Článek
Od roku 2023 máme povinně zřízené datové schránky, ale ty zejí prázdnotou. Proč? Protože nám státní instituce jen tak nic nepošlou. Bylo by to moc pracné! O zásadních změnách se tak dozvídáme náhodou
A to je problém, který se týká nejen datových schránek, ale celé komunikace mezi státem a podnikateli.
Realita podnikatelského světa
Pracujeme 12 hodin denně. Řešíme klienty, zaměstnance, dodavatele. Večer padáme vyčerpáním. A pak se náhodou na Facebooku dozvíme, že se změnil zákon, který se nás týká. Že máme novou povinnost. Že se něco zásadního změnilo.
Proč o tom nevíme přímo? Proč to státní úřady nepošlou přímo těm, kterých se to týká?
Kde hledáme informace
- Facebook skupiny podnikatelů - někdo něco zaslechl, sdílí, diskutujeme
- LinkedIn - odborné příspěvky, ale zase náhodně
- Specializované servery - pokud na ně narazíme a máme čas
- Od účetní - která to možná také ví jen z doslechu, ale tu nemá každý
- Od kolegy - řetězová pošta nedůvěryhodných informací, když nějakého máme
Informace se k nám dostávají roztříštěně, opožděně a často i zkresleně. A my se pak divíme, že někdo něco nestihl, něco neudělal, nebo to zkrátka celé dopadlo špatně.
Digitalizace jen pro nás, ne pro ně
Krásně si představte tu ironii: Stát po nás chce digitalizaci. Všechno má být rychlé, efektivní, dostupné online. Papírování je přežitek, elektronická komunikace je budoucnost.
Ale ti samí úředníci, kteří po nás chtějí být digitální, sami digitální nejsou? Odeslat hromadně všem podnikatelům oznámení o změně zákona do datovky? To přece není nic těžkého. Jeden klik, rozeslání tisícům adresátů najednou. Základní funkce každého emailového systému.
Místo toho spoléhají na to, že si informace najdeme sami. Na internetu. V médiích. Na Facebooku.
Digitalizace je zřejmě povinná jen pro podnikatele. Úřady si mohou dovolit zůstat v 19. století, kdy se důležité informace šířily ústně po hospodách.
Není to jen o datových schránkách
Týká se to změn v účetnictví, daních, pracovním právu, ochraně osobních údajů, ekologických povinností. Všeho, co nás jako podnikatele ovlivňuje každý den.
Místo systematické komunikace dostáváme chaos. A pak se divíme, proč podnikatelé často nestíhají nebo nevědí.
Nebo je to záměr?
Člověk si občas položí otázku: Není tahle chaotická komunikace náhodou záměrná? Pokud se podnikatelé o změnách nedozvědí včas, promeškají termíny, nedodrží nové povinnosti - a přijdou pokuty. Tučné pokuty, které krásně doplní státní kasu.
Fialova vláda už ukázala, že na vymýšlení nových poplatků a pokut má fantazii. Proč by systematicky informovala podnikatele o změnách, když může radši inkasovat sankce za jejich neznalost?
Možná je to prostě obchodní model: Vytvoř povinnost, neinformuj o ní řádně, inkasuj pokuty. Elegantní způsob, jak z podnikatelů vytáhnout další peníze.
Nebo je to jen nekompetence? Těžko říct. Výsledek je stejný - podnikatelé platí za to, že stát neumí komunikovat.