Článek
V roce 1989 mi bylo 24 let, dá se říci že mám nějaké zkušenosti se socialismem, nebo jak někteří trochu chybně uvádějí, komunismem. Nejde tedy přehlédnout reakce na minulost prezidenta Pavla, které se vyrojily po předávání státních vyznamenání. Ponechme stranou tón a styl komentářů, zaměřme se na příčinu. Rád bych uvedl několik důvodů, proč je třeba toto připomínat.
1. Pan prezident vyjádřil lítost nad svým předlistopadovým působením v KSČ. Jeho příznivci to vykládají jako důkaz sebereflexe. Do jaké míry je toto vyjádření upřímné? Při pohledu na jeho kariéru se nabízí i druhý obraz, obraz oportunisty, který vždy šel cestou svého prospěchu.
2. Argumentuje se poškozením jeho pověsti, když byla během prezidentské kampaně probírána jeho minulost a stále je mu připomínána. Prý dvojí trest za stejnou chybu. Co dodat? Nemyslím si, že Petr Pavel byl panem Kolářem násilím nucen se zúčastnit marketingového projektu „Volba prezidenta“. Musel vědět co nastane a musel s tím také počítat. A je jen přirozené, že existuje skupina voličů, kteří s výsledkem voleb a minulostí prezidenta mají problém. Pokud česká politická scéna a vůle voličů nevygeneruje minulostí nezatížené kandidáty na přední funkce ve státě, bude tato debata naprosto legitimní.
3. Petr Pavel svojí činností v armádě a ve strukturách NATO odčinil svoji minulost. To samé ale udělaly tisíce a tisíce dalších členů strany během 30 let od roku 1989. Vytvořili firmy, zodpovědně pracovali ve svých zaměstnáních, mnoho z nich se stalo aktivními napříč politickým spektrem. I jim je jejich minulost vyčítána, jen to tolik nerezonuje veřejným míněním. V čem je tedy rozdíl? Pokud tlustá čára za minulostí, proč tedy jen u vybraných jedinců a ne u všech?
4. Prezident mimo jiné svůj postoj k minulosti demonstroval při udílení státních vyznamenání, ocenil i bojovníky proti minulému režimu. Když pomineme fakt, že pokud by nenastal rok 1989, tak by možná Petr Pavel tyto bojovníky za svobodu stíhal a perzekuoval, musíme se zamyslet i nad těmi, kdo od něj vyznamenání přijali. Zhusta se jedná o ty, co velmi hrdě a s příslušnou publicitou odmítali vyznamenání od předchozího prezidenta. Nový prezident jim nevadí. Ti skutečně zásadoví jedinci, jako Karel Kryl, kteří by zřejmě metál z jeho rukou odmítli, jsou na pravdě Boží a bránit se nemohou. Ale jako příklad pro úspěšné vyrovnání Petra Pavla s minulostí se hodí.
5. Chovejme se k Petru Pavlovi tak, jak chceme aby se druzí chovali k nám. Myšlenka krásná, biblická, ale realizace pokulhává. Proč? Protože aby fungovala, musí to chtít všichni. Ale máme tu spoustu selektivních vymítačů komunistů, kteří ve své svaté válce neberou zajatce. Stačí si např. přečíst nadpisy článků na serveru Forum 24. To samé platí i o běžných voličích. Byl jsem svědkem, že dav odpůrců A. Babiše na jeho mítinku skandoval „Zabít ho“. Vzhledem k faktu, že ze strany odpůrců P. Pavla nic takového nepadlo, vlastně mohu říci, že se touto zásadou již začínají řídit, ale protistrana ne.
Pokud to celé shrneme, tak prezidentství Petra Pavla je hlavně argument proti přímé volbě prezidenta. Při systému nominace skutečně kvalitních kandidátů na prezidenta politickými stranami by nehrozilo, že zvítězí člověk s kontroverzní minulostí, jehož výhodou je, že dobře vypadá na známkách.
