Článek
Celý život jsem byla pořádná posera, co se týče létání. Největší výška, kterou jsem kdy zdolala, bylo malé letadlo pro dvě osoby, kdy jsme se proletěli nad horou Říp k hradu Bezděz. A víte co? Bylo to krásné! Říkala jsem si tehdy: „Vlastně to není tak hrozné, možná bych mohla zkusit i něco většího.“
Vždyť tím létá kde kdo, ne? Normální lidé nasednou do letadla jako do autobusu a jedou. Možná je čas překonat svůj strach a konečně se podívat někam dál než do Německa autem.
Madeira jako žert od přátel
Když jsem se zmínila kamarádům o svých létacích plánech, „hodní“ přátelé mi hned doporučili: „Leť na Madeiru! Tam je krásně!“
Teď už vím, že si z nás dělali dobrý den. Madeira pro začátečníka? S tím přistáváním mezi horami? Asi jako doporučit někomu, kdo se učí řídit, aby si hned zkusil rallye.
Přímý let bude řešení
Ale já si řekla logicky: „První let musí být jednoduchý, ať se rozkoukám. Třeba přímý let!“ Řím mi přišel jako ideální volba. Blízko, krásné město, přímý let z Prahy. Co se může pokazit?
Tak jsem se pustila do hledání letenek. A tady přicházím na to, že to není taková prča. Cestovka letí tam, ale zpět musím s jinou? Kdy letět? Ráno nebo večer? Přímo nebo s přestupem? Jaká společnost? A ty ceny! Jeden den 3 000, druhý den 1 000, třetí den zase 4 500. To mi dalo teda zabrat.
Rada zadarmo od všech stran
Protože jsem byla zmatená z toho hledání, začala jsem se ptát dalších přátel na rady. A to byla chyba.
„Řím? Tam nelez, to je strašně lidí!“
„Řím letadlem? Vyraž autem.“
„A proč ne Chorvatsko? To je lepší.“
„Řím v létě? To je jako peklo!“
Každý měl jiný názor, každý jiné doporučení. Z toho všeho jsem měla hlavu jako pátrací balón. Původně jednoduchá myšlenka - pojedu do Říma se změnila v existenciální krizi typu - kam vůbec jet a má to vůbec smysl.
Osudová televizní reportáž
Tak jsem si řekla: „Dost rad od ostatních, rozhodnu se sama.“ Pustila jsem si televizi na pozadí a pokračovala v hledání letenek. Už jsem skoro měla rozhodnuto – našla jsem slušný let za rozumnou cenu.
A najednou: „Nyní přinášíme zprávu o leteckém neštěstí v Indii, kdy spadlo letadlo s…“
Prásk! Zaklapla jsem notebook.
„To je znamení,“ řekla jsem si a šla raději uklízet. Prach je bezpečnější než letenky.
Současná situace: Alpy autem
Teď hledám vhodnou lokalitu autem. Třeba Alpy. Rakousko, Švýcarsko, možná kousek Itálie – ale po zemi. Bezpečně po zemi.
Jen doufám, že teď nebude zrovna v televizních zprávách nějaká reportáž o tom, jak se někde v Alpách zřítil most. Protože s mým štěstím by se to klidně mohlo stát.
Zpátky na začátku
Tak vidíte, cestování není tak jednoduché, jak se zdá. Právě teď sedím nad mapou a plánuju trasu do Alp autem - mám auto na CNG, tak abych potkala čerpačky po cestě.
Tak snad to zase nevzdám! A uvidím majestátní hory, které tady nemáme.
