Článek
Jarmila vyšla z pohovoru s dobrým pocitem. HR manažerka, elegantní žena kolem třicítky, se k ní chovala naprosto profesionálně. Kladla standardní otázky, Jarmila odpovídala sebejistě, ukázala své portfolio projektů, vysvětlila své zkušenosti. Cítila, že si rozumí.
„Kdy se mohu dozvědět výsledek?“ zeptala se na závěr.
„Ozveme se vám do týdne.“
Týden čekání byl na tom nejhorší
Jarmila si přehrávala pohovor v hlavě. Všechno probíhalo v pořádku, působila profesionálně, zodpověděla všechny otázky. Věřila, že má šanci.
Pak přišel e-mail
Krátký, stroze napsaný, evidentně s léty používanou frází pro všechny: „Vážená Jarmilo, děkujeme za váš zájem o pozici marketingové specialistky v naší společnosti. Po pečlivém zvážení jsme se rozhodli vybrat jiného kandidáta.“
Jarmila byla zklamaná, ale ne zničená. Stává se.
O dva dny později jí zavolala kamarádka Líba
Líba v té firmě pracovala jako externí grafička už několik let.
„Jarmilo, musím ti něco říct. Slyšela jsem je o tobě mluvit, je mi z toho na blití.“
„Co říkali?“
„Že jsi byla skvělá kandidátka, nejlepší z těch, co měli. Ale, že tlustým lidem nevěří. Prý se jen flákají, postava prý mluví za vše. Promiň.“
Jarmila se cítila hrozně.
„Jako vážně? Odsoudili mě kvůli váze?“
„Ano. Říkala to ta holka z personálního v kuchyňce šéfce marketingového oddělení. Prý si nemohou dovolit zaměstnat někoho, kdo nevypadá reprezentativně.“ Že je to otázka firemní kultury. Jarmilo, já od nich odcházím. Pro takové lidi už nechci dělat.”
Jarmila zavěsila a zůstala sedět v kuchyni
Čtyřiačtyřicetiletá žena, která přežila vážnou nemoc, vychovává dvě děti, má několik let praxe v oboru, a nedostane práci v kanceláři, protože má o dvacet kilo víc, než by měla dle nich mít?
„Od kdy se na práci v kanceláři bere metr a váha?“ říkala si nahlas. „Měla jsem místo životopisu poslat BMI a info, jestli mám permanentku do fitka?“
Vzpomněla si na své kolegyně z předchozího zaměstnání. Na Helenu, která si celý den jen stěžovala a nic nedělala. Na Martina, který vypadal jako fitness model, ale nedokázal spočítat daň bez kalkulačky. Na opláceného Karla, který byl nejlepší manažer, jakého kdy poznala.
A teď tady seděla a zjišťovala, že v jednadvacátém století se posuzuje její schopnost dělat marketing podle toho, kolik váží. Čekala spíš, že problém bude v tom, že je matkou dvou malých dětí.
Dostala skvělý nápad
Několik let praxe v marketingu, úspěšné kampaně, spokojení klienti. A teď tohle.
„Tak budu dělat na volné noze,“ řekla si nahlas. „Budou mě soudit podle odvedené práce, ne podle toho, jak vypadám.“
Usmála se poprvé za celý den. Někdy je odmítnutí tím nejlepším, co se může stát. Klienti, kterým v minulosti pomáhala v agentuře, si ji rychle našli a navázali s ní spolupráci. A Líba? Ta jí teď dělá grafiku.
