Článek
Jako člověk, který miluje moderní technologie a rád do nich investuje, mám stále větší obavy, že nám Evropská unie do toho hází vidle. Můžeme chtít mít ty nejlepší a nejpropracovanější přístroje, ale přísná pravidla a regulace často znamenají, že výrobci omezují funkce, nebo dokonce některé produkty do Evropy ani nedodávají.
A to není jen teorie, je to realita, která nás může připravit o radost z techniky, za kterou už jsme nemalé peníze zaplatili.
Proč mě to trápí?
Mám pocit, že díky těmto pravidlům přicházíme o technologické mágy, ty špičkové vývojáře a firmy, které do svých produktů dávají kus sebe a inovují na hranici možného. Už teď vidíme, že Apple v Evropě musí omezovat některé funkce, které jinde fungují bez problémů. A nejde jen o Apple, i Android by mohl být mnohem propracovanější, kdybychom nežili v EU s jejími přísnými normami.
Co to znamená pro nás uživatele?
Znamená to, že i když si koupíme drahý telefon nebo jiný chytrý přístroj, nemusíme mít přístup ke všem funkcím, které jsou běžné jinde. Některé vychytávky z Japonska nebo USA si můžeme nechat jen zdát. A co hůř, výrobci mohou rozhodnout, že některé produkty do Evropy prostě nedodají, protože se jim nevyplatí složitě přizpůsobovat legislativě.
A co EU jako taková?
Nejsem zastánce Evropské unie. Vidím, že výhody, které nám EU přináší, jsou často spíš pro firmy, které umí chodit v systému dotací a byrokracie. Pro běžné lidi jsou to většinou jen přechody na nové zdroje vytápění nebo rekonstrukce.
Otevřené hranice? Ano, ale pak sem přicházejí skupiny lidí, které nám tu dělají problémy – stačí se podívat na situaci v Plzni, kde se denně řeší vážné trestné činy. A euro? Měli bychom být hrdí na vlastní měnu, ale teď už je to většině jedno, protože platíme všude online a ztrácíme tím část své identity. Jazyk dnešních dětí je prošpikovaný angličtinou. Zdá se, že pomalu přicházíme o kus sebe.
Digitální skanzen, nebo svoboda?
S těmito zkušenostmi a rostoucími obavami se ptám: Jakou cenu jsme jako uživatelé ochotni platit za regulace, které nám berou radost z techniky a omezují přístup k tomu nejlepšímu?
Chceme se stát digitálním skanzenem, kde se nejnovější technologické vychytávky objeví s několikaletým zpožděním, nebo dokonce vůbec?
Možná je na čase se vážně zeptat, zda se nám snaha Evropské unie o byrokratickou kontrolu nevyplácí až příliš draze. Měli bychom si snad raději pořídit zařízení, které sice není špičkou na trhu, ale nebude neustále omezováno „velkým bratrem“ jménem EU?
To abych ze šuplíku vytáhla starý tlačítkový (nouzový) telefon, protože investovat do něčeho jiného už nemá cenu.