Článek
Bůh nás nestvořil pro utrpení a smutek. Stvořil nás pro lásku - sebe. V tomto období velkých změn v našich životech hledáme pevnou oporu, světlo naděje v našich životech. Právě tím světlem je Ježíš. Tím , že následujeme Ježíše přijímáme Boží lásku a požehnání. Bůh nám nikdy nebere víc, než kolik nám dává, protože nás miluje.
Bůh je absolutní láska. Dává nám možnost si vybrat, stále však doufá v to, že si vybereme Jeho.
Naše mladost není odsouzení ale povolání. Máme elán a spoustu energie. Dokážeme udělat spoustu úžasných velkých věcí. Nejsme k ničemu, nejsme bezvýznamní a neviditelní, jsme milované Boží děti vždy a bezpodmínečně! Jde dokonale dohromady být katolíkem a teenagerem!
Zatím procházíme školou, prvními většími změnami v našich životech, hledáme nové vztahy… Nikdy na to však nejsme sami. Ježíš Kristus nás doprovází jako jeden z nás. On sám se stal člověkem, on sám byl dospívajícím stejně tak, jako jsem my! A právě teď čeká na nás, protože chce být neustále s námi.
V Eucharistii nachází náš život naplnění a směr. I když je moře živote sebevíc rozbouřené, Ježíš nás neopouští. Je s námi pořád v Nejsvětější Eucharistii. Být křesťanem neznamená být spoután, ale být milován. Uvědomme si tuto skutečnost!
Objevujme radost z Boha tím, že se Mu odevzdáme do rukou. Přestaneme milovat lidi okolo sebe podle svých předsudků, názorů a představ. Nacházejme nový smysl, nové naplnění, nový život v Kristu. On nám ukazuje, co je láska, co je přátelství, co je radost, co je síla. Bůh dává našemu životu úplně jiný rozměr ne jako doplněk, ale jako Pán.
Kráčejme s odvahou a radostí po cestě života, kterou nám Pán osvěcuje, radujme se z živého společenství církve a neustávejme ve smutku a temnotě.
