Článek
Když jsem našla malý byt k pronájmu v Pardubicích, měla jsem pocit, že jsem měla štěstí, že si mě majitel vybral. Zájemců bylo hodně, prohlídky rychlé a člověk dnes skoro získá pocit, že normální pronájem je malý zázrak.
Pak přišla rezervační smlouva. A s ní požadavek na zaplacení 14 500 korun ještě předtím, než bude připravená finální nájemní smlouva.
Na první pohled to možná působí jako běžný postup. Jenže ve chvíli, kdy si člověk začne dokumenty opravdu číst, zjistí, že má zaplatit a zavázat se dřív, než vůbec ví, co přesně bude podepisovat.
„Nájemní smlouvu připravíme až po podpisu rezervace“
Od realitky jsem nejdřív dostala pouze rezervační smlouvu. Pokud bych ji podepsala, zavázala bych se zaplatit rezervační poplatek 14 500 korun. A pokud bych si to později rozmyslela, peníze by mi už propadly.
Nájemní smlouvu jsem si proto vyžádala. Nepřišla mi ale hotová smlouva ke konkrétnímu bytu. Dostala jsem jen obecný nevyplněný a zjevně starší vzor.
Jenže právě v něm chyběly nejdůležitější informace:
- na jak dlouho bude nájem,
- přesné vyúčtování služeb,
- některé částky,
- i konečné znění podmínek.
Ve chvíli, kdy po člověku chtějí skoro patnáct tisíc korun a závazek k podpisu budoucí smlouvy, mi to nepřišlo úplně normální.
O nájemní smlouvu jsem proto požádala znovu.
Co všechno bylo ve vzoru nájemní smlouvy
Když jsem si návrh začala pročítat detailněji, objevily se další věci.
Například:
- úrok z prodlení 36,5 % ročně při opožděné platbě nájmu,
- ustanovení, podle kterého může nájemce při předčasném odchodu doplácet nájem až do konce sjednané doby,
- pravidelné kontroly bytu každé tři měsíce,
- různé smluvní pokuty,
- nebo formulace umožňující velmi tvrdý postup při vyklizení bytu.
Nejvíc mě ale překvapilo ustanovení, že se nájemce vzdává nároku na úrok z kauce. Přitom občanský zákoník s úročením jistoty u nájmu bytu počítá.
Čím déle jsem smlouvu četla, tím víc jsem měla pocit, že téměř všechna rizika jsou přenesená na nájemce.
Přitom jsem nechtěla žádné speciální podmínky ani slevu. Jen jsem chtěla vědět, co přesně podepisuji ještě předtím, než odešlu rezervační poplatek.
Co je dnes vlastně „standard“?
Po konzultacích jsem zjistila, že podobné smlouvy dnes nejsou žádná výjimka.
Na trhu, kde je málo bytů a vysoké nájmy, jsou nájemci často v mnohem slabší pozici. Lidé mají strach, že když se začnou ptát nebo chtít úpravy smlouvy, byt dostane někdo jiný.
A tak raději podepíšou skoro cokoli. Nepodepisují nevýhodné smlouvy proto, že by jim připadaly v pořádku. Jsou bohužel v situaci, kdy je bytů málo a zájemců moc, lidé často raději ustoupí, než aby riskovali, že o bydlení přijdou.
Přesto si myslím, že by mělo být normální chtít znát finální podmínky nájmu ještě předtím, než člověk pošle své peníze a právně se zaváže.
