Článek
Tradiční investor je zvyklý přistupovat k aktivům s modelem v hlavě: „Jakou má tahle věc vnitřní hodnotu?“ U akcií je to opodstatněné – firmy generují cash flow, vyplácejí dividendy, mají majetek a očekávané výnosy. Jenže mimo svět cenných papírů tenhle koncept selhává. Komodity jako zlato, ropa nebo pšenice žádnou „vnitřní hodnotu“ v tomto smyslu nemají. Jejich cena je určována výhradně trhem – tím, co je někdo ochoten zaplatit, protože je k něčemu potřebuje, nebo protože jim důvěřuje jako uchovateli hodnoty.
A právě bitcoin je ryze monetární komodita – to znamená, že jeho hodnota nepochází z nějakého průmyslového nebo užitného nasazení, ale výhradně z jeho vlastností jakožto peněz. Není to prostředek ke spotřebě ani ke zhodnocení investice v tradičním smyslu. Je to prostředek k uchování hodnoty – tedy ke spoření. A čím více lidí jej začne jako takový používat, tím více roste jeho monetární premium – přidaná hodnota plynoucí z toho, že danou věc ostatní přijímají jako peníze.
Zlato se po tisíciletí prosadilo jako uchovatel hodnoty díky svým peněžním vlastnostem: vzácnosti, dělitelnosti, ověřitelnosti, převoditelnosti, trvanlivosti a zaměnitelnosti. Jenže bitcoin všechny tyto vlastnosti nejen napodobuje, ale v mnohých dokonce překonává. Je absolutně vzácný – jeho maximální množství je známé, neměnné a matematicky omezené, na rozdíl od zlata, u kterého se může kdykoli objevit nový zdroj (nebo třeba kometa plná rud). Je lépe dělitelný – bez nutnosti tavení či ražby, digitálně až na 1/100 miliontiny bitcoinu. Je snadněji rozpoznatelný – není potřeba laboratoř, stačí obyčejný počítač s bitcoinovým software. A je převoditelnější než cokoli před ním – přenést libovolnou částku na druhý konec světa trvá minuty a stojí desetikoruny, nebo na Lightning Network dokonce jen sekundy a haléře. Ale nejde jen o prostor. Bitcoin vyniká i převoditelností v čase – jeho uchování nevyžaduje bankovní sejfy ani ozbrojenou ostrahu. Spoustu bitcoinů lze bezpečně uložit na malé hardwarové zařízení za pár tisícovek a držet je tam celé roky, bez údržby, bez prostředníků, bez důvěry ve třetí strany. Zlato se ve světě nasyceném informacemi a rychlostí stalo nepraktickým. Bitcoin je jeho logickým pokračováním – monetární komoditou digitálního věku.
Problém je, že lidé často nedokážou tyto vlastnosti vyhodnocovat v jejich kombinaci. Vezmou jednu – třeba vzácnost – a s úšklebkem ji shodí: „Moje prdy jsou taky vzácné a nikdo je nechce.“ A myslí si, jak vtipně zabodovali. Jenže to je argumentace na úrovni školáka. Žádná z výše uvedených vlastností sama o sobě nestačí. Teprve v kombinaci těchto vlastností vzniká něco, co má šanci stát se dobrými penězi. A právě bitcoin tuhle kombinaci splňuje nejlépe ze všech dosud známých podob peněz.
Tabulka monetárních vlastností
Není třeba se kvůli tomu na nikoho hněvat. Každý objevuje a chápe nové věci svým vlastním tempem, v kontextu svých zkušeností a mentálních modelů. Pro někoho bude bitcoin ještě dlouho jen nějaký graf bez fundamentu, či oblíbená tulipánová horečka. Jiný už možná prokoukl tento zvláštní digitální fenomén jako něco víc než spekulaci – jako nový druh peněz, který se prosazuje zdola a pomalu, nikoliv příkazem ze dne na den.
A tak to má být. Svět se nemění tím, že všichni pochopí naráz. Mění se tak, že někdo objeví, pochopí a adoptuje inovaci dříve a jiný později. A právě ti prozíraví jsou nakonec odměněni zhodnocením, které plyne z toho, že předběhli ostatní v adopci.
