Článek
Kristina Trefilová – Haidingerová (*1980) obdivuje sever a tvrdou a vážnou hudbu, ráda čte historické romány, horory a všelijaké literární podivnosti. Autorsky debutovala v roce 2014 v soutěžním sborníku Rokle šeré smrti. Napsala mnoho dalších hororových povídek, dále erotické drama Richardovy živé hračky (2016), bizarre novelu V rozkvětu (2022) a trojdílný krvavý román s názvem Očistec (2024). Organizuje český HorrorCon a je editorkou i přispěvatelkou do festivalové edice, v níž zatím vyšlo: Ve špatný čas na špatném místě, Může se to stát i vám, Dokud nás smrt nerozdělí, Co číhá v temnotách, České temno, Bizarropolis a chystá se O čem sní noční můry. Několik knih či povídek ilustrovala a je příležitostnou redaktorkou a recenzentkou.
Medailonek autora
První část knihy zavádí čtenáře na finské pobřeží v roce 1640, kde se setká s mladým Samuelem Seghetem. Jeho srdce zahoří silnou láskou k dívce, se kterou je odhodlán žít a zůstat v přímořském městě Rauma. Samuel stojí před těžkým rozhodnutím. Buď může zůstat s milovanou Katiou, nebo rodinou, nezůstávající na jednom místě delší dobu. Pro Samuela by bylo lepší odtrhnout se od své matky, trpící přeludy a devastující teplo rodinného krbu. Ale to by tam nesměl být bratr Adam. Samuelovo dilema pohltí plameny stejně jako Raumu. Požár spouští řetězec událostí, které Samuela uvrhnou do nekonečné noční můry.
Ti Nepohřbení vypráví dva příběhy. Jeden ze sedmnáctého století a druhý ze současnosti. Autorce historická linka velice sluší a chytře čtenáře vtáhne do temné doby a bez okolků na něj vpustí své Violety. Ti jsou brutální, krutí, plni nenávisti a vzteku. K. Haidingerové se bez problému daří tyhle bestie nechat řádit mezi řádky, díky čemuž je úvod knihy mrazivým hororem s explicitními prvky a naturalistickými popisy násilí. Ti Nepohřbení mají skvělé tempo. Spisovatelka má bohatou slovní zásobu, místy využívá až archaický jazyk a je zručná v popisu a charakterizaci postav.
Děti Raumy – pokračování série plynule navazuje na dějovou osu ze současnosti. Hlavní postava Samuela Segheta je zpět a krom démonů minulosti jej děsí i moderní doba. Naštěstí má po boku přátele, ale v patách krvelačná monstra, se kterými má mnoho společného.
Děti Raumy se od první části výrazně liší. Důvodem je časový skok z historie do současného století. Čtenář se z větší části s pochmurným temným motivem plným krajek, pudrů a děsivých a atmosférických popisů. K. Haidingerová servíruje akční děj s několika hlavními postavami. Ti vzbuzují čtenářovu zvědavost a nutí ho sledovat, kam se vše posune. Děti Raumy jsou spíše akčního rázu, a přesto je tempo zpomalované zbytečnou vatou, nechávající spousty otázek a nevyřešených zápletek.
Tematické foto ke knize
A proto tu máme…
…Očistec. Třetí a poslední díl o Violetech se nese v duchu postapokalyptického žánru. Finsko se uzavírá před světem a bojuje proti neznámé epidemii. Oheň, krev a všude přítomná smrt, to jsou kulisy, do kterých čtenář vstupuje společně se Samuelem a dalšími novými hrdiny. Množství postav je z počátku až příliš velké. Může být obtížné se v nich orientovat, ale K. Haidingerová píše aktéry maximálně zapamatovatelně, takže jsou okamžitě pochopitelné a čtenář se s nimi sžije.
Očistec je hodně zaměřený na lidské osudy a vyprávění se protahuje a oddaluje nás od rozplétání záhady s názvem Violeti a od napínavých zvratů. Pokud bude čtenář trpělivý, proniknete do naprosto uvěřitelného a logicky fungujícího světa. Kousky příběhů do sebe skvěle zapadají a finále prostě nemohlo skončit jinak, než nakonec skončilo.
Tato sedmi set stránková kniha je o lidech, kteří selhávají, intrikují, milují a obětují se. Zároveň je to ale také příběh o monstrech, jejichž duše hoří žízní po krvi a moci. I nadále se však někteří z nich snaží udržet rovnováhu mezi dobrem a zlem. Pokud vám nevadí utržené končetiny, krev a netradiční sexuální scény, je Očistec dobrá volba.
