Článek
Myslím, že jsem docela inteligentní žena, která to v hlavě má srovnané. Vím, co od života chci. Slušnost, tolerance, empatie, srdce na dlani, na sebe myslím až v poslední řadě a rodina vždy byla pro mne na 1. místě a děti zvlášť. Mé i cizí. Děti miluji, jsou to čisté dušičky, jen jaksi ovlivněné prostředím, ve kterém vyrůstají. Tento životní příběh je možná k neuvěření. Ale prožila jsem ho, jakož i všechny, které jsem zde publikovala. Je to k neuvěření, jakým vývojem si člověk v životě projde. Každý má nějaký- říká se tomu osud. Jednou mi jeden psycholog řekl, že každý člověk má svůj osud ve svých rukou. Není tomu tak. Dnes už to vím. Proč to vím? Protože i když jsem se v životě snažila dělat vše správně, dodržovala morální hodnoty, pomáhala všem okolo a na sebe nemyslela, dostávala jsem se díky mé empatii na dno existenční i psychické, žila jsem celý život v domnění, že když pomáhám, vrátí mi to osud snad …někdy… Nestalo se tak a je mi už mávnutím proutku 60 let, mám dospělé děti a jsem sama s postiženým synem a vychovávám ještě dceru, která se právě rozhoduje, na kterou střední školu půjde, ujasňuje si svou vlastní cestu, kterou by se chtěla ubírat, co by v životě chtěla dělat, co ji baví atd… Však to jistě mnozí znáte sami, jaké to je, mít dítě v pubertě, které poznává svět dospělých. Je to hodně o zodpovědnosti za vlastní činy. Už se jen nespoléhat na to, že maminka pomůže a vše zařídí. Už najednou dítě zjišťuje, že svět kolem není jen o hraní si, ale najednou i o zodpovědnosti.
Můj život nebyla procházka růžovou zahradou. A mohu říci, že jsem si tedy vybrala na tomto světě snad úplně vše. Radostí jsem mnoho nezažila. Více starostí, depresí, úzkostí, pocit, že ať dělám, co dělám, nezmohu nic. Ani bojem za spravedlnost u soudů. Celý můj život jsem dělala vše pro mou rodinu, partnery, 4 děti. Na sebe nikdy nemyslela. Manžele jsem měla dva, ale oba mne podvedli, zklamali, druhý připravil mne i děti úplně o vše, nechci ani o tom zde psát. Bylo to hodně zlé. Bojovala jsem za mé děti, abych je ochránila před hádkami a aby se jich co nejméně dotýkala jakákoli nespravedlnost či zloba nejbližší rodiny, naschvály, ataky na mne s cílem mne totálně zničit.
Také jsem natrefila v době, kdy jsem s dětmi byla na dně, po rozvodu a snažila se, aby mi děti vystudovaly a měly pěkné dětství, na chlapa, který mne uháněl půl roku, než mne dostal tam, kam chtěl. Ač měl rodinu a já mu dokola opakovala, že ho nechci, že nejsem žena na povrchní flirt jen o sexu, ať se laskavě věnuje své manželce a malému dítěti, pak i přesto mne každý den od rána do noci bombardoval SMSkami, telefonáty, běhal za mnou, nosil kytky, na auto mi maloval srdíčka, dělal vše, aby si mne získal. Šel na to i přes děti. Já naivní a blbá mu to nakonec po půl roce jeho snahy mne získat sežrala i s navijákem. Že prý mne miluje a chce mne pro život. On mi tvrdil: „Jasně, já také nehledám flirt…“ Pozval mne s dětmi do divadla na dětské představení, vzal s sebou tehdy i 3letou dceru, vozil mne i s dětmi k němu na tzv. ranč (jak tomu říkal), jeho rodina byla a je velmi movitá. Dělal vše, kdy zapojoval mne i mé děti a já mu věřila, že to se mnou myslí opravdu vážně a že se chce rozvést. Nikdy jsem o rozvodu jeho a jeho manželky nehovořila, nenutila ani slovíčkem. On chodil za mnou snad každý večer, kolikrát spal u mne až do rána a mně nebylo jasné, jak může existovat soužití jeho a jeho manželky, divila jsem se, že jí doma manžel nechybí. Kolikrát jsem se ho za cca 8 let našeho tajného (veřejného) vztahu ptala a on vždy odvětil, že manželka spí nebo je opilá a spí. Nooo, pro mne docela hrůzná představa, trápilo mne to. Chtěla jsem mít normální vztah, ne utajený. Věděli o nás dvou už všichni jeho kamarádi, ukazoval se se mnou na veřejnosti a dokonale si mne manipuloval tam, kam chtěl, dokonce i jeho manželka mu na nevěru po 3 letech přišla, když mu začala lézt do mobilu. A jak reagoval? Nijak. Prý, to je v pohodě, jsme jak brácha se sestrou. Nespíme spolu. Samozřejmě lži. Ale uměl to se mnou tak válet, že v mých letech a po dvou manželstvích jsem neprohlédla dokonalou manipulativní techniku narcise. Nevěděla jsem ještě nic o narcismu jako takovém.
