Článek
Moje práce mě zavedla na nejrůznější místa, od dílny mechanika přes majitele obchodů, jednatele továren až po šlechtu a politiky. Byla jsem zvyklá jezdit na zámky, kde se mi většinou věnovala pověřená osoba a majitele jsem neměla šanci poznat. Když jsem dostala úkol setkat se s pravým princem, byla jsem současně nadšená i nervózní.
Cesta, která mě připravovala na neznámé
Mučivé otázky mi vířily hlavou. Co si vezmu na sebe? Jak se budu chovat? Mám snad dělat nějaké pukrle? Kolegové z firmy mě však uklidňovali, že i když jedu na zámek, mám se chovat jako při běžném obchodním jednání.
Vstup do světa, který připomíná sen
Když jsem dorazila na zámek, uvítal mě správce a zavedl mě do místnosti, která vypadala jako vystřižená z pohádky. Byla plná krásných obrazů, pohodlných pohovek a křesel. Mé nohy se klepaly, v ústech jsem měla sucho a v hlavě mi letěly myšlenky. Opravdu se setkám s pravým šlechticem?
Setkání, které bourá předsudky
Princ mě překvapil svou energií, otevřeným úsměvem a nesmírnou zdvořilostí. Bylo znát, že většinu let strávil mimo naši zemi, přesto mluvil bezvadnou češtinou. Vedla jsem s ním rozhovor jako s kterýmkoli jiným klientem a ptala se na jeho úspěchy a plány do budoucna.
Vyprávěl mi o svém návratu do Čech, o radosti, že jeho výrobky kupuje široká veřejnost. Váží si všech návštěvníků zámku, kteří ho veřejně chválí za jeho snahu udržet historii rodu při životě.
Poznání, které mění pohled na svět
Při kafíčku mi došlo něco neuvěřitelného. Tento muž, ač princ, je ve skutečnosti naprosto normální člověk. Aktivní politik, podnikatel, ale především bytost ze stejného těsta jako my ostatní. Měl stejné starosti: problémy v podnikání, v lásce, s dětmi. Jen s rozdílem, že naše přešlapy neřeší bulvární plátky.
A když si dělal legraci z toho, že rozhodně nemá modrou krev, získal si mě ještě víc. Takhle milou osobu mnohdy na vysokých postech firem nenajdete.
Vzpomínka, která zůstává
Kdysi dávno, jako malá holka z vesnice, bych si nepomyslela, že se jednou ocitnu na takovém jednání. A že si dám kafíčko s osobou, která je z tak urozeného rodu.
Došlo mi, že tituly a původ nejsou to podstatné. Podstatní jsou lidé, jejich srdce a příběhy. U nás na vsi mi to sice nevěří, ale já si tenhle zážitek vybavuji jako by byl včera.
