Článek
V lednu jsem si všimla něčeho, co mě mile překvapilo. Kolem sebe mám najednou spoustu žen ve středním věku, které se rozhodly, že s kariérou ještě neskončily. Naopak. Chodí na víkendové kurzy, jezdí na školení, dělají praxi v oborech, o kterých před rokem vůbec neuvažovaly. Jiné oprašují své podnikání, které pár let spíš jen přežívalo, a teď ho posouvají úplně jinam. Inovují, natáčejí videa, zkoušejí marketing, který předtím vůbec nechápaly.
Neusnuly na vavřínech, bojují a jdou s dobou. A já si říkám, snad jednou v jejich věku taky budu mít odvahu být pořád tak akční.
Některé ženy neměly na výběr, jiné se do toho pustily jako do nového životního projektu.
Krize nebo šance na nový začátek?
Padesátka bývá často spojená s krizí středního věku. S pocitem, že nejlepší roky jsou pryč a zbývá jen dožít do důchodu v práci, která vás už dávno nebaví. Jenže tahle generace žen to bere jinak. Místo krize v ní vidí příležitost. Konečně mají čas a odvahu zkusit to, o čem vždycky jen přemýšlely. Děti jsou odrostlé, hypotéka splacená nebo aspoň pod kontrolou, a najednou se otevírá prostor pro vlastní touhy. Ne pro rezignaci, ale pro směr, který si vyberou samy.
Rozhodnutí změnit kariéru přichází často v moment, kdy už nemá smysl jen vydržet. Spousta z nich si uvědomuje, že mají před sebou ještě dvacet, třicet let aktivního života. A trávit je v práci, která je vyčerpává a nic jim nedává, prostě není varianta. Proto si říkají, že je načase zkusit něco, co by je mohlo naplňovat. A pak se do toho pustí.
Trh práce nemá rád padesátnice
Zrovna teď to s hledáním práce nemají snadné. Firmy hledají mladší, často technicky zdatnější uchazeče, kteří nebudou mít problém s programy, aplikacemi a nástroji. Pokud nejste technicky zaměřená a počítač vám dělá potíže, situaci na trhu práce vám opravdu nezávidím. Nemáte na výběr moc variant. Můžete čekat, až vás někdo vezme, nebo si cestu najít sama. A právě tady začíná ta část, která mě fascinuje.
Řada z nich se rozhodla pro rekvalifikaci. Jdou tam, kde by to mladší ani nenapadlo, protože mají jiné priority. Kurzy grafiky, copywritingu, online marketingu, webdesignu. Obory, které vypadají jako rezervované pro mladší generace, najednou objevují ženy, které nikdy neměly k technice blízko. A nebojí se říct, že tomu nerozumí. Ptají se, zkoušejí, dělají chyby a jdou dál.
Spousta z nich ale nehledá práci, kde by celý den seděly jen u velkého monitoru. Vracejí se také k řemeslu, některé se chtějí stát učitelkami nebo pečovatelkami.
Zajímavé je, že všechny ženy, které letos udělaly velké změny, najednou působí vitálně a svěže.
Učit se není jen pro mladé
Když vidím, jak se snaží pochopit všechno kolem počítačů, dokonce i umělé inteligence, dělá mi to radost. Nejde jim to snadno, to rozhodně ne. Ale sednou si k tomu, ptají se, zkoušejí. Chodí na kurzy, kde se učí základy z IT, online komunikaci a všechno kolem. Sice udělají spoustu chyb, ale pokaždé se posunou dál. Nevnímají věk jako brzdu, spíš jako důvod konečně zkusit něco, na co dřív neměly čas. A právě tahle vytrvalost stojí za obdiv.
Znám ženu, která po letech v salonu začala dělat kurz, aby mohla učit děti ve školce. Měla strach, že to nezvládne, že mladší budou rychlejší a šikovnější. Dnes už pracuje v jedné soukromé školce, baví ji to víc než všechno předtím. Další se vrátila k psychologii, protože práce s jinými jí vždycky dávala víc než papírování. Obě mi tvrdí to samé, že nelitují té změny, i když se bály. Jen nechápou, proč tu odvahu neměly už mnohem dříve.
Jiná kamarádka konečně rozjela podnikání, kterého se vždy bála. Měla ráda jistoty, ale po narození dcery se dočkala jen toho, že ji z každé práce vyrazí a nedají jí šanci ukázat, co v ní je. Prodloužená zkušební doba se jí stala osudnou, vykryje to nejhorší, a pak se dozví, že je nadbytečná, nebo na to nemá. Otázka je, jestli to není jen dobrý tah firem. Na co platit někoho celý rok, když mají přetlak zakázek jen na nějaké období, že?
Inspirace je všude kolem nás
Všechny tyhle silné ženy kolem mě mi dávají pocit, že nikdy není pozdě začít. Že se můžete vrhnout na něco nového, lepšího, co vás konečně bude bavit. Není to jen o kariéře, ale o tom cítit, že máte kam růst. Pořád máte na víc než jen odsloužit roky do důchodu. Věk není konečná, jen číslo ukazující, kolik zkušeností máte za sebou. A právě ty můžou pomoct víc než technická zručnost někoho o třicet let mladšího.
Rekvalifikace v padesáti není inspirativní příběh z časopisu. Je to dřina, nejistota, finance na hraně a pochybnosti každý den. Ale když to vidím na vlastní oči, říkám si, že to má smysl. Protože dělat něco, co vás baví, má cenu v jakémkoliv věku. A tahle generace žen to dokazuje každý den.
