Článek
V pondělním přehledu hlavních událostí na seznamu.cz mě zaskočila zpráva ze CNN Prima News, že prý došlo k vandalskému zničení nacistického kříže, jenž stál pod rozhlednou Štěpánka na rozhraní Krkonoš a Jizerek. Nad činem se pohoršil historik J. B. Uhlíř, jenž také CNN Prima News na událost iniciativně upozornil. On prý věděl, že jde o symbol nacismu, ale zároveň prý věděl, že jde o symbol smíření, a proto kříž hájil. Nynější odstranění nacistického symbolu prý ohrožuje „podstatu demokracie“. To jsou silná slova. Ale teď to nejdůležitější – odkud se tam tento symbol nacismu vzal? Dle CNN Prima News prý „byl obnoven“ v roce 2011.
Ten kříž se sám „neobnovil“
Vtip je samozřejmě v tom, že ten nacistický kříž se sám neobnovil a pan J. B. Uhlíř své angažmá v této kauze poněkud zkrášluje. Něco o tom vím, protože jsem před Vánoci loňského roku navštívil tiskovou konferenci Sdružení osvobozených politických vězňů, kteří zde předložili dokumenty i historii celé kauzy. Měl jsem možnost pohovořit osobně s panem Josefem Doškářem, důchodcem, který vlastními silami historii kříže vybádal na základě dobového tisku, bezmocně pak sledoval počínání místních neonacistů a bez výsledku se snažil zkontaktovat „historika“ J. B. Uhlíře, který svými „odbornými“ posudky několik let brání tomu, aby byl kříž z veřejného prostoru legálně odstraněn. JB Uhlíř se mu vysmál do tváře.
Takže ten kříž „nebyl obnoven“, někdo ho znovu postavil. Ten kříž postavila v říjnu 2011 skupina místních stoupenců neonacismu vedených panem Michalem Pickem, majitelem pokrývačské firmy Aifelstřechy z Plavy u Jablonce nad Nisou. (Pan Picek se svým přesvědčením nijak netají, dokonce má na webu své firmy postavu dělníka s kladivem převzatou z nacistického volebního plakátu. Takže až si od pokrývačské firmy Aifelstřechy objednáte krytinu, vězte, že pod jejich logem stál původně nápis Wählt den Frontsoldaten Adolf Hitler!) Ideově kryl tuto skupinu správce rozhledny Štěpánka pan Jan Staněk. Podporu získali i od zastupitelů blízké obce Kořenov. Nejprve si tato skupina říkala Přátelé kříže, po postavení svého artefaktu se zaregistrovali oficiálně jako občanské sdružení Jizeran. Pozemek přitom vůbec nenáleží obci Kořenov, nýbrž KRNAPu. Za KRNAP však jejich počínání kryl zmíněný správce Jan Staněk. K úloze KRNAPu se ještě dostaneme.
Asi v dubnu 2019 se o místu dověděl historik J. B. Uhlíř, jenž se v kauzách neonacistů často angažuje. Bylo to po 20. dubnu 2019 a na kamenech kolem kříže byly znatelné stopy po svíčkách. Bylo zřejmé, že kdosi zde v tichosti a důstojně za noční tmy uctil památku Adolfa Hitlera. (Vše je doloženo naskenovanými články z lokálního tisku na webu J. Doškáře). Tvar kříže byl jednoznačný – vojenské vyznamenání Das eiserne Kreuz 1939 II. Klasse. Že nejde o běžnou repliku vojenského vyznamenání naznačovaly zbytky hákového kříže uprostřed velkého kamenného kříže (rekonstrukce původního vzhledu na webu Josefa Doškáře).
Byl to nacistický symbol z roku 1944
Jak dnes víme díky výzkumům Josefa Doškáře – nikoli J. B. Uhlíře – šlo původně o propagandistický symbol vytvořený lektory z nacistického školícího střediska NSDAP v Rösslerbauda (dnešní Turnovská chata), k němuž patřila i poddůstojnická škola Hitlerjugend. Lektoři zde pro povzbuzení válečného nadšení zbudovali v letech 1943-1944 malý přírodní amfiteátr pro školení mládeže a k němu přidali germánský Háj hrdinů. Šlo o kruh kamenů, které měly připomínat vojáky padlé na východní frontě. Hlavním symbolem se měl stát tento kříž. Byl vztyčen při slavnostním rituálu 22. 10. 1944 za přítomnosti Konrada Henleina. Od začátku měl podobu vojenského žulového kříže, jenž měl uprostřed menší hákový kříž. Cílem válečného symbolu bylo povzbudit sudetoněmeckou mládež k dalšímu boji za zrůdnou nacistickou ideologii, ne ke smíření.
Bojový smysl Kříže objasnil článek Háj hrdinů v okrese Jablonec (Heldenhain des Kreises Gablonz) v časopisu Gablonzer Tagblatt 19. 10. 1944: „V hodinách tichu a námahy, jež si urvali z vzácného volného času, stvořili političtí vůdci jabloneckého okresu prostý pomník k poctě mrtvých hrdinů tohoto zápasu o naši svobodu. („In stillen und mühseligen, der kargen Freizeit abgerungenen Stunden haben die politischen Leiter des Kreises Gablonz den toten Helden dieses Ringens um unsere Freiheit ein schlichtes Ehrenmal geschaffen …“) Byl rok 1944. „Svobodou“ bylo míněno vítězství německých nacistů nad jinými zeměmi a „tímto zápasem“ byla druhá světová válka. Na uctívání ale už moc času neměli, na začátku května 1945 válka skončila. Během tohoto období však prý kříž sloužil jako místo nacistických rituálů.
