Článek
Diamant. Slovo, které když vyslovíte, vyvolává určitou představu nedosažitelného bohatství, luxusu a přepychu. Málokdo ale ví, že diamant není jen nejtvrdším známým přírodním minerálem, ale je to vlastně krystalická forma uhlíku, který v Mendělejevově soustavě prvků nese označení „C“. Podle tradiční teorie vznikají diamanty ve svrchním zemském plášti za vysokých teplot (900–1300 °C) a tlaků(4,5–6 GPa). Většina diamantů vzniká v hloubce 150–200 km, nalezen byl ale i diamant vzniklý v hloubce 700 km. Většina přírodních diamantů vznikla před více než miliardou let. Ve vesmíru vznikají diamanty ve vychladlých hvězdách, zatím největší takový byl objeven v bílém trpaslíku. Zvláštností diamantu je, že nevede elektřinu.
Diamant jako jediný drahý kámen se vyskytuje ve všech barevných modifikacích, nejčastěji je však bílý. Má tvrdost 10 v Mohsově stupnici, je 4× tvrdší než korund, nejvyšší tvrdost má na plochách štěpného osmistěnu (což umožňuje broušení diamantu diamantovým práškem). Má vysoký index lomu světla – přes 2,4 a nejvyšší tepelnou vodivost ze všech látek vůbec.
Hmotnost diamantů se udává v karátech, největším doposud nalezeným diamantem byl Cullinan, který v surovém stavu při nálezu v JAR dosáhl váhy 3 106 karátů (621,2 gramů). Sytost a barva odstínu může zvýšit i snížit cenu diamantu. Například čiré diamanty s odstínem žluté nebo hnědé jsou většinou levnější, zatímco růžové, červené, sytě žluté nebo modré diamanty (jako například diamant Hope) jsou velmi ceněny.
Diamanty se začaly poprvé brousit v průběhu 15. století, kdy Belgičan Lodewijck van Bercken objevil způsob, jakým se dá surový diamant opracovat – pouze jiným diamantem. Nejčastěji používaným brusem je v současnosti briliant. Neopracovaný a neleštěný diamant vypadá jako kousek skla. Brus diamantu výrazně ovlivňuje jeho cenu. Pokud je diamant správně broušený, jiskří a odráží barvy duhy.
Největšími nalezišti diamantů jsou Brazílie, Afrika, Austrálie, Rusko a Kanada.
Říká se, že diamant je úlomek hvězd z vesmíru a vyjadřuje čistotu, radost a lásku. Možná i proto je diamant symbolem lásky a věrnosti a muži často ženám kupují šperky s diamantem a prsten s diamantem ženám nasazují při žádosti o ruku. Středověcí rytíři nosili diamanty ve svém brnění v domnění, že díky nim budou neporazitelní. Existují také legendy, které tvrdí, že čistota diamantu poukazovala na charakter a nevinnost osoby, která diamant vlastnila.
Diamant. Obyčejné slovo. Ale snad každý člověk na světě ví, co to slovo znamená. Jednoduše bohatství. Zabezpečení rodiny do budoucna. Kdo vlastní šperk s diamantem, je bohatý. Alespoň takhle to vnímá mnoho lidí. Málokdo se však zamyslí nad původem a složením tohoto nejdražšího minerálního kamene na světě. Od objevení prvního diamantu v dávných dobách zatím nebyl nahrazen žádným jiným kamenem, který by nevzrušoval každého člověka na zeměkouli. Lesk a brilantní dokonalost vybroušeného diamantu zasazeného do prstenu, náhrdelníku či použitý v korunovačních klenotech nejednoho vládce činí z tohoto vzácného kamene jedinečný poklad. Kdoví, kolik diamantů skrývá ještě naše planeta Země. A kdoví jaké uplatnění diamant bude mít ještě v budoucnu. Věda je nevyzpytatelná a objevování vesmíru pokračuje mílovými kroky. Třeba bude lidstvo ještě překvapeno, když zjistí, že diamant je vlastně prapůvodce celého vesmíru a lze jej použít jako základní stavební kámen pro vesmírné mosty. Wifi bude pak jen neemand.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Diamant
