, ale dávají jasně najevo, že preferují hotovost. Jiní uvádějí, že obsluha situaci obhajuje tím, že se jim to nevyplatí, i když je zařízení na rok zdarma.
Zatímco stát, banky i vydavatelé platebních karet se snaží podnikatelům cestu k digitalizaci usnadnit, část provozovatelů se jí aktivně brání. Zákazníci si to často vysvětlují tím, že platby kartou znamenají automatickou evidenci tržeb, zatímco hotovost umožňuje větší volnost při vykazování příjmů. Právě tato „volnost“ bývá v diskusích spojována s obcházením daňových povinností, což mnozí vnímají jako hlavní důvod, proč se někteří podnikatelé bezhotovostním řešením vyhýbají.
Některé nové podniky zpočátku lákají zákazníky na platbu kartou, po pár měsících se ale často vracejí k hotovosti.
Ne všichni podnikatelé odmítají bezhotovostní platby kvůli obcházení daní
Často podnikatelé uvádějí praktické důvody, které jim v akceptaci platebních karet brání. Patří mezi ně:
- nestabilní internetové připojení, zejména v odlehlých lokalitách, kde terminál nefunguje spolehlivě
- u sezónních provozů bývá problémem nerovnoměrné rozložení tržeb, kdy náklady na provoz platebního zařízení neodpovídají jeho využití
- někteří podnikatelé také potřebují hotovost pro platby dodavatelům nebo brigádníkům, kteří preferují okamžité vyrovnání bez převodu
Tyto důvody ukazují, že odmítání bezhotovostních plateb nemusí vždy znamenat úmysl vyhnout se evidenci, ale může vycházet z provozní reality.
Dalším argumentem jsou transakční poplatky a měsíční paušály, které podnikatelé hradí po skončení bezplatného období. U sezónních provozů může být poměr nákladů vůči tržbám nevýhodný.
Projekt Česko platí kartou je podle vydavatelů karet výjimečný svým rozsahem i dopadem. Pomohl více než 60 tisícům podnikatelů připojit se k digitálnímu platebnímu systému. Česká republika je dlouhodobě lídrem v oblasti bezkontaktních plateb. Přesto se v praxi ukazuje, že dostupnost technologií nestačí. Problém není v nabídce, ale v ochotě ji využít.
Odmítání bezhotovostních plateb v době, kdy jsou terminály zdarma na rok, není vždy známkou šedé ekonomiky. Často jde o kombinaci technických, provozních a lidských faktorů. Přesto by stát měl vedle propagace řešit i to, proč část podnikatelů zůstává mimo digitální systém.
Anketa
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu a ČT24
