Článek
Místo aby spolu mladí trávili čas venku nebo v kavárnách, tráví hodiny připoutáni k obrazovkám. Komunikují přes „stories“, posílají si „snappy“ a sdílejí „reels“. Jejich přátelství se odehrává především ve virtuálním světě.
Takzvané „bezkontaktní vztahy“ mohou vést k vážným problémům. Zatímco dříve si teenageři povídali tváří v tvář, dnes považují osobní setkání za „zbytečný stres“. Mnozí přiznávají, že jim virtuální komunikace plně vyhovuje.
Proč se mladí izolují?
Důvodů je několik a všechny souvisí s pohodlností online světa. Mladí mohou být v kontaktu s přáteli 24 hodin denně, aniž by museli opustit bezpečí svého pokoje. Kam jim máma donese vždy jídlo, nemusí mít stres s přesunem někam mimo domov.
Když je někdo nebaví, přestanou s ním komunikovat. Tzv. ghosting je teď všude kolem nás. Pokud touží po uspokojení, pustí si filmy pro dospělé, které jsou na dosah ruky, díky internetu.
Sociální sítě navíc nabízejí okamžité uspokojení a možnost prezentovat se v tom nejlepším světle. V reálném světě to tak snadné není, je k tomu zapotřebí péče.
Rizika virtuálních vztahů
Mladí ztrácí schopnost číst řeč těla a neverbální signály. Mají často problém s navazováním skutečných vztahů a řešením konfliktů tváří v tvář.
Jakmile jsou lidé v osamění, může to mít vliv na jejich psychiku. Možná to je důvodem, proč nová generace je tak křehká.
Online komunikace může vytvářet také falešný pocit blízkosti. Ve skutečnosti jsou ale tyto vztahy často povrchní a chybí jim hloubka osobního kontaktu, který se nedá jen tak nahradit.
Existuje řešení?
Vyplatí se zavést „offline dny“ bez technologií. Rodiče by měli jít příkladem a aktivně vytvářet příležitosti pro osobní setkávání. Domluvte s přáteli akci, kam vezmete všichni i své děti. Ať ví, co je to komunikace a zábava v reálném světě.
Osobně mám synovce, který je také velmi aktivní přes sociální sítě. Když ho parta ze školy vytáhla pod stan, pochopil, že zábava vypadá opravdu jinak. Díky prozření je teď více s přáteli venku.
Je velmi důležité najít rovnováhu mezi virtuálním a reálným světem. Technologie by měly život jen doplňovat, nikoliv řídit.
Není pozdě na změnu?
Současný stav není nevratný, ale vyžaduje aktivní přístup všech zúčastněných. Školy, rodiče i samotní mladí lidé musí spolupracovat na návratu k osobním kontaktům.
Budoucnost mezilidských vztahů závisí na tom, zda se nám podaří skloubit výhody technologií s nenahraditelnou hodnotou skutečného lidského kontaktu. Čas ukáže, jestli současná generace najde cestu zpět k osobním setkáním.
Jak to máte vy? Děkuji vám za hlasování v anketě.
