Článek
Nemoc, která byla ještě před několika desetiletími jednou z nejčastějších příčin úmrtí dětí, se díky plošnému očkování stala v České republice vzácnou. Současný případ však ukazuje, že nebezpečné infekce nezmizely a mohou se vracet tam, kde ochrana populace slábne.
Očkování zachránilo miliony životů
Ještě v první polovině 20. století byly záškrt, dětská obrna nebo spalničky běžnou součástí života. Nemoci si každoročně vyžádaly tisíce obětí a mnoha dalším lidem způsobily celoživotní následky.
Situace se zásadně změnila po zavedení pravidelného očkování. Díky němu se podařilo některé nemoci prakticky eliminovat a jiné dostat pod kontrolu. To však neznamená, že původci těchto onemocnění zmizeli. Pokud klesne proočkovanost populace, mohou se znovu začít šířit.
Právě to připomíná i nedávný případ záškrtu na Ostravsku, kde se nemoc rozšířila v rodině s nízkou proočkovaností dětí.
Je očkování v České republice povinné?
Ano. Česká legislativa stanovuje několik pravidelných očkování jako povinných. Děti jsou v rámci očkovacího kalendáře chráněny proti záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, virové hepatitidě B, infekcím způsobeným bakterií Haemophilus influenzae typu b, spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Tato očkování patří mezi základní preventivní opatření, která pomáhají předcházet závažným infekčním onemocněním a jejich komplikacím, včetně trvalých následků či úmrtí.
Za splnění očkovací povinnosti odpovídají zákonní zástupci dítěte. Děti, které nejsou řádně očkovány a nemají uznanou zdravotní kontraindikaci nebo doloženou imunitu po prodělané nemoci, nemohou být zpravidla přijaty do mateřské školy či dětské skupiny.
První očkování začíná již v kojeneckém věku.
Kdy se děti očkují?
Od 2 měsíců věku
Dítě dostává první dávku takzvané hexavakcíny, která chrání proti šesti závažným nemocem:
- záškrtu,
- tetanu,
- černému kašli,
- dětské obrně,
- hepatitidě B,
- infekcím způsobeným Haemophilus influenzae typu b.
Ve 4 měsících
Následuje druhá dávka hexavakcíny.
V 11.–13. měsíci
Podává se třetí dávka, která dokončuje základní očkování.
Ve 13.–18. měsíci
Dítě dostává první dávku vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR).
V 5.–6. roce života
Probíhá druhá dávka MMR vakcíny a současně přeočkování proti některým nemocem, proti nimž bylo dítě očkováno v raném věku.
V 10.–11. roce života
Následuje další přeočkování proti záškrtu, tetanu, černému kašli a dětské obrně.
Odborníci upozorňují, že ochrana získaná očkováním nemusí být celoživotní. Proto jsou důležitá i přeočkování v dospělosti, zejména proti tetanu a záškrtu.
Proč je neočkování nebezpečné?
Očkování nechrání stoprocentně před nákazou, výrazně však snižuje riziko těžkého průběhu, komplikací a úmrtí.
Neočkované děti jsou vůči infekcím mnohem zranitelnější. Zatímco některé nemoci mohou proběhnout relativně lehce, jiné mohou mít dramatický průběh.
Záškrt
Bakterie vytváří toxin, který napadá především dýchací cesty. V krku vznikají charakteristické povlaky, které mohou způsobit dušení. Toxin se navíc může dostat do krevního oběhu a poškodit srdce, ledviny nebo nervový systém. Bez včasné léčby může být onemocnění smrtelné.
Spalničky
Patří mezi nejvíce nakažlivé lidské choroby. Mohou vést k zápalu plic, zánětu mozku nebo dlouhodobým neurologickým komplikacím.
Černý kašel
Největší riziko představuje pro kojence. U nejmenších dětí může způsobit závažné dechové potíže a zástavy dechu.
Dětská obrna
Přestože je dnes v Evropě díky očkování prakticky vymýcena, může způsobit nevratné ochrnutí končetin i dýchacích svalů.
Tetanus
Jedná se o život ohrožující onemocnění nervového systému. Nákaza vzniká proniknutím bakterií do rány a bez léčby může končit smrtí.
Očkování chrání i ty, kteří se očkovat nemohou
Význam očkování nespočívá pouze v ochraně jednotlivce. Pokud je očkována většina populace, infekce se šíří výrazně obtížněji. Tento efekt se označuje jako kolektivní imunita.
Chrání zejména:
- novorozence,
- pacienty s poruchami imunity,
- osoby po transplantacích,
- lidi s některými závažnými onemocněními.
Pokud proočkovanost klesne pod určitou hranici, ochranný efekt slábne a nemoci se mohou začít znovu šířit.
Nemoci minulosti se mohou vrátit
Případ z Ostravska ukazuje, že záškrt není jen historickou kapitolou učebnic medicíny. Stejně jako spalničky nebo černý kašel se může vrátit všude tam, kde ochrana populace není dostatečná.
Právě skutečnost, že se s těmito nemocemi dnes setkáváme jen výjimečně, bývá paradoxně důsledkem úspěchu očkování. Mnoho rodičů proto už nezná jejich skutečnou nebezpečnost. Tragická smrt dítěte na záškrt však připomíná, že infekční choroby nezmizely – pouze jsme se proti nim naučili účinně bránit.
