Hlavní obsah
Psychologie a seberozvoj

„Mami, jak říct kadeřnici, že už nechci přijít?“ O strachu z odmítnutí a pocitu viny

Foto: Freepik

Strach z reakce netrápí jen mladé, ale často i takzvané dobráky, kteří se obávají konfrontace.

Dcera kamarádky si po škole s přehledem řekla o zvýšení platu. Pak ji ale paralyzoval strach říct své kadeřnici, že už k ní nechce chodit. Tahle zkušenost odhaluje, proč je pro nás někdy těžší odmítnout drobnost než vybojovat velké věci.

Článek

Dcera mé kamarádky má čerstvě po škole a pracuje v kanceláři, když si po zaučení řekla o zvýšení platu, všechny nás to mile překvapilo, jaká odvaha, ale pak přišla za námi s úplně jiným problémem, jak říct své kadeřnici, že už k ní nechce chodit.

„Je tak milá a nemá moc zákaznic,“ vysvětlovala, „bude to pro ni další ztráta, bojím se její reakce,“ celé týdny se tím trápila, vymýšlela, co říct, napsat, jak to podat, a já jsem přemýšlela, jak je možné, že si dokáže říct o přidání, ale paralyzuje ji odmítnutí služby?

Velká rozhodnutí vs ta malá

Tuhle situaci vidím často, mladí lidé se dokážou postavit autoritě, vyjednat si lepší podmínky, obhájit své názory v zásadních věcech, ale když mají odmítnout kamarádku na party, říct „ne“ prodavačce, která je nutí do nákupu, nebo ukončit službu u někoho sympatického, tam je paralyzuje strach.

Možná je to proto, že u velkých věcí mají jasno, vědí, co chtějí, mají argumenty, cítí se v právu. Ale u těch malých tam není správná cesta, ať to řeknete jakkoli, druhá strana to musí zkousnout. A to je pro mladé lidi, kteří vyrostli s vědomím, že slova můžou bolet, těžké.

Síla malých „ne“

Přitom právě tyto drobnosti nás formují, každé nevyřčené ne znamená, že trochu ztrácíme sami sebe – každé jo, dobře místo vlastně ne je krok od toho, co doopravdy chceme. A když se to sčítá, nakonec jsme vyčerpaní z života, který vůbec neodpovídá našim představám.

Dcera mé kamarádky nakonec kadeřnici napsala, upřímně, mile, s poděkováním za dosavadní péči, kadeřnice odpověděla, že to chápe a přeje jí štěstí. Žádné drama, žádné výčitky.

„Nejhorší bylo čekání,“ říkala pak, „celé týdny jsem si to komplikovala v hlavě, a nakonec to trvalo jen pět minut.“

Trénink na maličkostech

Možná bychom měli přestat dělit konflikty na velké a malé, možná každé ne vyžaduje stejnou dávku odvahy, ať už jde o plat, nebo o kadeřnici.

Nejkrásnější na celé situaci bylo, že ta holka to nechtěla nechat vyhnít, chtěla se tomu postavit čelem, protože věděla, že pokud se to nenaučí teď, bude to v budoucnu ještě těžší.

A to je ta správná zpráva, odvaha se dá trénovat, i na těch zdánlivých maličkostech.

Jak to máte vy? Umíte snadno odejít od své kadeřnice?

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz