Článek
Kamčatka zasněžená tak silně, že i panelák se ztratil v závěji. Obyčejný pokoj prezidenta na motorce s jeho motorkářským oblečením a lacině vypadajícím obrazem lva na zdi. Pár fotek a sociální sítě jsou pod náporem naštvaných Čechů. Tisíce komentářů, hádky, protože si myslí, že vše je podvrh.
A víte, co je nejhorší? Že o Kamčatce se lidé hádají dodnes, o prezidentově pokoji také. Novináři sice podložili záběry ze Sicílie, ale pořád se najdou ti, co tomu nevěří. Vlna spekulací narůstá a nikdo vlastně neví, čemu má věřit a čemu ne.

U futuristických a animovaných obrázků většinou poznáme, že jsou z AI. U lidských tváří, jídla nebo míst už si tak jistí nejsme.
Když vás dokonalost stojí důvěru
Tohle se děje denně. Vidíte dobře vyfocený snímek, propracovanou kompozici, čisté světlo nebo perfektně naservírované jídlo a automaticky si říkáte: „To přece nemůže být pravda, to musí být AI.“ A tady je ten největší problém. Na druhou stranu vidíte video, kde šelma nese mládě lidem na verandu a prosí o pomoc, absurdní, nesmyslné, ale věříte mu.
Zažila jsem to před pár týdny na vlastní kůži. Fotila jsem recepty, strávila jsem tím několik hodin. Nakoupila jsem suroviny, půl dne jsem vařila, aranžovala každý detail zvlášť, nastavovala světla, blesky, rekvizity. Udělala jsem stovky záběrů. Postprodukce zabrala další hodiny.
A co mi přišlo od obchodního partnera? Zpráva, že si myslí, že jsem mu poslala AI fotky a že se cítí podvedený. Posílala jsem mu důkazy, záběry z přípravy, RAW soubory z fotoaparátu. Dokazovala jsem mu, že jsem člověk a tohle je moje práce. Protože byla příliš precizní. Je to absurdní.
Co znamená vyfotit jedno jídlo
Málokdo ví, co food fotografie znamená. Myslí si, že stačí talíř vyfotit a je to. Ale musíte sehnat ingredience, zajistit prostor na vaření, uvařit to přesně podle receptu, postavit celou scénu, připravit techniku.
Fotíte, kontrolujete, upravujete a ladíte sebemenší detail. Fotíte každý krok úpravy jídla, protože když vám nesedne poslední detail (třeba posypka), nechcete jídlo znovu vařit. Pak postprodukce, posíláte klientovi náhledy, ten chce úpravy, vy je zapracujete, posíláte znovu. Zabere vám to spoustu času.
A pak přijde tahle situace, kdy musíte dokazovat, že jste to vůbec udělali vy sami. Nezdá se vám to zvláštní?
Falešná dovolená a rozbitý vztah
Bavíme se o profesionální práci, ale ono to zasahuje i běžné vztahy. Kamarádka si s kolegyní vygenerovala fotky, že jsou společně na dovolené u moře. Z legrace, pro Instagram. Různá místa, časové období, prostě „švanda“.
Pak začala chodit s novým klukem. Ten jí pár měsíců nabízel, že by mohli jet právě tam. Ona nikam nechtěla, neustále ho odmítala. Až jednou ty AI fotky našel a začal se ptát. Proč s kamarádkou si lítá na dovolenou, ale s ním to nejde. Vysvětlovala mu, že to nikdy nezažila, že jsou fotky vymyšlené, ale čím víc se snažila, tím míň jí věřil. Nakonec se rozešli.

Také tento obrázek vytvořila AI. Na první pohled už se od reality téměř neliší.
Když AI svlékne ženy bez jejich vědomí
Pak je tu ještě horší varianta AI potíží. Elon Musk pustil AI Grok, i přesto, že neměla dost přísné filtry. Výsledek? Kdokoli si mohl vygenerovat fotky skutečných žen v nelichotivých a odvážných polohách. Ty snímky se samozřejmě okamžitě rozlezly po celém internetu. Ženy dnes nestíhají žádat o smazání materiálů zobrazujících situace, které nikdy nezažily. Obhajují se před něčím, co se nestalo, ale internet tomu věří, protože to vypadá pravdivě.
Topíme se denně v dezinformacích
Prostě na tyto technologie nejsme připraveni. Nezvládáme je a nerozumíme jim natolik, abychom poznali pravdu od vymyšlenosti. Čím víc se výsledky AI zlepšují, tím hlouběji se topíme v dezinformacích a zmatku. Začínáme zpochybňovat všechno kolem sebe. Dobrá fotka vypadá podezřele. Kvalitní video může být fake. Každá zpráva může být smyšlená, nebo napsaná od AI.
Jo, když se na AI obsah podíváte pořádně, najdete chyby. Divné prsty, stíny, co nedávají smysl, podivná symetrie. Ale kdo na to má čas? Nejsme detektivové, chceme si jen odpočinout, podívat se na videa, něco hezkého si přečíst.
Kolik energie věnujete kontrole toho, co sdílíte, komentujete nebo čemu uvěříte? Většina z nás jen prolétne příspěvkem, zareaguje a jede dál. Tady je celý háček.

S rozlišováním mají největší potíže děti, mladší generace a senioři.
Co nás čeká dál?
Máme v ruce nástroj, který vytváří obsah na úrovni profesionálů s drahým vybavením. Jenže teď nevíme, čemu věřit. Vlastním očím už rozhodně ne. Když něco vidíme, neznamená to, že se to stalo.
Bude lépe? Asi ne. Technologie jdou kupředu rychleji, než stíháme zpracovat. Letos odhalíte špatně vygenerovanou fotku, příští rok budete potřebovat speciální software, abyste poznali, co je fake. A pak co? Budete věřit jenom tomu, co zažijete na vlastní kůži? Jenže i tady vám AI podstrčí verzi vaší minulosti a vy budete řešit, jestli se to opravdu stalo takhle nebo jestli si to jen myslíte.
Co s tím dělat, to nevím přesně. Ale začít bychom mohli tím, že nebudeme hned všechno podezírat. Ověřit si to. Zeptat se. Najít původní zdroj, místo aby člověk jen křičel na internetu. V tuhle chvíli, kdy realita splývá s fikcí, by selský rozum přišel vhod. A taky bychom mohli zkusit víc důvěřovat lidem než počítačům. Ale to už možná chci moc.
Anketa
Zdroje: Seznjenam Zprávy, Deník Svět, Stream, Novinky






