Článek
Když mi kamarádka minulý měsíc říkala, že platí za aplikaci na jógu, kterou otevřela naposledy někdy v létě, smála jsem se jí. Pak jsem si večer sedla k počítači, otevřela banku a projela si výpisy za poslední měsíce. A najednou mi vůbec do smíchu nebylo.
Rodinné předplatné na hudbu, kde jsem jediný aktivní uživatel. Streamovací službu na filmy a seriály, kterou nesleduju, protože se dívám na jinou. Nějakou aplikaci na počítání kalorií za 99 korun, kam jsem zapsala dvě jídla a pak na ni úplně zapomněla. Grafický program, který jsem si pořídila kvůli jednomu projektu a pak jsem ho neotevřela asi čtyři měsíce. Cena celkem? Proklatě vysoká, mohla jsem za to zaplatit klidně reklamu naší firmě na 3 až 6 měsíců.

Lákavé nabídky, zadej kartu a první měsíc máš zdarma, další měsíc je ale klidně za 600 Kč.
Firmy spoléhají na to, že zapomeneme
Nejhorší na tom je, že firmy mají pravdu, my opravdu na ty malé platby zapomínáme. Není to žádná konspirace, je to prostě jejich úspěšný byznys model. Nabídnou vám měsíc zdarma, jen stačí zadat kartu. Vy si v tom momentu řeknete, jasně, že to před koncem zkušebky zrušíte. Jenže pak se objeví práce, děti, nákup, úklid, kamarádka volá, že má krizi, a najednou je měsíc pryč.
Ta první platba proběhne a vy si jí ani nevšimnete. Je to 99 korun, 149, možná 199. Kdo by se staral o takové drobné? Ale za rok je to přes tisícovku, bohužel i několikanásobně více. A když máte takových drobností pět nebo šest, jsme na docela slušné sumě, která mohla zůstat na vašem kontu.
Co jsem našla ve svých platbách
Projížela jsem si ten výpis a bylo mi z toho úplně špatně. Aplikace na úpravu fotografií, aplikace na retuše, aplikace na grafické návrhy… co vám budu povídat, bylo toho mraky a mně došlo, že většinu z nich použiju jednou za kvartál, někdy ani to ne.
Aplikaci na cvičení, kterou jsem si stáhla s nádherným plánem, že konečně začnu běhat. Otevřela jsem ji třikrát. Cloudové úložiště na fotky a soubory mám dokonce 2×, protože jsem jednou potřebovala něco sdílet s kolegyní a vzala jsem si další.
Kolotoč rušení předplatného
Sedla jsem si k tomu s kafíčkem a otevřela jsem si banku, šla do části s pravidelnými platbami a začala procházet jednu po druhé. U každé jsem si položila jednoduchou otázku – použila jsem to v posledních dvou měsících? Ne? Pryč s tím. Žádné „ale možná to brzy budu potřebovat“. Pokud to budu potřebovat, koupím si to znovu. Nakonec jsem zjistila, že program na fotografie i retuše vyřeším v programu, který je zcela zdarma. Takže 700 Kč měsíčně zůstane doma.
Streamovací služby zrušené až na tu jednu, kterou aktuálně sleduji. Tu na grafiku jsem si nechala jen v základní verzi zdarma, která mi bohatě stačí. Aplikaci na cvičení jsem ani nehledala, rovnou smazána a karta z ní odhlášena. Jedno úložiště pryč, druhé mi stačí.
Za 3/4 hodiny jsem měla hotovo a ušetřila jsem peníze na dovolenou. Stačilo se tomu jen chvilku věnovat.
Co mi to dalo kromě peněz?
Nejen že ušetřím, ale mám také pocit, že mám věci pod kontrolou. Už mi nepřichází upozornění z aplikací, které stejně neotevírám. Ani nemám ten divný pocit, že na něco zapomínám. Teď přesně vím, za co platím a proč.
Líbí se mi, že mě to dokopalo se podívat i na trh, jaké jsou novinky v technologiích. Díky tomu neplatím zbytečně za programy, které konkurenční firmy dávají klidně zadarmo, protože chtějí expandovat.

Když se dva perou, třetí se směje. To teď zažívá nejlepší firma na grafické programy. Konkurent nasadil vše zdarma a spoléhá na tržby z AI.
Jeden tip na závěr
Když si příště budete zkoušet nějakou službu zdarma, hned v tu chvíli si dejte do mobilu připomínku. Na 5 dní před koncem zkušebky. Napište tam třeba „Zruš to, nebo ti to strhne 399 korun“. Některé aplikace tam dokonce mají, že rovnou zadáte, že nebudete chtít prodlužovat, někdy to nejde hned, tak se hodí mít poznámku.
A jestli si teď říkáte, jestli byste si neměli taky projít svoje výpisy – měli. Najděte si půl hodiny o víkendu. Otevřete online bankovnictví a projděte odchozí platby. Zrušte, co nepoužíváte. Za půl roku mi sem napište, kolik jste ušetřili. Tipuju, že vás to překvapí.
Anketa
Zdroj: Deník Svět