Pak nastalo pro mne psychické peklo. Jeho manželka mi začala psát hnusné SMS zprávy z jeho mobilu, pak je smazala, takže on nic nevěděl. Když jsem mu to řekla či ukázala, odvětil, že co jako čekám? A že se nemíní rozvést. Zjistila jsem, že mi celou dobu jen lhal, že nejsem jediná, jak mi denně tvrdil a ujišťoval mne. Od lidí jsem se postupně dovídala, že to zkouší na jiné ženy, on sám mi ukázal, že je na seznamce a dopisuje si s jinými, ale prý on sám nepíše žádné, že prý ani neví, jak účet na seznamce má smazat. Noo, zase lži… Když jsme kolikrát byli spolu, volala mu jeho žena a on jí přede mnou mnohokrát lhal, jak je na štaflích a dýchal u toho, že je jako upracovaný a mnoho a mnoho dalších lží. Mne to trápilo čím dál víc. Viděla jsem, že jsem jeho hračka na sex. A to jeho lhaní všem okolo v mé přítomnosti mne psychicky deptalo. A také jsem mu to i říkala. Ale on mne ujišťoval, že ne, že to se mnou myslí vážně. Volal mi a psal od rána do noci. Hodně pil, byl a je to těžký alkoholik. Já se z tohoto manipulativního vztahu chtěla dostat pryč. Ale nešlo to. Když viděl, že chci vztah ukončit, zmanipuloval mne přes sex, který byl opravdu úžasný a on i já jsme to oba věděli, že tohle člověk zažije jen jednou za život. Začala jsem studovat na netu veškeré jeho projevy a zjistila jsem, že je to manipulátor, psychopatická osobnost, narcis. Také mi řekl už asi po 3 letech vztahu, že když nebudu já, bude jiná…A pak se tomu hned začal smát, když jsem vykulila oči a řekla: „Cože? Takže jsem jen kus hadru? Matrace? Tak to teda nééé!!“ A on: „Já to myslel ze srandy, přece mne už znáš.“
Jak jsem mohla být tak blbá? Slepá? Bombardoval mne zprávami, hovory, kolikrát jen zavolal a pouštěl mi písničku, kterou jsme oba poslouchali, to třeba v době, kdy jsem ho poslala do háje, ať se laskavě věnuje dceři a manželce a rodině. Prý néééé, jsi moje a jestli si najdu někoho jiného, pak mne zamorduje. Tohle mi říkal dost často a vyvolával ve mně pocit, že jsem jediná a jen jeho a chce mne pro život. Manipulátor jak hrom!! Před 3 lety se mi podařilo tento vztah ukončit. Volal, psal mi z několika dalších neznámých čísel dlouho a dlouho. Prý mne chce, ale chce mít hlavně doma s manželkou klid. A prý jsem jen jeho! Citový manipulátor!
