Článek
Jmenuji se Saša, je mi 35 let a musím říct jednu věc na rovinu. Nic lepšího než být rozvedenou matkou mě nemohlo potkat. Proč? Je to tak jednoduché, přitom tak krásné.
Když jsem se rozváděla s Matušem, všichni mi říkali, jak je to těžké a jak budu trpět. Jenže já jsem pocítila úplný opak. Střídavá péče o naši dceru změnila můj život k lepšímu více, než jsem si dokázala představit.
Konečně si můžu plánovat vlastní čas! Když je malá u tatínka, můžu jít na kafíčko s kamarádkami, bez stresu a spěchu. Můžu si dojet nakoupit do Prahy, nebo dokonce do Německa, kam jsme se s Matušem nikdy nedostali. Teď mám pocit, že žiju zase svůj vlastní život.
Největší úleva je ale v tom, že už nemusím řešit jeho věčnou nespokojenost. Ten kyselý ksicht, když jsem chtěla někam jít nebo se s někým setkat. Vždycky byl problém s hlídáním naší princezny, která je, pravda, trochu náročnější. Buď neustále řve, nebo něco ničí. Ale to ke všem dětem patří.
Kdyby mi někdo řekl dřív, jak moc se mi uleví a jak se mi uvolní ruce, poslala bych Matuše k vodě už mnohem dřív. Byl sice krásný a statný chlap, ale jinak stál za starou belu. Chtěl mě mít jen doma, jako nějakou služku. A když jsme se rozváděli, ještě mi vyčetl, že se nudil a musel si hledat zábavu jinde.
Dnes vidím, jak jsme oba mnohem spokojenější. Dcera má tátu i mámu, ale každý si můžeme žít svůj život. Já si užívám svobody a času na sebe, což mně dělá lepší matkou. Když je malá se mnou, věnuju se jí naplno, protože vím, že pak budu mít zase čas na sebe.
Milé dámy, jestli i vás trápí partner a bojíte se udělat změnu kvůli dětem, neudělejte tu chybu jako já, nečekejte na zázrak. Udělejte to! Děti potřebují spokojené rodiče, ne nešťastné rodiče, kteří zůstávají spolu jen kvůli nim.
Má dcera je spokojená, já taky, a jestli i Matuš? To mi je buřt. Má přece to, co chtěl - klid a možnost si dělat, co chce. Jen už to nemusí dělat za mými zády.
