Článek
A.S. Puškin a Božena Němcová. Tyto dvě velké postavy literatury se pravděpodobně neznaly a nikdy se nepotkaly. Ale kdyby tomu tak bylo, alespoň v nebi, tak by si určitě navzájem řekly to dnes tak časté a dosud neotřelé : vítejte v klubu. A proč ?
Tito dva literáti měli společné to, že oba byli na vrcholu své životní a umělecké dráhy neustále v přímém hledáčku tehdejších politických fízlů a na druhé straně se uvádí, že měli v této době nejvyšší honoráře spisovatelů své doby. Tedy asi jejich díla musela vycházet tiskem.
To v nedávné normalizaci u nás byli politikové na kritiku poměrů v zemi mnohem přísnější. Kromě toho, že aktéři krititky poměrů byli stejně jako Puškin a Němcová v neustálém pronásledování fízly, bylo jim znemožněno také publikovat a tudíž si psaním nemohli vydělat ani korunu.
Znalci literární historie by asi mohli uvést další a možná i mnohem kurioznější případy osudů umělců a jejich děl.
S obavami se lze dívat v tomto směru do budoucnosti, co budoucí politikové na své kritiky vymyslí. Něco už se rýsuje…