Já studovala na netu 3 roky vše, abych se dopídila toho, čím si procházím. Dostal mne do šílených depresí, a ještě se tomu smál. Prý jsem já nevyrovnaná, jednou ho chci a podruhé se s ním rozcházím. Tímto obdobím jsem si procházela po prvotní zamilovanosti 6 let. Psychologové tvrdí, že od narcisty, alkoholika, psychopata a manipulátora se zachráníš jedinou cestou, a to útěkem a tzv. no contact. Prostě totálně žádný kontakt. Ale dokáže to málokterá žena. Většinou ji narcis a psychopat dostane do těžkých depresí, sebeobviňování, co dělá špatně atd. Dokáže svou oběť natolik zmanipulovat citově a přes sex, že oběť nemá šanci se z takového vztahu jen tak dostat. Také používal dost často manipulaci mlčení (tzv. skrytá agrese a sadismus). Když jsem mu řekla, co si myslím a že mne trápí celá situace a že bych ráda, aby ji řešil jako slušný chlap, odmlčel se. Klidně i na několik dní nebo týdnů. Pak se zničehonic ozval, jakoby se nic nestalo, a řekl, že mne chtěl jen „vydusit“. A já po tom mlčení se dostávala do stavu, kdy mi chyběl, a když se ozval, byla jsem ráda. A takto mne manipuloval dlouhá léta.
Já si ze začátku myslela, že mne miluje. Denně mne ujišťoval, že s manželkou nespí, je s ní jen kvůli dceři. Bohužel pozdě, ale i tak včas jsem zjistila, jaký je to lhář, jak uhání další ženy, je mu jedno, na kterou „vleze“. Všemu se smál. Přerostlé dítě bez základní lidské morální zodpovědnosti. Já si naivně myslela, že mou čistou láskou, kdy jsem po něm nikdy nic nechtěla a nikdy jsem mu ani nepsala jako první, respektovala jsem jeho rodinu, domnívajíc se, že on sám potřebuje a nastaví si vlastní čas k rozhodnutí, s kterou z nás dvou chce žít, že tedy mou čistou bezpodmínečnou láskou jej změním k lepšímu. Takhle to natahoval 8 let. 3 roky prý trvá dle psychologů vymanit se ze spárů narcise, psychopata, manipulátora a alkoholika k tomu. Oběť - tedy i já jsem se dostala do pozice, kdy mi ho bylo kolikrát líto a pomáhala mu svou klidnou povahou, svou přítomností, objetím, byla vždy pro něj, kdykoli to potřeboval. On jen bral a já dávala. Nastalo mnoho situací, které mne měly varovat. I přesto mne zmanipuloval citově opět na svou stranu. Prý jsem jen jeho a chce mne. Jeho každodenní slova, ujišťování, když cítil, že bych ho chtěla opustit.
Situace, kdy pro mne poslal taxi, byl na chatě, pil, prý nemůže pro mne jet. Taxi se vybouralo, vjela nám do cesty řidička, která byla pod vlivem asi alkoholu i drog. Skončili jsme s autem v poli, auto na odpis. Já v šoku, řidič v šoku. Já volala jemu na chatu, on pro mne přijel a odvezl si mne tam a jediné, co mi říkal, ať si okamžitě vypnu mobil. A chtěl se se mnou hned milovat. Absolutně ho nezajímalo, jestli jsem v pořádku, jestli nepotřebuju k lékaři apod. Když jsem pak mobil zapnula, volala mi policie a zjišťovala, jestli vyhledám lékařskou pomoc. Já si hrála na hrdinku a také jsem chtěla chránit jeho před tím, aby neměl doma s manželkou problém a jeho dcera žila v klidu (sama jsem prožívala s mými dětmi dost těžké období po rozvodu a snažila se, aby mé děti žily v klidu- děti miluju).Velmi mi záleželo hlavně na tom, aby mé děti i jeho dcera byli ušetřeni čehokoliv zlého. Odvětila jsem tedy policii, že jsem v pořádku. Byť to pravda nebyla. Dnes si říkám, jak jsem toto a mnoho dalšího mohla vůbec vydržet.
