Hlavní obsah
Aktuální dění

Somálijsko: Další konflikt na obzoru?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: IKantPhilosophy / Wikipedia Commons / CC BY-SA 4.0

Somálsko a Etiopie prožívají krušné chvíle. Somálijsko, které bylo původně součástí Somálské republiky a které se následně odtrhlo, podepsalo s Etiopií vzájemnou dohodu. Somálská republika proti tomu protestuje a varuje, že je připravena na válku.

Článek

Somálijsko je území v tzv. Africkém rohu, nacházející se na severu Somálské republiky. Jedná se o spornou oblast, neboť Somálijsko samo sebe prohlašuje za nezávislý stát, ačkoli jeho status doposud není africkými zeměmi ani dalšími uznáván.

Foto: MonoTightt / Wikipedia Commons / CC BY-SA 4.0

Somálsko se Somáliljskem (to je vyznačeno světlou barvou)

Původně bylo Somálijsko britskou kolonií, jejíž nadvláda zde skončila roku 1960, když se toto území sjednotilo se zbytkem tzv. Italského Somálska (původně italskou kolonií), a vznikl tak státní útvar pod názvem Somálská republika. Vypadalo to, že má tato nově vzniklá země naději stát se plnohodnotnou demokracií. Nadšení netrvalo však dlouho a první otřes nastal po spáchání atentátu na somálského prezidenta Abdurašída A. Širmarkeho. Ten už jednou pokus o svou vraždu přežil - v roce 1968, když granát vybuchl blízko jeho auta, v němž se přepravoval. Následující rok byl ale pro něj osudný. 15. října 1969 ho zastřelil jeden z jeho vlastních bodyguardů, jehož motivem měly být osobní, nikoli politické, důvody.

Toho hbitě využil Muhammad Siad Barre, velitel Somálské národní armády, a společně s vojenskými důstojníky provedl 21. října 1969, den po pohřbu Širmarkeho, vojenský puč. Politické strany byly zakázány, významní politici byli zatýkáni a disidenti byli pronásledováni. Siad Barre se stal fakticky diktátorem, zemi přejmenoval na Somálskou demokratickou republiku a prohlásil ji za socialistický stát. Proto také byla po léta považována za satelit sovětského svazu, a to až do roku 1977.

Jeho velkým snem bylo vytvoření státního celku zahrnující všechny Somálce, což ale fakticky znamenalo připojit oblasti Francouzského Somálska, severovýchodní Keni a Etiopský Ogaden. Ten se stal zásadním pro budoucí směřování země. Siad Barre zpočátku podporoval za účelem destabilizace místní revolty a nakonec uskutečnil vojenský vpád do Ogadenu. Etiopská armáda ji zakrátko dobyla nazpět, i díky kubánské a sovětské podpoře. Od té doby se Somálská demokratická republika orientovala na USA a kult osobnosti diktátora počal pomalu upadat. Začala se formovat místní hnutí odporu, na které musel Siad Barre vojensky reagovat v zájmu udržení moci. Navzdory tomu se ekonomická i politická situace zhoršovala a roku 1991 kulminovala v sesazení Barreho a v krvavou občanskou válku, během níž v nastalém politickém vakuu soupeřily jednotlivé frakce o nadvládu. Válka trvala po celé následující dvě dekády s obdobími relativního klidu a obdobími bojů a trvá v podstatě až do dnešních dnů.

Když padla centrální vláda Barreho, Somáliljská územní vláda vyhlásila 18. května 1991 samostatnost, která až doposud nebyla nikým uznána. Druhá republika, jak je označována, má však za sebou na místní poměry úspěšné období stability a demokracie. A ačkoli nemá oficiální status, i přesto uskutečnila několik úspěšných diplomatických jednání. V únoru 2017 například somáliljský parlament odsouhlasil zřízení vojenské základny Spojených arabských emirátů v přístavu Berbera. První vlaštovka uznání státní suverenity přilétla na počátku tohoto roku, když Etiopie výměnou za přístup k moři (který je pro ni tak klíčový, poněvadž v devadesátých letech ztratila přístup k Rudému moři) a nájmu přístavu Berbera nabídla diplomatické uznání Somáliljska jako samostatnou zemi.

Tímto se dostáváme k příčině stávajícího napětí. Somálská vláda totiž již dlouhou dobu navzdory názorům somáliljské samosprávy považuje Somáliljsko za součást Somálské federativní republiky - tedy té, od níž se během občanské války odtrhla. Somálský politik Abdikarim Hussein Guled označil výše zmíněnou dohodu za „nehorázné ignorování mezinárodních norem a právních rámců, představující drzé porušení somálské územní suverenity.“ Somálsko následně odvolalo svého velvyslance v Etiopii a úmluvu označilo za „akt agrese.“ Dokonce proběhlo několik demonstrací a britská diplomacie vyzvala k respektování suverenity a teritoriální integrity Somálska. Poradce somálského prezidenta nedávno učinil zásadní výrok - jeho země je podle něj připravena vstoupit do války s Etiopií, aby zastavila secesionistické kroky Somáliljska. Můžeme jen doufat, že se situace tímto směrem nevyvine.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz