Článek
Nikdy bych nevěřila, že se mi to kdy stane. Stalo. Naběhla jsem si. Blbec, naivka. Srdce na dlani. Prý - dej si ho zpátky do hrudi. Tvoje dcera má stále střechu nad hlavou? Dlouho mít nemusí! Mám známé na policii a kamery všude. GPS v autě. Vím vše. Kam chodíš, s kým se stýkáš, kdy chodíš spát. Házím ti k ránu prázdné plastové lahve od piva pod tvá okna, když zrovna jedu z mejdanu sjetej nebo opilý. Kouřím jedno dvě cigára pod tvými okny a vajgly ti nechávám schválně u dveří. Protože chci, abys na mne myslela. Ty mne odmítáš? Pak za trest tě nechám dusit v tichu. Třeba i měsíce. Pak se ti z ničeho nic ozvu a budu sladký jako med a budu ti říkat a psát sladká slovíčka o lásce, o tom, jak moc tě chci a jak moc mi chybíš! Je mi všechno fuk. Když budu v problémech, táta mne z toho vždy vyseká. Máme majetek, miliony a všechny známé na všech úřadech. Nebudeš se chovat podle mých představ, nebudeš mne poslouchat na slovo? Pak tě zničím! Jsi jen moje! I když jsem ženatý! A nesmíš si najít jiného chlapa! Jsi jen moje! Navždy! Do smrti! S manželkou nespíme, jsme jako bratr a ségra. Ano, na záchodě jsem v hospodě souložil (slušně řečeno) s nějakou blondýnou, ale jen proto, že ty jsi mne zrovna nechtěla. Ukládala jsi děti k spánku. Jsem ti stále věrný. Mám jenom tebe! Jsi moje jediná!
Poznáváte svůj příběh?
Pokud ano, pak doufám, že jste ho ukončili. Pro vaše dobro. Pro zachování vaší lidské důstojnosti! Pro zachování vašeho duševního i fyzického zdraví.
Jeho slova?
Miláčku, chci Tě! Je večer, „ona“ (manželka) nahoře spí. Přijedu. Hned. Každý večer.
(Divila jsem se, že manželce její manžel doma každý večer, noc, kolikrát až do rána, nechybí! Prý, nechybí.) Jak jsem mohla být tak pitomá!!
Miláčku, chci Tě do konce života! Jsi moje jediná! Nikoho jiného nemám!
Miláčku, přijeď pro mne! Jsem na chatě. Jsem opilý, nemohu řídit a "ona"(manželka) pro mne nechce přijet! Jsi nejúžasnější a miluju Tě!
Miláčku, lásko moje jediná, jsem v hospodě a nebaví mne to tu. Mohu přijet? Moc Tě chci!
Miláčku, moc Ti to slušelo. Jel jsem kolem. Viděl jsem Tě.
Miláčku, je Silvestr, po půlnoci, strašně moc Tě chci! Přijedu hned teď.
(Já na to:" Nezlob se, ale ne. Jsem nemocná, není mi dobře.") A jeho reakce?
Miláčku, Ty „to“ nedáš? (V duchu jsem si říkala - nejsem hračka ani matrace! A už se mi tímto chováním ke mně hnusil.)
Bylo toho více a hodně manipulace. Manipulace bombardování láskou. Pak se odmlčel. Prý, abych ho ještě více chtěla, aby mi chyběl. Nemýlil se. Chyběl. Sliby, že chce jen mne. Ujišťování, že jsem jediná!
Když jsem se s ním rozešla, přitáhl si mne opět k sobě. Přes děti. Vzal jeho malou dceru a prý ať vezmu mé děti a jdeme do divadla na dětské představení. Nebo mne zavezl k němu i s mými dětmi na velkou zahradu s bazénem a děti se mohly čachtat a blbnout. Vytvářel vždy rychle situaci tak, aby si mne opět citově k sobě připoutal. A vědomě vytvářel iluzi, že jednou budeme spolu. I s dětmi. Vůbec mu na dětech nezáleželo. To jsem si uvědomila pozdě.
Realita?