Bohužel jsem netušila v té době, co je to opravdu za člověka. Nebyl zlý. Jen alkohol a možná i drogy, které prý bral, když byl mladší-jeho slova, jeho přiznání mně, já jej neodsuzovala, tyto návykové látky z něj udělaly monstrum. Nevím, jestli náhodou neužíval nějaké drogy i v období našeho vztahu. Nikdy jsem to neviděla. Byl dokonalý lhář a dokázal zahrát tak dokonalé divadlo na lidi, myslím, že i na mne. Zjistila jsem, když jsem se s ním rozešla, že dokonale zahrál divadlo, když něco provedl a dokázal si vymyslet takový příběh, dokonce i s intonací v hlase a gestikulací celého těla hlavně rukou, že jsem mu to vše baštila. Až po letech jsem ho znala a on dokázal ze sebe udělat takového chudáčka, že se mu vždy povedlo vyvolat ve mně soucit a lítost. Ze všech průšvihů, které vyvedl, ho vždy dostal jeho vlivný a movitý otec a on na to spoléhal. Cokoliv provedl, zvláště v opilosti, mu vždy lehce prošlo. Jeho otec měl a má doposud „dobré“ známé na vlivných místech. Tak proč by se přece měl zabývat nějakým řešením problémů, když ho otec ze všeho vyseká? Jeho oblíbená věta byla a je: „Nechci nic řešit, jen si užívat.“
Má láska k němu, že je v jádru dobrý člověk a že ho má láska přivede nenásilně na lepší cestu, mi bránila v tom, abych vše viděla jasně, a ne přes růžové brýle.
Situací, které mne měly zastavit bylo hodně. Například opět si mne zavezl na chatu, bylo nám hezky, rozuměli jsme si ve všem, povídali jsme si, milovali. Hodně pil. Opravdu hodně a divila jsem se, kolik toho vydrží. Ale dokonale mu fungovaly smysly, vůbec jsem to nechápala, a to jsem s pohybovala celý život ve zdravotnictví. Ale s těžkým alkoholikem a člověkem s narcisisní poruchou osobnosti jsem se setkala poprvé. Proto jsem to vše nechápala a jen ho stále omlouvala a odpouštěla mu vše a v podstatě jsem ho brala jako chudinku, které všichni okolo ubližují, manželka zvlášť -jak mi dokázal zahrát divadýlko. Pak jsem odjela k ránu domů, bylo hodně brzy a já chtěla být doma ještě, než se probudí mé děti, aby nic nevěděly. Vše jsem se snažila dělat tak, aby se jich co nejméně dotýkalo, že mám problematický vztah. Uvědomovala jsem si, že dokud se on nerozvede, musím být zodpovědná já. On však opilý mi volal, já na cestě domů, prý, vrať se, lásko moje, potřebuju tě, ona (jeho manželka) pro mne nepřijede, prý nechce, sama je opilá. Mně ho v tu chvíli bylo líto, byla jsem skoro už doma a obrátila jsem auto a jela pro něj. Sedl do auta, do ruky lahev vína a pil i za jízdy a měl dobrou náladu a pusu krásných řečí. Trhalo mi srdce, v jakém je stavu a vyvolával ve mne nejednou dojem, že je stráááášně neštastný z toho, že neví, jak to udělat, aby od manželky odešel. Nechtěl zklamat malou dceru jako otec. A já to opět jen a jen chápala a trpělivě léta čekala. A byla sama. V domnění, že mne miluje. A opravdu chce. Vysadila jsem ho u jeho domu a popojela dál. Bylo nad ránem. Viděla jsem, v jakém je stavu. Čekala, až vejde domů a já mohla odjet s klidem, že je v pořádku. Takovýchto situací bylo strašně moc. A já blbá, naivní, zamilovaná myslela, že… Že co??? Bohužel. Pozdě mi došla krutá pravda. Nemohu zachránit jeho. Musím zachránit samu sebe!! Definitivním ukončením. Asi už po milionté, ale definitivně. Podařilo se mi to. Ale další tři roky jsem si prošla peklem. Touhou po něm, moc mi chyběl. Nejen sexuálně, ale jako člověk. Byl chytrý, hodně jsme se nasmáli, cítila jsem se s ním vždy jako malá holka, která má vedle sebe toho nejlepšího kámoše, kterému může říct všechno. Měli jsme podobný pohled na svět, prostě dvojplamen, spřízněná duše. Jezdili jsme na ryby, do lesa na houby…Dalo by se říci, že jsme ve chvílích, kdy jsme byli spolu, byli šťastní. Až do chvíle, kdy to přehnal s alkoholem.