Obrácení J. B. Uhlíře a úloha CNN Prima News
K tomuto uctívání se přidali i čeští obdivovatelé neonacismu při vůdcových narozeninách roku 2019. J. B. Uhlíř zpočátku zuřil a dával rozhovory do novin. Pak ovšem přišla schůze zastupitelstva Kořenova dne 15. 5. 2019, kde místní zastupitelé Stanislav Pelc, starosta Lukáš Marek a Vlastimil Plecháč oznámili, že proběhlo nějaké jednání panem Uhlířem. A světe div se. Od té doby je z pana Uhlíře vytrvalý ochránce nacistického kříže a svými posudky vytrvale brání jeho odstranění. J. B. Uhlíř se nemůže divit, že mezi zasvěcenými jsou jisté spekulace o tom, co způsobilo jeho náhlý obrat…
Kříž byl přitom postaven ilegálně. K jeho vztyčení nebyla žádná povolení. Všichni, kdo se angažujete ve veřejném prostoru, víte, jak je těžké si vyřídit povolení třeba i pro strom. A tady se na veřejném prostranství postavil nacistický kříž a všichni se tvářili, že to je normální a že tak nějak vznikl sám. Teď když stojí se s tím prý nedá nic dělat. (Stavitele kříže nikdo nevyšetřuje, bořitele kříže vyšetřuje policie ČR.)
Správce Staněk s požehnáním J. B. Uhlíře začal šířit legendu, že jde prý o symbol česko-německého smíření. V jednom cestovním průvodci se dokonce objevila dezinformace, že prý jde o kříž postavený k uctění padlých z první světové války. Přátelé kříže tvrdili, že jde o neškodný maltézský kříž. Na mapy.cz ho najdete jako „pomník německým vojákům“. Jinde jako „kříž na Štěpánce“. Prostě neškodná věc. Místní zastupitelé v Kořenově se chlubili, že mají v Kořenově světový unikát – a taky měli. „Legální“ nacistický symbol ve veřejném prostoru, to jinde vážně nemají. Prý se na onom plácku dokonce konaly svatby!
Z obrany nacistického symbolu se stala věc vyšších hodnot. Boje proti české nenávisti. Náhle nešlo to, jaká zvěrstva tento nástroj válečné propagandy oslavoval, ale o to, že v roce 1945 ho Češi zbourali. JB Uhlíř při tom nějak nebere v potaz, že v Německu se každý takový symbol nacismu ve veřejném prostoru bez milosti odstraňuje. Jakmile se objasní jeho původ, jeho závadný smysl, jde to hned pryč.
Ale J. B. Uhlíř to vidí jinak a pro svůj boj za vyšší hodnoty nalezl spolupracovníka v redaktoru CNN Prima News Ivanu Motýlovi. Společně stvořili za ta léta několik poučných článků (vše online). Jejich činnost je nebezpečná, posouvá hranice toho, co je akceptovatelné. I po zbourání kříže společně uštědřili české veřejnosti mravní lekci: „Jde o podstatu demokracie, kterou jsme stále nepochopili. Anebo ji, v horším případě, pochopit nechceme.“ Tolik J. B. Uhlíř.
Takže podle kolegy historika demokracii nepochopíme studiem demokracie, ale studiem nacismu. Jako historik německého osvícenství se s tím nějak nemohu ztotožnit. Nejsem si jistý, jestli spíše J. B. Uhlíř, který místo první republiky studuje německý nacismus, nepochopil špatně podstatu demokracie.
Možná šlo jen o bezva kšeft
Ovšem ze zcela jiného úhlu se vznešený počin začne jevit, když se na to podíváte z hlediska motivace obce Kořenov. Pak nápad na vybudování nacistického pietního místa pod širým nebem začne vypadat spíš jako tragikomický podnikatelský nápad českých koumáků.
Na srovnání leteckých snímků onoho pietního místa, jež můžete vidět na webu Josefa Doškáře, je totiž zřetelně vidět, jak strašně moc při údajné obnově rozšířili někdejší „háj hrdinů“. Původně šlo totiž opravdu jen o malý palouček s pěti kameny, který však čeští přátelé kříže rozšířili na ohromnou plochu o rozloze 1000 m2! Přidali třicet kamenů. Původní místo vlastně zcela zničili. Nejen to, zničili i velký kus přírody. A to v KRNAPu! Na celé ploše vykáceli stromy, travnatou louku vydřeli až na písčité podloží. Neměl by KRNAP spíš chránit přírodu? Kříž stojí – či do víkendu stál – na okraji svahu a vskutku majestátně vévodil okolní krajině.
Když vezmeme v úvahu místní chlubení světovým unikátem a starší spekulace v lokálním tisku, které fantazírovaly o údajně velkém zájmu „zahraničních návštěvníků“, pak se nelze zbavit dojmu, že obránci kříže z Kořenov asi doufali, že vytváří výnosnou turistickou atrakci. Velká plocha naznačuje, že očekávali asi velké davy návštěvníků „víme odkud“, kteří budou důstojně slavit 20. duben a další svátky „smiřování“. Myslím, že kalkul jim nevyšel. Vzbudili jen zájem redaktora Ivana Motýla ze CNN Prima News a J. B. Uhlíře, kteří toho využili k vlastnímu mediálnímu zviditelnění.
Zdroje:
Web Josefa Doškáře: https://historie194419452011.webnode.cz/
