Článek
Už nevím, co to bylo za knihu. Ale byl její křest a kmotrem byl Karel Gott. Prozradil, že si její začátek v zákulisí přečetl a knihu pochválil. Potěšený autor mu ji podepsal a daroval. Karel Gott poděkoval a prohlásil: „Já si ji dočtu v metru.“
Později jsme se pozdravili a Karel řekl: „To byl dobrý fór, že si ji dočtu v metru“. Pochopil jsem, že jeho představa, jak jede metrem, mu přišla zábavná. Byl jsem přesvědčen, že metrem do té doby nikdy nejel.
A přesto jsem ho jednou v metru zažil. Byli jsme spolu v Moskvě, kde Karel měl nějaký koncert a já měl to štěstí, že jsem byl součásti doprovodu. Akci tehdy organizoval Jan Nekola a jeho Žofín. Seznámil jsem se tam s Petrem Vítkem, který pravidelně léta do Prahy z Austrálie. Mnoha umělcům, včetně Karla Gotta, zorganizoval turné po Austrálii a udělal tak radost svým australským krajanům.
Takže jsme v Moskvě a jdeme s Karlem Gottem a Petrem Vítkem na procházku. No, procházka. Taxíkem jsme z Českého domu, kde jsme bydleli, dojeli na Rudé náměstí, kde jsme se v dolní části před muzeem vyfotografovali s carem Mikolášem, Leninem a Karlem Marxem.
Na Rudém náměstí, vedle Lenina je Petr Vítek
Karel pak prohlásil, že chce navštívit nějaké typicky ruské tržiště. Namítal jsem, že už žádné nejsou. Karel odporoval: „Jsou a já mám adresu. Dostal jsem ji od číšníka v Českém domě“. A objednal taxi. Když jsme dorazili na místo, tržiště tam sice bylo, ale nic ruského na něm nebylo. Typický bleší trh. Karel potlačil zklamání a začal pátrat po nějakém taxíku.
Ale té části Moskvy, kde jsme se nacházeli, žádné taxíky nebyly. Měl jsem mapu Moskvy a našel jsem nedalekou stanici metra. A tak Karel jel, nejspíš poprvé a naposledy, metrem. A docela si to užíval. Cestující Karla poznali, a tak se náš umělec celou cestu podepisoval. Když jsme vystoupili, Karel řekl: „Když jsme neviděli ruské tržiště, rád bych navštívil nějakou typicky ruskou restauraci“.
A protože jsem s něčím takovým počítal, měl jsem informaci, kterou mi dal šéf Českého domu v Moskvě Miloš Jaro, a tak jsme se ocitli opět před muzeem, kde jsme se fotili, protože v tomto muzeu je typicky ruská restaurace. Konec dobrý, vše dobré.
Na cestu metrem s Karlem Gottem rád vzpomínám.