Krutá a velmi bolestivá pravda - alkoholik, narcis, sobec, myslel jen na sebe a vlastní výhody a pohodlí. Mne nikdy nemiloval, nikdy mu na mne opravdu nezáleželo. Nezáleželo mu na tom, co cítím, jak se cítím, i když jsem mu to kolikrát říkala, že se cítím zle, jen využívaná k sexu apod. Prý to tak není, říkával, že mne opravdu chce!! A miluje! Ano, narcis dle psychologů milovat neumí. Neví, co je to láska.
K definitivnímu odchodu z tohoto toxického vztahu, pro mne velmi intenzivního, bolestivého, vášnivého mi pomohla v podstatě jeho manželka. Snažila se aktivně ho manipulovat, manipulovala s jeho mobilem, manipulovala s ním přes jejich dítě, psala mi hnusné smsky a pak jsme se i potkaly a já ji požádala, ať si s manželem udělají v manželství pořádek a jasno, že stále za mnou její manžel běhá a že nechci vztah s ženatým chlapem, který mi denně několik let tvrdí, jak mne miluje a chce. (Když si dnes na tuto situaci vzpomenu, říkám si, jak jsem mohla být, tak naivní a vůbec mít odvahu s ní otevřeně mluvit. Dnes bych se touto osobou už nezabývala.) Pokračovala ve svém snažení mi otrávit život. Nastala však pro mne poslední kapka. Ona v noci, kdy ještě mé děti nespaly, byli jsme s dětmi vzhůru, mi volala. Já to jen zvedla a byla tiše. Věděla jsem, že nechci nic říkat, ani jakkoli s ní komunikovat. Takto mne zavolala 32× po sobě, byla opět opilá, bylo slyšet, jak komunikuje s ním, kdy on jí říká, zase jsi ožralá… Ona mu pak v jednu chvíli řekla: „Tak za ní běž, když ji tak miluješ!“ A on odpověděl: „Jsi blázen!“ A tehdy to byla pro mne ta poslední kapka. On mi touto svou reakcí dokázal, aniž by to tušil, že jsem pro něj NIC. Jedno velké NIC. A hned ráno za mnou přiběhl jeho kamarád, prý ho on posílá, že mu jeho manželka vymazala mé číslo a že mu tedy mám dát své číslo, aby mi mohl napsat a zavolat. Ani neměl odvahu se mi podívat do očí a poslal kamaráda. Pak opět mi vysvětloval, že mne miluje atd. Kecy v kleci. Tehdy se ve mně něco konečně zlomilo. Konečně jsem prohlédla. A on ještě udělal jednu věc, a to tu, že za mnou přišel do práce a řekl mi: „Buď budeš mojí milenkou, nebo si najdi jinýho chlapa!“ A já mlčky na něj koukala a zadržovala slzy. Jeho láskyplná slova, jeho manipulátorství přes mé děti i to, že jsem jeho a nesmím si nikoho jiného najít, jinak mne zamorduje, že se mnou chce zestárnout a chce se mnou být až do smrti-všechny tyto sliby- to vše v jediném okamžiku převrátil naruby. Mé srdce zlomil.
Takže tak. 3 roky psychického vystřízlivění, odpoutání se od něj, kdy mne ještě párkrát vyhledal osobně nebo jen zavolal a tvrdil, že mu chybím, že po mně touží, že mne chce… Odolala jsem. Dnes už mám asi 1 rok od něj klid a já se dlouho bála, že se ozve a že to nezvládnu a zase vše začne dokola a nanovo. Touha po něm, deprese, deprese i z toho, jak lže mně a všem okolo, jak manipuluje úplně se všemi lidmi, a hlavně s těmi nejbližšími. Jak vytváří kolem sebe vědomě dojem, jak je super člověk, kolik má majetku, jakou má rodinu, jak je skvělý manžel a otec atd. A přitom už snad všichni (jen já jako poslední) věděli a ví, že je to v podstatě pacient. Všechny jeho průšvihy s alkoholem a další mu vždy vyžehlil jeho táta, který manipuluje s celou rozvětvenou rodinou přes peníze a majetek.
