Článek
Když do našeho týmu přišla Marika, všichni jsme si říkali, co ta tady dělá a co to šéfa napadlo vzít takovou holku. Byla od rány, prostě divná, silně obézní a zapáchala. Nic proti boubelkám nemám, ale je zapotřebí hygiena, tady bohužel nebyla.
Velmi brzy se nám začala Marika svěřovat s problémy, které s partnerem mají ohledně financí. Žebrala cigára od kolegů, chtěla půjčit na oběd. Ale já jí nedala ani korunu, já ty peníze potřebovala pro vlastní rodinu.
Když viděla, že ze mě nic nedostane, šla na to agresivněji. Jednou přišla: „Dole čeká kurýr a já zapomněla peníze!“
„Tak to máš pěkně blbý, to ti nezávidím! Já hotovost u sebe nenosím, abych neutrácela,“ odpověděla jsem.
Bylo vidět, že jí štve, že jí to neklaplo. S podobnými příběhy chodila každý den.
Pak měl kolega svatbu a vybírali jsme pro něj peníze na dárek. Do týdne nám Marika oznamovala, že se bude vdávat! Bylo nám jasné, o co jí jde.
„Na kolegu se vybíralo, protože s námi maká deset let a jako šéf má s námi svatou trpělivost. Lidem ve zkušebce nic nedáváme,“ řekli jsme jí.
Zuřila jako saň. Jenže tlak nezmizel až do doby, kdy se v práci začalo do kasičky vybírat pět korun za každé sprosté slovo a že jich denně padlo! Ale já to šikovně obešla a nadávku změnila na: „Ty pětikoruno!“ a tak jsem nemusela platit.
Marika se začala v práci zdržovat déle, později jsme zjistili, že čekala i než uklízečka uklidí, aby šla poslední.
Peníze z kasičky zmizely a potrefená husa to chtěla hodit na uklízečku. Jenže my jsme ji znali, byla to hodná paní po vážném úrazu. Velmi si vážila toho, že jsme ji najali na úklid. Tohle by si nikdy nedovolila.
Šéf si s Marikou promluvil ve své kanceláři, ale ona stále zapírala. Nicméně byla ve zkušebce a tak naše utrpení skončilo. Její dokonalý plán se prostě nepovedl.
Taky jste někdy měli v práci někoho podobného? Jak to dopadlo?
