Článek
To jsem se jednou takhle s dětmi stěhovala do nájemního bydlení. Dalo by se říci, že jsem prakticky založená žena, která díky tomu, že je dlouhá léta sama, tak si musí poradit v mnoha situacích. A tak si dokážu sama položit plovoucí podlahu, i když jsem tuhle práci nikdy nedělala, dokážu si vymalovat byt, sice se nadřu jak mezek, ale výsledek je super. Občas si připadám jak Ferda Mravenec a Brouk Pytlík v jednom. Co zkazí jeden, druhý opraví a obráceně. Má to občas i své nevýhody. Jaké? Například když se mi povede konečně sestavit nějakou skříňku podle přiloženého návodu, strávím hodiny nad smontováním a rozmontováním a opětovném smontování, a to jen proto, že zašroubuji šroubky do nesprávných předvrtaných dírek. V momentě složení zjistím, že musím začít od začátku. A den je v háji. Ale takto jsem se naučila mnoho věcí. Takže dnes si poradím kromě elektřiny snad se vším v domácnosti. Elektřinu ráda přenechávám mému synovi, který je elektrikář a při každé návštěvě u mne doma hned jde kontrolovat všechny zásuvky a vypínače. Prý, abych měla vše v pořádku. Hodný kluk.
Při přestěhování se do nájemního bytu byla součástí starší, ale funkční lednice. Majitelé mne upozornili předem, že funguje. Nadšeně jsem jezdila autem sem tam, z původního bytu do nového. Tahala těžké krabice, tašky sama a byla utahaná jako kotě v botě. Asi to byl i důvod, proč mi zřejmě přestal fungovat mozek či co. Stála jsem v kuchyni, koukala se na lednici, která zaujala pozici přímo uprostřed místnosti a čekala, kam ji umístím. Jala jsem se tedy s ní šoupnout ke zdi, co nejblíž k elektrické zásuvce. Vzala jsem konec kabelu, zastrčila do zásuvky a lednice byla ticho. Říkám si, ha, asi špatná zásuvka. Tak zkusím jinou. A šoupala jsem s lednicí na opačnou stranu místnosti. Zastrčila opět kabel do zásuvky a nic. Lednice mlčela. To už mi bylo divné. Vyzkoušela jsem všechny vypínače, zda funguje elektřina, a hle, světla se rozsvítila. Ale věděla jsem, že zásuvky mají jiný obvod než vypínače (to mi vysvětlil syn, zas tak chytrá opravdu nejsem), takže jsem s lednicí šoupala do dalšího pokoje a vyzkoušela všechny elektrické zásuvky a lednice nevydala ani hlásku, motor mlčel. Bylo mi hned jasné, že lednice holt dosloužila a budu muset investovat do nové. Což byla trochu čára přes rozpočet i vzhledem k tomu, že majitelé mne ujišťovali o funkčnosti lednice. Ale červíček pochybností ve mne hlodal a zavolala jsem tedy ještě majitelům a sdělila jim stav vody na českých tocích, jak se obrazně říká. „Lednice nefunguje“. Majitelé mi položili naprosto jednoduchou krátkou otázku: „A zkoušela jsi otočit vypínačem v samotné lednici? Není náhodou na nule?“. Mne polil pot, jak jsem se zastyděla vlastní neschopností a sama nepřišla na tak jednoduché uvedení lednice do chodu. Samozřejmě, že po otočení kolečkem v lednici začala okamžitě fungovat. Motor něžně zněl, linul se studený vzduch po otevření dvířek a na mrazáku se mi přilepila dlaň, to, když jsem zkusila, jestli opravdu mrazí.
Taková prkotina, pomyslela jsem si a musela se sama sobě smát, jak jsem pitomá. Nadřela jsem se tím šoupáním lednice z pokoje do pokoje jak ďas. Holt asi mozek únavou přestal fungovat na 100 %. Ale ponaučení do budoucna. Než něco začnu stěhovat a posunovat těžký nábytek nebo přístroj po bytě sem tam, tak shlédnout všechny kolečka a páčky. Jinak vypustím opět duši.