Už po dvou letech jsem vztah chtěla ukončit. Pak během dalších dlouhých let snad stokrát. Bohužel tím, že jsem ho opravdu milovala a myslela jsem si, že mou čistou bezpodmínečnou láskou a trpělivostí a pochopením jeho nemocné duše ho snad vyléčím z jeho závislosti na alkoholu, na jeho věčných lžích všem lidem, na jeho gamblerství, na prostitutkách, na laciných povrchních „dámách“ z hospod, a kdy ve mně vzbuzoval pocit, že jeho žena ho ponižuje, manipuluje ho přes malou dceru, že ho i bije, jsem si zadělala na táhlý citový problém. Vzbuzoval ve mně lítost. Utnula jsem to definitivně po devíti letech. Vědoma si toho, že mne nenechá na pokoji. Nenechal. Volal mi do práce a říkal, jak po mně touží. Volal mi do práce a nechal puštěnou jen písničku, při které jsme se milovali a pak řekl - vidíš, že na Tebe pořád myslím. Chodil za mnou do práce nečekaně. Když šel zrovna kolem. Prý byl „na jedno“ vedle v hospodě. A jde pěšky domů. Vydržela jsem. Trvalo mi tři roky se dostat z citové bolesti zlámaného srdce! Bolest, kterou nikomu nepřeji. Proplakala jsem snad každou noc. Otáčela jsem se strachy i ve chvíli, kdy jsem šla ven s odpadkovým košem. Stalking z jeho strany a výhrůžky o tom, že mne zamorduje, když nebudu jeho!
Smál se každé hlouposti. Malé dítě v dospělém těle. Přinutilo mne to začít studovat jeho osobu. A dozvěděla jsem se o narcismu. Všechny indicie vedly k této psychické poruše osobnosti. S hrůzou jsem zjišťovala, kam až mne dokázal zmanipulovat. Moji lásku k němu zneužíval ke svému prospěchu. Egoista, sobec, nebezpečný sobě i ostatním.
Nikdy mi nepomohl. Kdykoli jsem ho poprosila o malou pomoc, třeba jen, zda by mne mohl zavézt od lékaře domů, vždy to nešlo. Proč? Protože mu záleželo jen na sobě samém.
Po 4 letech jsem s ním otěhotněla. Kdo by to plánoval ve chvíli, kdy vám je více jak 40 let a máte vlastní děti? Nikdo. Já mu nechtěla rozbít rodinu! Děti miluji. A chtěla jsem si jeho dítě nechat. Ale zvítězila má bezpodmínečná láska k němu. Hlavně, ať je on šťastný a manželka se nic nedozví! (Říkala jsem si v duchu.) A mají krásné manželství. Já mu jeho manželství přece nechci rozbít. Nechám na něm, s kterou ženou chce žít. Kterou si dobrovolně vybere. Rozhodla jsem se pro interrupci. Potrat. Jeho reakce? „Cože"? Ty jsi nebrala antikoncepci? Ty mne chceš zničit? Ty chceš zničit moje manželství?!“ Nechtěla jsem po něm nic. Ani odvoz. Ani peníze. Proplakala jsem si to sama. Myslela jsem, že se zblázním. Byla jsem na něj a hlavně na sebe strašně naštvaná. Nenáviděla jsem sama sebe. Ne jeho! Ale sebe!
Opět si mne přitáhl. Po několika týdnech ticha. Nekomunikace. "Tak co, jak Ti je? Už jsi v pořádku? Už se na mne nezlobíš? Miluji Tě! Chybíš mi! Toužím po Tobě! Musím Tě mít co nejdřív!"…
Jeho manželka:
Ta mu na náš milenecký vztah přišla po třech letech. Jak? Byli na víkend na chatě. Volal mi v noci asi 11×. Po dvanáctém zavolání a mém zvednutí, kdy jsem vyslovila trpělivé - ano lásko? Na druhé straně ona. A tak začal psychický teror mé osoby. Ona mu lezla do mobilu, když opilý doma usnul, psala mi sms z jeho mobilu, které pak vymazala, aby dokázala nás dva rozdělit. Po letech se jí to podařilo.
Nikdy jsem nechtěla být v mileneckém vztahu se ženatým chlapem. Nikdy! Morální zásady mám správně nastavené! Ale on mne půl roku tak dokonale manipuloval, až jsem mu uvěřila a vztah s ním začala. Prý s manželkou nechce být a není s ní šťastný. Žádný z jeho slibů nesplnil.
Dokonce mne nechal vždy na holičkách, když jsem byla v právu a potřebovala jsem, jako žena, aby se mne zastal. Ještě mne u své manželky pomluvil. To jsem se dozvídala od ní v sms zprávách. Ji udržoval ve vědomí, že ona je jeho vyvolená a je jeho jediná a jen ji miluje. A mne udržoval úplně v tom samém. Hrůza! Přišla jsem na to až po několika letech, kdy jsem byla do něj už velmi zamilovaná a odpouštěla jsem mu úplně všechno. Z lásky. A on toho jen zneužíval. Nikdy jsem mu nevolala jako první, ani nepsala jako první, stále jsem respektovala jeho soukromí. A čekala. Na to, co mi nasliboval.