Jooo, další příběh z mého života, který mi však sebral 10 let života a mně je najednou 60 let. A jsem sama už rok, co jsem z tohoto toxického vztahu odešla. Mají o mne zájem muži, to ano, ale všechny odmítám. Vím, co chci a nechci. A rozhodně už nechci nikdy být jen „ta druhá“ nebo jen na flirt. Už vím, že nikdy nedopustím, aby mi chlap takto ublížil. Raději budu s dětmi sama než ve vztahu jen proto, abych nebyla sama. Chlapa si potřebuji vážit. Vzhlížet k němu. Musím cítit, že mu na mne záleží a musí mi to prokazovat činy. I tato životní hnusná a bolestivá lekce mi otevřela oči a vážím si teď už konečně sama sebe. Už nikdy nebudu dělat nic jako první pro druhého, jako jsem to dělala vždy. Chlapovi jsem dala vždy vše. Zázemí, jídlo, pohodu, lásku citovou a fyzickou, byla pro něj vždy k dispozici, „kdykoli potřeboval“. Já, když potřebovala pomoc, musela jsem si vždy pomoci sama. Takže dnes už vím, koho vedle sebe chci. Empatického muže, který ví, co chce od života, který není alkoholik, narcis, pro kterého je na 1.místě věrnost, důvěra ve vztahu a úcta k ženě!
Rekvalifikovala jsem se před lety na tatérku, udělala jsem si kurs kosmetičky, aranžuji květiny, sezónní sortiment např. vánoční věnce, začala jsem vyrábět mýdla, svíčky, maluji obrazy - olejomalby, akryly, věnuji se hlavně dětem, žiji jen s dětmi a stále se ještě trošku dostávám z toho šíleného manipulativního vztahu. Nepřeji nic zlého tomuto člověku, naučil mne sebehodnotě. A bylo to velmi poučné a velmi bolestivé. Má duše hodně plakala. A já proplakala celých skoro 10 let života s ním ve vztahu. To už je za mnou. Vím, že kdyby teď přišel, že mu chybím a že se rozvede a že mne chce, že mu nepadnu hned do náruče. Musel by mi činy a časem dokázat, že to myslí se mnou vážně. Ale v toto už nevěřím, protože ho znám. V jeho letech se už chlap nezmění, zvlášť, když je celoživotní alkoholik, mozek má již alkoholem a drogami poškozen, a navíc je narcis a lhář. Neumí ovládnout své sexuální chutě, jakmile vycítí, že by mu ženská v hospodě (a nejen v hospodě) byla po vůli, využije toho vždy. Ženám buď zlomí srdce, nebo natrefí na podobnou stejného ražení jako je on sám. Lehkou, lascivní, povrchní děvku. Je to jeho životní cesta. A já už nemám v sobě sílu jej držet nad vodou dalších 20 let. Sama chci být šťastná. A cítit poprvé v životě, že někomu na mne opravdu záleží a jsem opravdu pro něj jediná na celém světě. Tento opravdový pocit a cit jsem nezažila. A kdoví, zda ještě zažiju. Je mi 60 a jsem sama. Pokorná k životu, tichá, žiji s dětmi v ústraní od lidí. Mám ráda klid, přírodu, maluji obrazy, pečuji o postiženého syna a vychovávám dceru, která se chystá na přijímačky na střední školu.
Příběh bolestivý, ale poučný. Snad po přečtení pomůže i jiným ženám, které žijí v závislostním toxickém vztahu, pomůže jim podívat se z jiného úhlu na svou situaci a dá jim sílu odejít - zachránit samu sebe, aby byly šťastné. Já to zjistila pozdě, ale přec, že milovat druhého a nemyslet sama na sebe - chyba. V podstatě mu děkuji za to, že mne to naučil, aniž by to vůbec tušil-myslet sama na sebe. Vím jediné-tohoto člověka v mém životě nechci. Je to jeho volba, jeho život, který směřuje jen tam, kam chce on. Do pekla. Ale jeho vlastního. Myslím, že nikdy si neuvědomí, jak lidem okolo sebe ubližuje. Ale to už já neřeším. Ani se jím už nezabývám. Tak ženy-hodně síly!! A zdrhejte!!