Ukončení manipulativního toxického vztahu s narcisem a alkoholikem v jednom:
Jednoho dne jsem si řekla - teď anebo umřu. Už poněkolikáté jsem to ukončila. S tím, že mu nesmím zareagovat na jeho sms. Volání? To mi volal pokaždé z jiného - prý tajného - čísla, aby se to „ona“ nedozvěděla. Že prý ho hlídá. Kontroluje prý výpisy od operátora. Ale prý mám vydržet! Že mne miluje!
Takže jsem si asi 3× změnila oficiální číslo, pokaždé zaplatila 700 Kč za změnu čísla. Vždy si ho na mne nějak zjistil. Byla jsem zoufalá. Vystrašená. Začala jsem se ho velmi bát. Věděla jsem, že bral drogy. K nim se mi přiznal. Prý, když byl mladší. Dnes mu je 60. Ale vidím, že jeho chování je podezřelé. Jakoby nějaké drogy bral i v těchto letech. Nepřirozeně se směje do telefonu v noci, když mi volá. Je vulgární, je mu všechno jedno. Hlavně ty noci. Přes den? Je pod dohledem svého táty, který ho zaměstnává ve své firmě. Hlavně, aby byl hodný a poslušný chlapeček, protože z táty se sypou prachy. Hodně prachů. A on je může prochlastat, naházet do automatů a zaplatit si prostitutky. A doma manželka nic netuší. Jí tvrdí, že je v práci a zahraje jí do telefonu věrohodné divadlo se vším všudy. Přitom je se mnou. Tedy - byl. A ji umlčí zlatým šperkem.
Podle odborníků trvá až 3 roky se dostat ze vztahu s narcisem. A alkoholik k tomu? Tuhle kombinaci opravdu nechcete zažít! Podařilo se mi utéct doslova a do písmene hrobníkovi z lopaty. Myslela jsem kolikrát i na sebevraždu, abych se od něj odpoutala.
Dokázala jsem v sobě najít sílu a velmi mi pomohlo, studovat jeho patologickou osobnost. Veškeré odborné články, rozhovory na netu, problematika narcismu, a jak se dostat opět do své duševní pohody, sebelásky, uvědomit si, že jste byla jen jeho loutka. Podařilo se mi to. Sice mne to stálo kus života, ale podařilo se mi opět být sama sebou. Nepřeju mu nic zlého. Vím, že je to jen pacient. Neumí milovat. Neví, co je to láska. Má rád jen sám sebe. A po sobě zanechává spálenou zemi. Lidi, kteří ho opravdu kdy upřímně milovali. Sama sobě jsem musela odpustit. Že jsem vůbec dopustila to, že jsem mu podlehla a uvěřila mu. Nikdy více ženatý chlap do mého života nevstoupí. I kdyby sliboval hory doly. Už nikdy více. Sama jsem vždy odsuzovala ženy, které měly vztah s ženatým mužem. Dnes vím, že se do tohoto vztahu může dostat opravdu každá. Když narazíte na zkušeného narcise, manipulátora, alkoholika a úžasného „inteligentního“ chlapa. Který ovšem to má vše jen okoukané od jiných lidí. To, jak mluvit, kdy a co říct, aby to na vás mělo ten správný efekt.
A narcista - alkoholik?
Stále stejný. Kašle na všechno a na všechny. Před cizími lidmi ze sebe dělá super člověka, pomůže jen tehdy, pokud vidí, že mu z toho něco kápne. Dokud mu cizí člověk věří a slouží jeho narcistickým potřebám a věří všechny vymyšlené příběhy, pak je v pohodě. Běda však, když ho odhalíte. Stanete se pro něj největším nepřítelem. Proto se doporučuje „no kontakt!“.
https://www.mojepsychologie.cz/narcismus-projevy-lecba-narcisticke-poruchy-osobnosti
https://www.womanonly.cz/jak-zit-s-narcisem-obcas-je-lepsi-vcas-utect-a-to-hodne-daleko/
https://www.ordinace.cz/clanek/alkoholismus-zavislost-ktera-nici-cloveka-i-jeho-rodinu/
